Stříbrný reliéf (8,3 x 11, 2 cm): uprostřed obrazového pole polonahá Diana (měsíční srpek na čele) v potoce, před ní Aktaión (čapka, kabátec, vysoké boty, přes rameno brašna), na čele parůžky. Okolo jsou nahé Dianiny družky a lovečtí psi, v popředí nalevo Nymfa stojí a napravo sedí. Nalevo vepředu leží na zemi toulec a luk, další toulec a luk visí na stromě vzadu napravo. Výjev je zasazen do lesní krajiny., Prag um 1600#, II, č. 535 s. 66., and K reliéfu se dochovala Vianenova přípravná kresba (viz: Frankfurt am Main, Diana a Aktaión). Protějšek k plaketě s Pánem a Syrinx v Utrechtu z roku 1613.
Olej na plátně (196 x 127 cm): nahá Diana (měsíční srpek nad čelem) sedí s oštěpem v jedné a šípem ve druhé ruce, nad ní visí na stromě toulec, u nohou lovecký pes. Zleva k Dianě přistupuje Nymfa s oštěpem ruce doprovázená psem, zprava přichází Nymfa s loveckým psem a ulovenou laní na zádech. Výjev je situován do lesa s průhledem na krajinu., Kaufmann 1988#, I/41., and Fusenig 2010#, č. 87 s. 228-229.
Rudý salón (? nástropní freska ve štukovém rámu: figurální scéna v oblacích, vpravo vojáci, vlevo obětní oltář, vedle něho laň, v oblacích Ifigénie stoupající k Dianě (na čele půlměsíc), která k ní napřahuje ruku. Kolem poletují putti.
Kolem dveří a oken Mramorového sálu je umístěno deset oválných medailonů se štukovými reliéfy uzobrazujícími epizody ze života Apollóna. Apoll als Kind mit seiner Schwester Diana und seinen Eltern Zeus und Leto (Nordseite, rechts) and http://www.viennatouristguide.at/Allerlei/Mythologie/Apoll_Belvedere/ubapoll.htm
Génius, putto, Diana Jupiter ApollonDas Palais in der Wallnerstraße wurde von 1809 bis 1813 im Auftrag des Grafen Johann Pálffy von Erdöd errichtet. Das Werk Charles de Moreaus ist eines der wenigen Beispiele der französischen Palastarchitektur des Klassizismus in Wien. Im Burgenland hatte der Architekt die Gartenfront des Schlosses Eisenstadt ebenfalls klassizistisch umgestaltet, damit übte er eine nachhaltige Wirkung auf die heimische Baukultur aus.Bei der Außenerscheinung dominiert die Betonung der strengen, klaren Form anstelle der sonst üblichen prunkvollen Ausschmückung der Fassade. Auf eine vertikale Gliederung wurde völlig verzichtet, horizontal erfolgt sie durch zwei Gesimse. Einen Kontrast zur sonst schmucklosen Fassade bilden die Reliefs in den Fensterlünetten des Erdgeschosses. and Wiener Palais, Verlag Blanckenstein, 1991; Bundesdenkmalamt; Czeike; http://www.viennatouristguide.at/Palais/stadtpalais/palffy_wallnerstr.htm#Reliefs
Kresba perem (17, 2 x 11, 9 cm): Diana a čtyři nymfy se koupají v jezírku pod vodopádem. Nahoře na můstku Aktaión opřený o oštěp, dívá se na koupající se ženy, vedle Aktaióna pes., Fučíková 1997#, I/180, and Příběh z antické mytologie je sekundární, kresbě dominuje zobrazení divoké přírody.
Rytina: Rudolf II. v císařském oděvu (koruna, jablko, žezlo, řád zlatého rouna, zář okolo hlavy) jede na voze taženém dvěma orly a lvem na nebesa. Na oblacích na něj čekají olympská božstva, v popředí nalevo Herkules (lví kůže, kyj) uprostřed Diana (měsíční srpek, luk), napravo Jupiter (blesky, orel). Za Jupiterem je Juno (koruna), nalevo je Saturn (kosa) a Neptun (trojzubec). Dole vlevo je pohled na Prahu (Pražský hrad a Malá Strana)., Prag um 1600#, II, č. 679 s. 200., and Rudolf II. je zobrazen se září okolo hlavy, která jej ztotožňuje s Apollónem. Pod výjevem je báseň dvorního básníka Wackera von Wackenfels, která výjev vysvětluje: smrt Rudolfa II. ohlásilo úmrtí dvou orlů a lva v císařském zvěřinci, zvířata jsou nejen znaky císařství (dva orli) a českého království (lev), ale lev je také znak Herkula a orel Jupitera. S Herkulem se habsburští císaři identifikovali již od Maxmiliána II. a v Praze se tato sebestylizace projevila v monumentální formě poprvé v sochařské výzdobě Belvedéru Ferdinanda I. (1537-1550), kde jsou herkulovské výjevy na čestných místech na nárožích stavby. Na augustovském reliéfu se zobrazením apoteózy, který byl od konce 16. století až do 18. století byl ve Villa Madama je zobrazen Julius Caesar jedoucí na voze s okřídleným koňským spřežením na nebesa, kde na něj na oblaku čeká personifikace nebes a Hélios na slunečním voze, nad Caesarem je orel s rozpjatými křídly. Vedle Caesarova spřežení jsou postavy, které vzrušeně gestikulují - propojení lidského a nadpozemského světa najdeme také na rytině s apoteózou Rudolfa II, kde také realisticky zobrazená veduta Prahy kontrastuje s olymskými božstvy na oblacích nahoře. Grafika existuje ve třech exemlářích, na dvou je vpravo dole monogram IMW (nebo IMWF), na výtisku v Coburgu je místo něj nápis "Thobias Bidenhartter scalps et excutit in Winn" (cf. Irmscher 1999, s. 136 pozn. 233).
Olej na mědi (40 x 49 cm): Aktaión (plášť, oštěp) doprovázený dvěma loveckými psy vkročil k potoku, v němž se koupe polonahá Diana (srpek ve vlasech). Bohyně se sklonila stříká vodu na lovce. Okolo jsou Nymfy, ta stojící vedle Diany se ohlíží na Aktaóna a chystá se zakrýt svojí velitelku, vedle ní stojí nahá Nymfa, která sundavá ze stromu luk, nad ním visí toulec. Nymfa napravo se ohlíží k Aktaiónovi a obléká se, nahé Nymfy uprostřed si lovce nevšímají a odpočívají, prostřední má nad čelem stínítko proti slunci a shlíží se v zrcadle., Kaufmann 1988#, 7.20., and Podle obrazu zhotovil rytiny Aegidius Sadeler a J. Th. de Bry, jedná se o nejčastěji kopírované Heintzovo dílo. Inspirací mohla být Heintzovi varianta Titianova londýnského obrazu na stejné téma, která byla součástí Rudolfovy pražské sbírky.
Jaspisová kamej (4, 4 x 2, 8 cm), pasování emailové zlato: černá Diana se zlatým srpkem nad čelem, dole toulec a luk, Prag um 1600#, II, č. 715 s. 239., and Kamej vznikla v Milánské dílně Miseroni ve čtvrté čtvrtině 16. století, zlatnické pasování okolo roku 1610 v Praze.