Grassalkovichův palác, dnes sídlo slovenského presidenta. Na fasádě průčelí štítové plastiky: alegorie Ctností. Na slavnostním schodišti paláce čtyři alegorické plastiky v nikách, alegorie ročních dob jako bohyně: Jaro - Flora, Léto - Cerés, Podzim - Bakchus, Zima - Vulkán a putti s vázami., Rusina 1983, s., and Palác dal postavit oblíbenec Marie Terezie a jeden z nejbohatších mužů Uherska a milovník umění. Štítové plastiky není možné určit, protože chybějí atributy.
Kresba perem (134 x 181 mm). Figura v krajině pod kmenem stromu sedí mladá žena, Ceres, v klíně ovoce, pravici má položenou na kupoli kruhového chrámku. Na klín Ceres klade putto ovoce, druhý putto sedí na zemi u koše s ovocem, po levici Ceres snop obilí a plody. and Volrábová 2007#, 148-149 (Venuše).
Růžová zahrada je ukončena dvoupatrovým glorietem. Na něm pískovcová socha, stojící nahá žena, kolem boků drapérie, levá noha na nádobě (cista mistica), v levé ruce had., Poche 1977#, s. 248-249., Slavíčková 1991#., and V řeckém hellenistickém umění žena s cistou hadů byla spojována s kultem Bakcha a Cérés, v eleusinských mystériích. Zde had reprezentuje boha (obsahuje falus (had) Bakcha). Cista mistica s hadem se často objevuje na antických mincích.
Socha stojící ženy s rohem hojnosti., Anděl 1984#., and V parku dochováno několik prázdných klasicistních podstavců soch, původně byl v parku větší počet antických božstev. Dochovány pouze čtyři - Minerva, Mars, Herkules a Cérés.
Na štítu průčelí vlevo: postava nahé ženy zahalené drapérií (cop, na hlavě šátek), za ní obilné klasy, po její pravici klečí dívenka s košem květin, po její levici chlapec s rohem hojnosti., Jacob 2011#, 15-17., and Den oberen Abschluss der Fassade zum Schlossplatz bilden die allegorischen Darstellungen des "Nährstandes" und des "Wehrstandes", die Grundlagen eines Staatswesens. Der Nährstand wird durch Demeter (Ceres), die Göttin des Ackerbaus und der Fruchtbarkeit verkörpert. Zwei Putten bringen ihr einen von Früchten überquellenden Korb und ein ebensolches Füllhorn, sie nimmt die Gaben der Erde entgegen, während sie gelassen an einem Ährenbündel lehnt. Ihr gegenüber sitzt Kriegsgott Mars als Verkörperung des Wehrstandes, ein Putto bringt ihm Schild und Schwert. Die Arbeiten stammen von Hans Hartman MacLean und Heinrich Wedemeyer.
Kresba perem (36, 8 x 51, 2 cm): vpravo sedí Herkules opřený o kyj, nad ním je Atlás se globem na ramenou. Postava vpravo dole, ke které se sklání Herkules byla interpretována jak Marsyás, ale pravděpodobnější výklad je, že se jedná o Prométhea, kterého vysvobodil Herkules (s Marsyou Herkules nebyl nikdy spojován). Mezi Prométheem a Herkulem leží na zemi nádoby. Nalevo od Herkula ja Faunka s nádobou a zvracející Faun. Ve středu obrazu je zdálky vidět shromáždění bohů s Jupiterem a Juno, nad nimi putti. Na levé straně obrazu stojí Minerva (přilba, kopí), vedle ní bohyně s miskou. V levém dolním rohu Pandóra s nádobou, ruku drží na jejím víku., Fučíková 1997#, I/184, and Ženská postava v levém dolním rohu, která drží ruku na víku, nemůže být nikdo jiný než Pandóra. Na protější straně jsou postavy, které s mýtem o Pandóře a Prométheovi těsně souvisejí - Prométheův bratr Atlás, Herkules a patrně i Prométheus. Na mýtus o Pandóře ukazuje i prominentní postava na levé straně, Minerva, která byla Jupiterem pověřena, aby Pandóru vybavila vším potřebným k tomu, aby lidem znepříjemnila život. Mýtus o Pandóře byl podrobně popsán u Hésioda (c. 700 př. Kr.) a setkáváme se s ním až do konce antiky, například v díle O Astronomii/ Astronomica (2. stol) připisované Hyginovi.