Měšťanský dům s výrazným použitím litinových stavevebních prvků. Na průčelí budovy dvojice arkýřů přes dvě patra, nesených v prvním patře ozdobnými krakorci v podobě mužských polofigur nesoucích na hlavách sloupové hlavice, nad nimi na arkýřích spostavy mužů v krátkých tunikách, drží kladivo, podpírají arkýř ve třetím patře. V interiéru malované alegorické dekorace., Samek 2000#., Encyklopedie historie města Brna (http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_domu&load=213. 12. 2012)., and Dekorace litinových prvků vychází z antického tvarosloví. Figury nesoucí arkýře jsou jakousi kombinací atlantů a karyatid. Budova je prvním výrazným představitelem použití litiny v architektuře u nás, což souvisí s tím, že majitelé domu vlastnili prosperující železárny v Sobotíně.
HZT: Zámek kol. 1650-1675, malby ve slavnostním sále, sochy-kašny Jan Brokoff. Vlček 1994: 1669 A.de Porta plány a stavitel Santin Bossi až do 1675. 1680 dostavba J.B.Matheyem zahradní průčelí. štuky Gio Spezza, sochy Jan Brokoff, otec, 1697 zahradní schodiště. 1723 úpravy, 1766-68 další, též 1787 zahrada změněna v park. Nejhodnotnější hlavní sál se štukovou výzdobou a malbami. Podel HZTvrze: Zámek návrh asi Antonio da Porta. činnost stavební 1655, 1660-1669 Santino Bossi, 1672 štuky a malby, 1675 dokokončen. Dále 1791 zahrada, chrámky, divadlo, 1850 další úpravy v zahradě. Výzdoba: štuky asi Joan Spatze 1684-1685- Atlanti a jiné antické figury, ve velkém sále mythologické výjevy na stropě, malby nástěnné- bitevní scény podle obrazů Werftena, vestibul- alegorie Východ a Západ Slunce; sochy 1687 kašna - Polyfémos, Odysseus, Mars, Juno. Nadvorní křídlo kašna, sochy Polyfénos, Odysseus (Brokoff), Sál v přízemí Atlanti, niky s antickými sochami v nadživotní velikosti, štukové reliéfy, nástropní malba. and Hrady, zámky a tvrze; Vlček 1994, s. 139
Bronzový odlitek (v. 19, 5 cm), figura klečícího nahého Atlanta (vousy), pravá ruka pozdvižená, levou se opírá o zem., Chlíbec 2006 #, 40-41, č. 4, obr. na s. 41., and Existuje několik podobných sošek, zde chybí globus, který Atlás přidržuje pravou rukou na svých zádech. Soška byla zřejmě součástí stolní psací soupravy, globus fungoval jako lampa (často nechybělo posýpátko a kalamář). Kompozice vychází z antické sochy tzv. Atlanta Farnese (srov. Exemplum: Atlás).
Čtyři nazí atlanti, přes boky bederní rouška, nesou na zádech mísu, na jejím vrcholu muž otevírající tlamu lva. Kašna je zhotovená podle návrhu Františka Bauganta a objednávka zněla na sochu Samsona., Braniš 1900, 42., and Lev symbolizuje sílu, v křesťanské ikonografii je spojení hrdiny přemáhající ho lva spojováno se Samsonem, nicméně ve výtvarném umění je jeho předobrazem Herkules zápasící s nemejským lvem, často zobrazovaný již na řeckých vázách i římských mozaikách. Typologie zobrazení, hrdina rozevírá lví tlamu, může být spojována s Herkulem, ale od středověku i se Samsonem (Dürer). Jediným rozlišovacím znakem obou hrdinů může být atribut Herkula, kyj a lví kůže. Po celé Evropě se takové kašny (s Herkulem nebo Samsonem) objevovaly v řadě měst jako symbol síly a odvahy.
Kresba perem (36, 8 x 51, 2 cm): vpravo sedí Herkules opřený o kyj, nad ním je Atlás se globem na ramenou. Postava vpravo dole, ke které se sklání Herkules byla interpretována jak Marsyás, ale pravděpodobnější výklad je, že se jedná o Prométhea, kterého vysvobodil Herkules (s Marsyou Herkules nebyl nikdy spojován). Mezi Prométheem a Herkulem leží na zemi nádoby. Nalevo od Herkula ja Faunka s nádobou a zvracející Faun. Ve středu obrazu je zdálky vidět shromáždění bohů s Jupiterem a Juno, nad nimi putti. Na levé straně obrazu stojí Minerva (přilba, kopí), vedle ní bohyně s miskou. V levém dolním rohu Pandóra s nádobou, ruku drží na jejím víku., Fučíková 1997#, I/184, and Ženská postava v levém dolním rohu, která drží ruku na víku, nemůže být nikdo jiný než Pandóra. Na protější straně jsou postavy, které s mýtem o Pandóře a Prométheovi těsně souvisejí - Prométheův bratr Atlás, Herkules a patrně i Prométheus. Na mýtus o Pandóře ukazuje i prominentní postava na levé straně, Minerva, která byla Jupiterem pověřena, aby Pandóru vybavila vším potřebným k tomu, aby lidem znepříjemnila život. Mýtus o Pandóře byl podrobně popsán u Hésioda (c. 700 př. Kr.) a setkáváme se s ním až do konce antiky, například v díle O Astronomii/ Astronomica (2. stol) připisované Hyginovi.
Socha nahého vousatého muže, na sehnutých zádech drží globus, který drží oběma rukama. and O Atlantovi nesoucím na zádech zeměkouli, kterou drží oběma rukama, psal poprvé Hésiodos (Zrození bohů 517-520). Sochařský typ byl vytvořen v řeckém helénistickém sochařství, který poantická Evropa znala z jediné římské kopie, která vznikla kolem roku 150 a je známá jako Atlas Farnese, který je dnes v Neapoli (Gasparri 2009 č. 71, hlava a všechny Atlantovy končetiny jsou novodobými doplňky). V Římě byla antická socha doložena již okolo poloviny 16. století, v letech 1562 až 1767 byla v římském Palazzo Farnese. V 16. století vznikly dvě varianty inspirované antickou sochou, na níž bůh dramaticky klesá v kolenou pod tíhou globu. Byl to jednak stoicky sedící Atlás, jednak vzdorný Atlás stojící vzpřímeně, v kontrapostu s jednou nohou lehce pokrčenou. Heroický typ stojícího Atlanta byl v sochařství napodobován častěji než jeho antická inspirace a byl opakovaně používán k výzdobě radnic a veřejných budov. Kolem roku 1655 vytvořil Artus Quellinus starší Atlanta pro zadní průčelí nové radnice v Amsterdamu (terakotový model je v Rijksmuseum BK-AM-51-7). Po vzoru amsterdamské radnice byl v roce 1755 umístěn Atlás i na vrchol radnice v Postupimi (původně byla socha ze zlaceného olova, od roku 1877 ze zlaceného bronzu). Sbírka fotografií soch Alantů: http://www.waymarking.com/cat/details.aspx?f=1&guid=fb74295c-f104-460d-9123-38b062df70bc (accessed April 22, 2010).
Hlavní sál, který zabírá výšku dvou pater je vyzdoben postavami polofigur atlantů., Samek 1994#, 501-504., and Source: [http://www.discoverbaroqueart.org/database_item.php?id=monument;BAR;cz;Mon11_E;29;cs&cp]
Nárožní dům se sochařsky zdobeným portálem a arkýřem. Fasdáda: kamenné šambrány s vejcovcem, vlys s maskami. Arkýř s figurálními reliéfy, pilastry s hlavicemi, kolem oken vejcovec. Na podnoži arkýře mužská polofigura s vousy, drží arkýř oběma rukama (Atlas). Portál, pletenec, perlovec a vejcovec, bukrainony a lidské hlavy. Po stranách vchodu poloplastické hermovky, figury drží jednou rukou hlavici nad sebou - vlevo vousatý muž, vpravo žena, na soklech lví hlavy. V dolní síni toskánské sloupy., Samek 1994#, 539-594., and Původně hrad, přestavěn na měšťanský dům. Stavebník, provazník a primátor Ivančic, Šimon Pírko, do přestavby angažoval vlašského stavitele Antonia di Valdi. Architektonické články a sochařské prvky na fasádě budovy jsou inspirovány antikou - vejcovec, perlovec, bukraiony, akantová rozvilina, hermovky.