Olej na plátně (49 x 36. 5 cm). V popředí žena ve smutečním rouchu, na hlavě koruna, pije z poháru, před ní zápalný obětní oltář, za ním architektura mauzolea Mausolea v Halikarnassu., Vidmar 2011#, 237-255., and Artemísia, sestra a manželka Maussola, po jeho smrti vládkyně. Na památku svého manžela dala postavit mauzoleum v Halikarnássu, které bylo považováno za jeden ze sedmi divů světa. Po smrti manžela trpěla žalem, říkalo se, že si jeho popel rozpouštěla v poháru vína. Na zámku český Krumlov je 11 obrazů inspirovaných obrazovou předlohou, kterou bylo literární dílo (Pierre Le Moyne, La gallerie des femmes fortes. Chez Antoine de Sommaville, Paris 1647, des illustrations Gilles Rousselet (1610-1686) et Abraham Bosse d'apr?s Claude Vignon (1593-1670). Antická tematika je zachycena na šesti z nich.
Differences in leaf δ13C among four dominant species as well as the species-specific response to the fluctuations of either soil moisture or monthly mean temperature were examined along a secondary succession sere with a time scale from 3 to 149 y on the Loess Plateau in north-western China. We used leaf δ13C as a surrogate for water use efficiency (WUE) of the mentioned dominant species. Bothrichloa ischaemun as a dominant species in the final succession stage belongs to C4 photosynthesis pathway, while the other three dominant species occurring in the first three succession stages belong to C3 pathway. The overall trend of leaf δ13C variation among the three C3 species was Artemisia gmelinii (in the third stage) and Lespedeza davurica (in the second stage) > Artemisia scoparia (in the first stage). This suggests that species with higher WUE (more positive leaf δ13C) would have substantial competitive advantages in the context of vegetation succession. Furthermore, species with highest WUE (i.e. C4 pathway) have great potential to be dominant in the final succession stage in the habitats (such as the study area) undergoing strong water stress in growing season. The evolution of WUE among the dominant species occurring in different succession stages strongly depends on the time scale of given stage since abandonment. The longer the time scale is, the more significant the differences among them in terms of leaf δ13C, hence WUE. Our results support the notions that leaf δ13C may be more positive when water supply is less favourable.
(Blažíček, Umění X, 1962). na stropě sálu Dido (sebevražda a trruchlící královna Artemisie, manželka Mausola) tempera od Michala Václava Halbaxe ve štukovém rámu Donata Giuseppa Frisoniho, před 1708. and Pražské paláce 1973, s. 158-159
Na stropě sálu tempera ve štukovém rámu Donata Giuseppa Frisoniho: truchlící halikarnasská panovnice Artemísia z Halikarnássu, která si přidává do poháru popel z těla svého zemřelého manžela Mauzola., Poche, Preiss 1973#, s. 158-159., Vlček 2000#, 260-263., and Manželka a sestra krále Maussola z Halikarnássu, Artemísia (353-351) je známá tím, že po smrti svého chotě pozvala řecké umělce, aby dostavěli jeho hrobku (stavba se sochařskou výzdobou, Bodrum, Turecko, z r. 350 př. Kr.), byla zničena zemětřesením, ale zbytky byly viditelné ještě v 15. století, 1522 mramor použit na stavbu hradu, sochy jsou dnes v Britském Museu v Londýně). Hrobka se proslavila jako jeden ze sedmi divů světa. Dodnes používaný termín mauzoleum, má kořeny v tomto památníku. Podle Valeria Maxima (Valerius Maximus, Facta et dicta memorabilia, IV. 6) dala Artemísia smíchat popel svého manžela s nápojem, který vypila, aby se stala jeho živoucím hrobem. Artemísia symbolizuje oddanost vdovy památce svého chotě. Ve výtvarném umění byla scéna, kdy královna pije z poháru nápoj s popelem manžela, zobrazována poměrně často.