Druhá básnická sbírka současného autora, ukrývajícího se pod pseudonymem Elsa Aids, přináší poezii s vypjatými erotickými a milostnými motivy., "Myslím, že nenávidět lidi je obvyklé," vyjadřuje se Elsa Aids v jedné básni k titulu této sbírky. Její verše jsou sice plné nenávistných invektiv, zároveň z nich ale prosvítá i zárodek lásky. A to i tehdy, když se básnickým subjektem stává agresivně pojatý mužský jedinec, jehož role je v tomto cyklu dominantní. Projevuje se tu jako vyhraněný vypravěč milostných a sexuálních eskapád, které mu ovšem nepřinášejí uspokojení, ale především (i přes ony avízované záchvěvy citu) krajní znechucení. Ve vypjatých pasážích se doslova protínají a řežou znásilnění a zvrácenosti, pohrdání a opovržení, znechucení či nánosy špíny. I přes tato bezcitná a syrová vymezení zůstávají však tyto texty v básnické rovině svědectvím o skličující situaci uvnitř lidského nitra, které je schopno vnímat náklonnost pouze skrz zaujetí žlučovitého a záštiplného postoje k životu., and Poezie v češtině pro dospělé, mládež a starší děti.
Výbor ze šesti básnických sbírek, vydaných v letech 2006-2011, jejichž autor se skrývá pod pseudonymem Elsa Aids., Básně Elsy Aids jsou plné pochmurné noční atmosféry, v níž nehybné, znavené, mnohdy jakoby i ranami osudu ubité tělo člověka dává nahlédnout do svého života a podává o sobě zprávu, koncipovanou v temných obrysech a náznacích. Jsou to zjitřené obrazy samoty, která vytrvale, až zběsile útočí a neustále nahlodává lidské obranné reflexe. Noční tma není pro autora proto žádným konejšivým pojmem, ale právě naopak tou nejtemnější kategorií, z níž k němu promlouvají úzkostné stíny a vidina blahodárného či posilujícího spánku je téměř navždy vzdálenou chimérou. Básník v těchto hodinách viditelně trpí a patrně z tohoto jeho neklidu pak vznikají i tyto verše, které vypovídají o stavu jednoho lidského nitra uprostřed bezhvězdně plynoucího času., and Poezie v češtině pro dospělé, mládež a starší děti.
Jan Neruda., Vánoční a novoroční přání 1941, Svým původním písmem vytiskl pro své přátele a známé 100 výtisků Karel Dyrynk v Praze v prosinci 1940, and Soukromý tisk
Biografii jednoho z nejvýznačnějších českých básníků dvacátého století Vladimíra Holana (1905-1980) z pera francouzského bohemisty překladatele, profesora pařížské Sorbonny Xaviera Galmiche, vydanou v původním znění pod názvem Vladimír Holan, le bibliothécaire de Dieu: Prague 1905-1980 (Paris, Institut d’études slaves 2009), hodnotí recenzent jako inspirativní a zdařilou. Autor se vydal nejen cestou syntetizující analýzy jeho díla a podrobné interpretace některých jeho textů, ale i rekonstrukce kontinuity jeho básnické dráhy v historickém kontextu. Nosný pilíř propojující tyto dvě roviny přitom našel v rozboru žánrových proměn Holanovy tvorby. Jeho společnská role podle něj oscilovala mezi polohami „básníka revolty“ a „básníka na cestě za spásou“. Za interpretačně odvážné, ale podnětné a vyargumentované považuje recenzent Galmichovo hodnocení Holana jako velkého barokního básníka moderní doby, který sice po určitou sdílel komunistické přesvědčení své generace, svým duchovním založením ale tíhl ke katolicitě., The book under review, originally published as Vladimír Holan, le bibliothécaire de Dieu: Prague 1905-1980 (Paris, Institut d’études slaves, 2009), is a biography of one of the most notable Czech poets of the twentieth century, Vladimír Holan (1905-1980). The author, Xavier Galmiche, is a French scholar of Czech language and literature, a translator, and a professor at the Sorbonne. The publication, the reviewer argues, is an inspiring success. According to him, the author has set out not only to provide a comprehensive analysis of Holan’s works and an in-depth interpretation of some of his writing, as well as a reconstruction of the continuity of his career as a poet in the historical context. These two levels are supported by an analysis of the changing genres of Holan’s work. His social role, according to the reviewer, oscillated between being a ‘poet of revolt’ and a ‘poet on the road to salvation’. According to the reviewer, Galmiche’s assessment of Holan as a great Baroque poet of modern times, who for a while shared the Communist convictions of his generation but was eventually drawn by his spiritual disposition to Roman Catholicism, is bold but inspiring and well-argued., [autor recenze] Jiří Křesťan., and Obsahuje bibliografii
Three vernacular texts from late-13th-century Bohemia, in Middle High German and Old Czech, integrate motifs associated with the Holy Land, pilgrimage and the crusades. The romance Wilhalm von Wenden manifests the late Přemyslids’ royal ideology by portraying an independent, pious ruler who derives authority from Jerusalem. The Alexandreis explores the psychology of a military expedition to provide ground for moral reflection and draws on cartography to exploit the symbolism of Jerusalem’s geographic centrality. The crusade-related details in the Legend of Saint James the Less attest to an informed use of intertextual practices.