Článek se věnuje problematice konfliktu ochrany lidských práv a rozhodování v referendu.Nejprve jsou představeny příklady stejnopohlavních manželství ve Spojených státech a zákazu stavby minaretů ve Švýcarsku.Ve Spojených státech dochází ke konfliktu ústavních dodatků jednotlivých států schválených v referendu, v nichž je manželství definováno jako svazek muže a ženy, a judikatury federálních soudů, které považují tyto dodatky za rozporné s principem rovnosti garantovaným federální ústavou.Ve Švýcarsku byla přijata v referendu změna federální ústavy zakazující stavbu minaretů, jež vyvolala debatu o možnosti
nerespektování rozhodnutí ústavodárce Spolkovým soudem. V kontextu uvedených aktuálních případů článek nejprve rozebírá možnost úplného vyloučení konání referend o lidských právech.Výluka z možnosti
konat referendum může mít řadu podob, které jsou popsány s uvedením praktických problémů slovenské a slovinské úpravy.V zásadě jde o škálu pěti možností, z nichž ta nejméně restriktivní umožňuje v referendu přijmout jakoukoliv úpravu neodporující materiálnímu jádru ústavy, zatímco ta nejvíce restriktivní zakazuje konání referend jakkoliv se dotýkajících rozsahu lidských práv. Závěrečná kapitola obsahuje teoretické pojednání o legitimitě rozhodnutí přijatých v referendu jako takových s ohledem na možnost jejich aposteriorního soudního přezkumu a apriorních výluk. and The paper deals with the topic of conflicts between human rights protection and referendums. Firstly, the examples of same-sex marriage in the United States and a ban on building minarets in Switzerland are introduced. In the U. S., a conflict has recently arisen between state constitutional amendments passed in a referendum banning same-sex marriage on the one hand, and case law of a number of appellate courts who believe such amendments to be in breach of the Fourteenth amendment of the Federal Constitution. Switzerland has recently passed, also in a referendum, a constitutional change banning the building of minarets, which has triggered a debate about
the possibility of the Federal Court to ignore the will of the people. In the context of those examples, the paper goes on to discuss the different modalities of exclusion of human rights issues from the scope of referenda. Five different models are described in the context of the Slovenian and Slovakian constitutions, ranging from the least restrictive allowing a referendum on almost any topic besides the essential constitutional guarantees, to the most restrictive excluding any issue within the scope
of human rights. In its final chapter the paper discusses the theory of legitimacy of decisions passed in a referendum in general, while also mentioning the issues of a posteriori judicial review and a priori material exclusions.
Přístup Ústavního soudu k přezkumu obecně závazných vyhlášek obcí prodělal v posledních deseti letech několik důležitých změn. V této práci se snažím ukázat, že významnou úlohu nemá pouze změna v nahlížení na povahu obecně závazných vyhlášek, jak bývá zpravidla tvrzeno, ale taktéž dílčí změny v metodologii jejich přezkumu.Vycházím přitom z teze, že ačkoliv rozšíření možností obecní normotvorby je v souladu s ústavním právem na územní samosprávu, realizace tohoto práva nemůže ospravedlnit
případný protiústavní zásah do základních práv jednotlivce. Proto argumentuji, že rozšíření oblastí pro obecní normotvorbu by mělo být doprovázeno změnou tzv. testu čtyř kroků, jež by měla spočívat především
v přezkumu napadených vyhlášek klasickým testem proporcionality tak, jak Ústavní soud činí v případě přezkumu zákonů, namísto dnes užívaného testu nerozumnosti. Takováto změna by na jedné straně umožnila ospravedlnitelnou extenzi normotvorné pravomoci obcí, na druhé straně však zajistila ochranu základních práv jednotlivců. and The judicial review of byelaws conducted by Constitutional Court of the Czech Republic has undergone several major shifts in recent ten years. This paper attempts to show that these adjustments are not limited to frequently mentioned alteration in legal concept of byelaws. In contrast, I focus on partial modifications involved in the methodology of the review itself.My paper is based on the proposition that extension of the power to issue by-laws originates in the constitutional right to home rule, however, its implementation cannot justify the breach of individual fundamental right. Consequently, I argue that this expansion should be accompanied by a variation to the so-called four steps review, consisting in classic proportionality test used in constitutional review instead of the unreasonableness test currently performed by the Court. This modification would enable a justifiable
expansion of power to issue byelaws while at the same time ensuring protection of individual fundamental rights.