The birth of the Hungarian state was not only related to the Hungarian invasion of Central Europe and the destruction of Great Moravia, but also to the intensive cooperation between the Hungarians and the Slavs. The Slavs passed on knowledge to the Hungarians about agriculture, crafts and settled life in general, they provided them with Christianity and also knowledge of the functioning of state structures. The Slavic aristocracy actively participated in the establishment of the Kingdom of Hungary. Nevertheless, this Slavic contribution to the formation of medieval Hungarian society is not reflected in Hungarian medieval chronicles. In these texts, which have been preserved from the period between the beginning of the 13th and the end of the 15th century, the role of the Slavs in the establishment of the Hungarian state is hardly mentioned. The chronicles rely on the old Hungarian historical tradition, connect the old Hungarians with the Huns, claim that the Arpad family had an inherited claim to Pannonia, describe a ritual treaty that took the Hungarians to the land of previous rulers, and describe victorious battles with local Slavs and its legendary rulers. In these chronicles, the Slavs appear only as a controlled and submissive ethnic group, which plays only a passive role in the establishment of the Hungarian state. Medieval chronicles thus laid the foundation for the so-called theory of subjugation, with which modern Hungarian nationalism operated from the 18th century. The only exception to these texts is the so-called Hungarian-Polish chronicle, which originated at the court of the Arpad prince and viceroy of Croatia Koloman in the 13th century. This chronicle describes the connection between the Slavic and Hungarian elements in the very beginning of the Hungarian state and the Christianization that originated from the Slavs to the Hungarians. and Zrození maďarského státu souviselo nejen s maďarskou invazí do střední Evropy a zničením Velké Moravy, ale také s intenzivní spoluprací mezi Maďary a Slovany. Slované předávali Maďarům znalosti o zemědělství, řemeslech a usedlém životě obecně, prostředkovali jim křesťanství a také znalosti o fungování státních struktur. Slovanská aristokracie se aktivně podílela na založení Uherského království. Tento slovanský příspěvek k formování středověké maďarské společnosti se nicméně neodráží v maďarských středověkých kronikách. V těchto textech, které se dochovaly z období mezi počátkem 13. a koncem 15. století, se role Slovanů při vzniku maďarského státu téměř nezmiňuje. Kroniky se opírají o starou maďarskou historickou tradici, spojují staré Maďary s Huny, tvrdí, že rod Arpádů měl zděděný nárok na Panonii, popisuje rituální smlouvu, která Maďary přivedla do země předchozích vládců, a popisuje vítězné bitvy s místními Slovany a jejich legendárními vládci. V těchto kronikách se Slované objevují pouze jako kontrolovaná a podrobená etnická skupina, která hraje při vzniku maďarského státu pouze pasivní roli. Středověké kroniky tak položily základ takzvané teorii podrobení, kterou moderní maďarský nacionalismus využíval od 18. století. Jedinou výjimkou z těchto textů je takzvaná Uhersko-polská kronika, která vznikla na dvoře arpádovského knížete a místokrále Chorvatska Kolomana ve 13. století. Tato kronika popisuje souvislost mezi slovanskými a maďarskými prvky na samém počátku uherského státu a christianizaci, která pronikala od Slovanů k Maďarům.