Dvě germánské šatní spony., Vlastivěda 1963#, I/1, 77., and Spínadla původně sloužila k upevnění římské tógy (fibula), mnohem více se však uplatnila v klimaticky drsnějších oblastech římské říše. Oděvní spony patří mezi velmi časté provinční archeologické nálezy ze starší doby římské. Vyráběli se z bronzu, stříbra, méně často ze zlata, v severních římských provincích za Alpami, to byly místní výrobky. Tvarem se lišily podle místních zvyklostí (jiný tvar měly spony germánské a jiný např. spony z Pannonie), způsobu upevnění na oděv. Germáni se na území Čech usazovali ve starším římském období (kultura dobřichovská).
bronzová liturgická nádoba na mytí rukou z Hradce Králové, má podobu lva se dvěma hlavami, vpředu orlí, vzadu lví, po stranách dva lidské maskarony. Držadlo v podobě vzepjaté figury rytíře, který je z jedné strany ohrožován lvem a z druhé pitvorným mužem., Kotalík 1982#, 79, č. 40., and Antická inspirace ze světa fantastických zvířat, zde přetvořena do křesťanského symbolu zápasu křesťanského člověka s hlubinami hříchu.
Prostorový model pro malovanou nástropní výzdobu (199 x 467 cm): Alegorie přírodních věd., Vlnas 2005, 119., and Zamýšleno pro knihovní sál v pražském Klementinu, jako oslava vědy.
Sousoší na nárožích pod kupolí budovy. Střední rizalit s alegorickými skupinami: Obětavost a Nadšení (Bohuslav Schnirch), génii s královskou korunou (Antonín Popp), alegorií Čechie jako ochránkyně věd a umění v tympanonu a dole reliéfy představujícími kulturní činy Přemyslovců, Lucemburků a Habsburků (Antonín Wagner)., Ksandr, Škranc 2001#., and Sochaři: Bohuslav Schnirch (1845 - 1901), Antonín Popp (1850 - 1915), Antonín Wagner (1834 - 1895)
Honosná naběračka se závěsným kruhem, připojeným kováním s hlavou mainady., Sakař, Kurz 1973#, 33, obr. 16., and Archeologický nález z kostrového hrobu z lokality Řepov (Mladá Boleslav). Doklad antických importů na území Čech, osídleném od 1. století př. Kr. Germány. Bronzové nádoby patrně získali jako kořist z keltských oppid. Naběračka byla vyrobena některou z dílen ve střední Itálii za vlády císaře Tiberia.
Soudkovité bronzové vědro s držadlem., Sakař, Kurz 1973#, 35., and Archeologický nález z lokality Řepov (Mladá Boleslav). Doklad antických importů na území Čech, osídleném od 1. století př. Kr. Germány. Bronzové nádoby patrně získali jako kořist z keltských oppid. Vědro (typ östlandský) bylo vyrobeno v některé kovotepecké dílně na území římské říše.
Šest byzantských bronzových křížků, na některých postava ukřižovaného Krista, nápisy v řečtině, některé zdobené emailem. and Archeologický nález z roku 1857-1859 u Opočnice (Zap, K. Vl., Wocel, J. E., Památky archeologické a místopisné, díl III., Sešit VIII. 1859). Křížky jsou duté, patrně jsou to poutní artefakty, sloužily snad k uchovávání ostatků. Raný pokus o řasení roucha Krista, snaha o vyjádření jeho bohatosti, palmeta.