Oslava císaře Leopolda I. Oznámení filozofické disputace, tzv. teze. Kilian Bartholomeus podle návrhu Karla Škréty. Vlivy z antické mytologie - císař zobrazen jako Slunce na slunečním voze a kolem něho planety se Šternberky jako hvězdnými satelity. Na kresbě však mají planety obvyklou podobu planetárních božstev - Měsíc=Diana, Jupiter, Merkur, Saturn, MArs, Venuše, jejich vozy táhnou zvířata s nimi spřízněná, Měsíc má delfína, Merkur kohouta, Jupiter Junoniny pávy, Saturn hydru, Mars lvy, Venuše měla mít holoubky nebo hrdličky. V rytině se planetární božstva proměnila v podoby triumfujících panovníků (Přemysla Otakara I., KArla IV., Zikmunda, LAdislava Pohrobka, Ferdinanda I. a Rudolfa II.. Ze slunečního boha se stal římský triumfátor na voze taženém quadrigou. Ve hvězdách se pak objevily fiktivní podobizny Šternberků, kteří zaujímali za českých králů významné funkce ve veřejném životě. and Neumann, Antické tradice, s. 106
Olej na plátně (171 x 108 cm). Ke skále je připoutaná stojící žena, nahá, v klíně přehozená drapérie, z moře připlouvá obluda. Z oblak se snáší Perseus na okřídleném koni (přilba)., Kotalík 1982#, 107, č. k. 97., and Antické téma je pojato jako křesťanský symbol. Spoutaná Andromeda symbolizuje lidskou duši, obluda znamená ďábla, Perseus supluje Krista. Formálně je patrná inspirace v Rubensovi.
Lept pro frontispis ke knize Pierra Jeana Jouva, Le Paradise perdu (1937 a 1938). Scéna v krajině. V popředí motiv nohou muže, který se topí v tůni, v pozadí na Léda s labutí a na obzoru abstraktní motiv krystalu., Bydžovská, Srp 2006#, s. 90-91, obr. 77, 78., and O tématu srov. Exemplum: Léda s labutí. Šíma ilustroval bibliofilské vydání knihy P. J. Jouva, Le Paradis perdu, k němuž nečekaně použil antický mýtus o Ikarovi a spojil jej s dalším, námětově nesouvisejícím antickým mýtem. Formálně navázal na své obrazy z roku 1936, kde již použil motiv Ikarových nohou trčících z tůně a krajinu s krystalem. Navíc se však v pozadí tohoto výjevu objevuje ještě motiv Lédy s labutí. Antický mýtus zde nabývá zcela jiný význam. Autor "chtěl vytvořit paralelu k hlavnímu Jouvalovu námětu - pádu ve smyslu prvního hříchu...Léda s labutí by tak odkazovala k prvnímu hříchu a pád Ikarův k jeho důsledku" (Bydžovská - Srp 2006, s. 90-91).
Kresba (268 x 195 mm). Postava ženy sedící na vojenských trofejích (zbroj, štít, šípy), v levé ruce drží oštěp, na pravé ruce sošku okřídlené ženy - bohyně vítězství., Zlatohlávek 1997#, 222-223, č. XXV., and Do sbírek NG věnováno roku 1940 (E. Müllerová).
Grafický list (193 x 197 cm). Figurální scéna ve venkovské krajině s domy, na břehu vodního toku, v rákosí, Pan pronásleduje nymfu. and Ilustrace k Ov. met. vyd?
Mědirytina (265 x 170 mm). Figurální scéna v krajině: v popředí nymfa, která si češe vlasy, schovaný za za křovím ji pozoruje Pán (ztopořený úd)., Zlatohlávek 1997#, 57, č. 25., and Pochází ze zámku Libochovice (v NG od r. 1945). Libochovická sbírka grafických listů byla vznikla pravděpodobně z iniciativy Alexandriny Andrejevny Šuvalovové (Zlatohlávek 1997, 8-9).
Mědiryt oválného tvaru (200 x 130 mm). Pán polosedí opřený o strom, hraje na syrinx, na ramenou přehozená kozlí kůže, na hlavě věnec. U jeho pravé nohy pes, a putto, za ním stojí nymfa, která jej objímá kolem ramen., Zlatohlávek 1997#, 181, č. 103., and Do sbírek NG převedeno roku 1949 z NM v Praze. Podle kresby Giulia Romana.
Pískovcová socha: Pán (vavřínový věnec na hlavě, kozí kůže přes rameno) stojí opřený o kmen stromu, ve zdvižené levici drží syrinx. and Vavřínový věnec na hlavě ukazuje na souvislost s hudební soutěží mezi Pánem a Apollónem, srov. Exemplum: Apollón a Marsyás (Pán).