Nárožní nájemní dům, na soklu v přízemí umístěna zmenšenou kopie antické sochy Venuše Mélské. and Socha nahé dívky na podstavci je kopií antické Venuše. Originál tzv. Venuše Mélské byl nalezen v roce 1820 v jeskyni na ostrově Mélos. Socha byla prostřednictvím francouzského námořního důstojníka Julese Dumonta d´Urville poslána do Francie, jako dar králi Ludvíku XVIII. a stala se součástí královských sbírek. Za jejího autora je považován Alexandros z Antiochie, nebo Praxiteles, původ je datován do doby kolem roku 130 - 120 př.n.l. Socha byla předlohou pro mnoho kopií z různých materiálů a v různých velikostech; v 19. století se stala častou plastickou výzdobou umístěnou v evropských zahradách. Odlitky a zmenšené kopie antické Venuše byly v 19. století ve velké oblibě.
Kresba olůvkem (38, x 23, cm): uprostřed sedí nahé dítě (Nový rok ?), kterému okolní postavy dávají dárky. Napravo čtyři mužské postavy, personifikace ročních dob (Ver, Aestas, Autumnus, Hiems) ?, vedle dítěte, klečící žena, Venuše ?, za ní tři ženy, Grácie ?, Fučíková 1997#, I/198, and Verze stejného námětu je ve vídeňské Albertině (inv. no. 2217), další kresba je v Gdaňsku (Museum Narodowe inv. no. SD-866-R).
Kresba (19, 9 x 19 cm): Mír (žena v dlouhých šatech s krátkými rukávy) sedí na antikizujícím soklu s vázou antického tvaru (oinochoe), v rukou má olivovou ratolest a pochodeň, kterou zapaluje před ní na zemi ležící brnění. and Prag um 1600#, I, č. 237 s. 375.
Ozdobný rám pro emblém. Autor používal otcovi kresby (vzorníky), které komerčně využíval, dal je překreslit do knih a prodával je. Přebíral také ilustrace z díla E. Vica. and Antické tradice, s.91, č.k. 67a
Ozdobný rám pro emblém. Autor používal otcovi kresby (vzorníky), které komerčně využíval, dal je překreslit do knih a prodával je. Přebíral také ilustrace z díla E. Vica. and Antické tradice, s.91, č.k. 67b
Ozdobný rám pro emblém. Autor používal otcovi kresby (vzorníky), které komerčně využíval, dal je překreslit do knih a prodával je. Přebíral také ilustrace z díla E. Vica. and Antické tradice, s.91, č.k. 67c
Ozdobný rám pro emblém. Autor používal otcovi kresby (vzorníky), které komerčně využíval, dal je překreslit do knih a prodával je. Přebíral také ilustrace z díla E. Vica. and Antické tradice, s.91, č.k. 67d
Ozdobný rám pro emblém. Autor používal otcovi kresby (vzorníky), které komerčně využíval, dal je překreslit do knih a prodával je. Přebíral také ilustrace z díla E. Vica. and Antické tradice, s.91, č.k. 67e
Ozdobný rám pro emblém. Autor používal otcovi kresby (vzorníky), které komerčně využíval, dal je překreslit do knih a prodával je. Přebíral také ilustrace z díla E. Vica. and Antické tradice, s.91, č.k. 67f
Rytina (38, 1 x 51, 1 cm): Aktaión (plášť, oštěp) doprovázený dvěma loveckými psy vkročil k potoku, v němž se koupe polonahá Diana (srpek ve vlasech). Bohyně se sklonila stříká vodu na lovce. Okolo jsou Nymfy, ta stojící vedle Diany se ohlíží na Aktaóna a chystá se zakrýt svojí velitelku, vedle ní stojí nahá Nymfa, která sundavá ze stromu luk, nad ním visí toulec. Nymfa napravo se ohlíží k Aktaiónovi a obléká se, nahé Nymfy uprostřed si lovce nevšímají a odpočívají, prostřední má nad čelem stínítko proti slunci a shlíží se v zrcadle., Prag um 1600#, I, č. 303 s. 416., and Díky rytině Aegidia Sadelera byl obraz Diana a Aktaión nejčastěji kopírovaným Heintzovým dílem, podle jeho kompozice vznikaly rytiny, obrazy i reliéfy.