Vstupní portál se čtyřmi figurami. Dva Atlanti jako římští vojáci ve zbroji, po stranách postálu dva Atlanti jako hermovky. Postavy podpírají balkón, nad hlavami drží kamenné bloky., Ledvinka 1995#, 218-222., and Vlček 1996#, 392-393.
Zámek původně renesanční, barokní přestavba 1736-1739 asi Gio Alliprandi, J.J. Rossi, N. Rossi. Malby nástropní 1750 námět?? Tzv. Modrý pokoj, výjevy ze života Mladotů ze Solopysk, veduty - pohledy na zámek, 1959 restaurovány.
Chronogram na stropě v přízemní místnosti lékárny, z doby přestavby lékárny, informující o jejím založení: S Boží pomocí provázena úsilím za přispění štěstěny bude v tomto městě na příznivém místě založena Zlatá koruna (chronogram zvýrazněn písmeny: DIUVUCCDULUCIUUIXLCIUC). and Jilík 2007#, 123-126.
V přízemní místnosti původní barokní síň se štukovou a freskovou výzdobou na valené klenbě s lunetami. V lunetách mužské postavy s identifikačními nápisy - slavní antičtí učenci a lékaři: Démokritos z Abdér, Andromachus, Celsus, Herophilus, Evagoras, Dioskorides, Theophastus, Galenus. and Jilík 2007#, 123-126.
V přízemní místnosti původní barokní síň se štukovou a freskovou výzdobou na valené klenbě s lunetami. V lunetách mužské postavy s identifikačními nápisy - slavní antičtí učenci. Obličeji k sobě sedí vedle sebe dva staří muži s plnovousem, ten vlevo drží v pravici rostlinu, ten vpravo rozevřenou knihu. Nad nimi nápisy - Celsus et Herophilus., Jilík 2007#, 123-126., and Římský spisovatel Aulus Cornelius Celsus (1. stol. po Kr.), autor spisu Artes, věnovaného všem tehdejším vědám, mezi nimi i lékařství (o něm dochováno osm knih). Řecký lékař Hérofilos z Chalkedónu (335-280 př. Kr.), žijící v Alexandrii, zakladatel vědecké anatomie, autor třídílného díla Anatomika, v němž popisoval vnitřní orgány lidského těla, funkci senzorických nervů a mozku. Jeho dílo se nedochovalo.
V přízemní místnosti původní barokní síň se štukovou a freskovou výzdobou na valené klenbě s lunetami. V lunetách mužské postavy s identifikačními nápisy - slavné antické osobnosti. Dvě sedící mužské postavy: vlevo starý muž s plnovousem, na hlavě turban, v pravici drží lékárnickou dózu, nad ním nápis DAEMOCRITES. Muž se tváří obrací k mladíkovi, který obě rukama drží lékárnickou dózu, nad ním nápis ANDROMACHUS., Jilík 2007#, 123-126., and Démokritos z Abdér (460-370 př. Kr.) byl všestranný řecký filosof a vědec, kromě jiného se věnoval i medicíně, v níž se proslavil objevem mikroorganismů. Andromachus ml., Neronův lékař (někdy v letech 54-68), je považován za autora třídílného díla o Farmacii, které ve svých spisech citoval Galén (Galen, De Compos. Medicam. sec. Gen. 2.1. vol. xiii. p. 463). Dílo se však nedochovalo. Snahou objednavatele bylo zobrazením těchto antických osobností ukázat vlastní hlubokou znalost historie medicíny.
V přízemní místnosti původní barokní síň se štukovou a freskovou výzdobou na valené klenbě s lunetami. V lunetách mužské postavy s identifikačními nápisy - slavní antičtí učenci. Sedící muž s plnovousem, v levé ruce drží rozevřenou knihu, v pravici květinu, nad ním nápis Dioskorides., Jilík 2007#, 123-126., and Řecký lékař, farmakolog a botanik Pedanius Dioscorides (40-90 po Kr.), autor mnoha spisů, zejména De Materia Medica.