Socha stojící mladé ženy, v levé ruce drží koš s květinami, v pravici kytici., 1977#, s. 464., Poche 1978#, 63-66., Procházka, Váňová 2000#, 41., http://www.prateleceskehistorie.estranky.cz/clanky/historie---clanky/mercandinovy-sady.html (22. 1. 2013)., and Mercandiniho sady založeny z podnětu hraběte z Mercandinu (1841-1845). Barokní socha alegorie jara byla údajně přivezena z Hrádku u Sušice a instalována do prostoru před kolonádou roku 1867 (Deník klatovského zahradníka Michaela Bullmanna). Zámek v Hrádku vlastnili Desfoursové (stavební aktivita v letech 1731-1775).
Pískovcová socha stojící ženy, v levé ruce drží věnec, na hlavě druhý věnec z květin., Poche 1978#, 63-66., and Mercandiniho sady založeny z podnětu hraběte z Mercandinu (1841-1845). Barokní socha alegorie byla údajně přivezena z Hrádku u Sušice a instalována do prostoru před kolonádou roku 1867 (Deník klatovského zahradníka Michaela Bullmanna). Zámek v Hrádku vlastnili Desfoursové (stavební aktivita v letech 1731-1775).
Socha stojící mladé ženy, v pravé ruce drží koš s ovocem, v levici hrozen vína., Poche 1978#, 63-66., http://www.prateleceskehistorie.estranky.cz/clanky/historie---clanky/mercandinovy-sady.html (22. 1. 2013)., and Mercandiniho sady založeny z podnětu hraběte z Mercandinu (1841-1845). Barokní socha alegorie jara byla údajně přivezena z Hrádku u Sušice a instalována do prostoru před kolonádou roku 1867 (Deník klatovského zahradníka Michaela Bullmanna). Zámek v Hrádku vlastnili Desfoursové (stavební aktivita v letech 1731-1775).
Pískovcová socha muže, na sobě má teplý plášť, na hlavě čapku, hřeje si ruce nad nádobou s ohněm., Poche 1978#, 63-66., and Mercandiniho sady založeny z podnětu hraběte z Mercandinu (1841-1845). Barokní socha alegorie byla údajně přivezena z Hrádku u Sušice a instalována do prostoru před kolonádou roku 1867 (Deník klatovského zahradníka Michaela Bullmanna). Zámek v Hrádku vlastnili Desfoursové (stavební aktivita v letech 1731-1775).
Pískovcová plastika, na podstavci nápisová deska. Ženská postava v antikizujícím oděvu (Auróra). U její pravé nohy kohout, její pravá ruka je pozdvižená ke hvězdě nad čelem, v levé ruce drží pochodeň obrácenou k zemi., Poche 1978#, 63-66., http://www.prateleceskehistorie.estranky.cz/clanky/historie---clanky/mercandinovy-sady.html (22. 1. 2013)., and Socha byla do sadů (zal. 1841-1845) instalována po roce 1844, údajně byla přivezena z klatovské zahrady domu čp. 181/I. V roce 1992 byla zhotovena její kopie. Původně byla socha umístěna v příměstském parku V Ráji, (dnes rekreační území Kolbiště v Ráji). Její původ a datování dostupná literatura neuvádí. V polovině 19. století ji dal krajský hejtman František, hrabě z Mercandinu přenést na dnešní místo. Bohyně červánků Auróra, římská personifikace úsvitu, je zobrazena s atributy připomínajícími její úlohu - kohout - svítání, pochodeň - soumrak. Nápis na desce soklu z poloviny 19. století cituje pasáž z Ovidia "[Aurora] roseo spectabilis ore" - z příběhu o Kefalovi a Prokris - "[Auróra] Má růžovou tvář, tak skvělou a krásnou" (Proměny, 1969, s. 219).
Kolonáda v empírovém stylu., Poche 1978#, 63-66., and Mercandiniho sady založeny z podnětu hraběte z Mercandinu (1841-1845). Na stavbě pracoval zednický mistr Straka a tesařský mistr Klenovec.
Pamětní deska s latinským nápisem na soklu sochy s postavou Aurory. „Vznešená Jitřenko, zvěstuj růžovými svými ústy vděčnou paměť obce klatovské zakladateli těchto sadů, velezasloužilému předsedovi klatovského kraje Františku hraběti Mercandinovi. Založeno 1850“., Poche 1978#, 63-66., and Mercandiniho sady založeny z podnětu hraběte z Mercandinu (1841-1845).