Činnost gotických sochařů a kameníků ze staroměstských rodů Junker, Junkherr, Panic a Pánek ve 14.-16. stol. v Praze, Chebu a Štrasburku. Výklad slova "junker" či "juncherre" v pražských pramenech 14.-16. století jako nejen mladý šlechtic, ale i malířský či sochařský učeň. Z původních mladých šlechticů (německy: "junker" či "junkherre"; česky: "panicz", "panycz" či "pánek"), kteří pobývali na dvoře Karla IV., se stalo rodové příjmení staroměstských měšťanů. Pokud se usadili v Chebu či některém městě Svaté říše římské, byli pak nazývání "Junker von Prag". Někteří byli v uvedených městech činní jako malíři, sochaři či stavitelé kostelů, jiní, kteří zůstali v Praze, byli například pražskými řezníky či jen majiteli domů. Studie (zvláštní otisk z Mitheilungen der Vereins der Deutschen in Böhmen) je doplněna regesty listin a z městských knih z pražského a chebského archivu, v nichž jsou uváděny rody Junker, Junkherr, Panic a Pánek jako kupující či prodávající staroměstských domů. Studie je provázena fotografiemi fresek i soch v Německu, které znázorňují "Junkery z Prahy".
Průběh trojí okupace Prahy za sedmileté války - Francouzi a Bavoři v letech 1741-1743, Prusové roku 1744 a 1757. Podrobný popis, místy i po hodinách, průběhu francouzsko-bavorské okupace Prahy (26. 11. 1741 - 2. 1. 1742) a dvou pruských okupací (1. 9. - 26. 11. 1744 a 6. 5. - 19. 6. 1757). Autor popisuje obléhání Prahy uvedenými vojsky, vlastní průběh okupace i osvobozování města rakouskou armádou. Uvádí jména okupačních i domácích velitelů, cituje (petitem pod čarou) jejich soukromé deníky. Kniha byla napsána v roce prusko-rakouské války 1866 jako připomínka historických paralel. Publikace bohužel nezmiňuje škody na pražských objektech (jako bylo např. zboření zámečku Belvedere na Letné), jen počty okupačních vojsk, zabitých a raněných.
Svědectví očitého svědka o vývoji politické situace v Praze v březnu a dubnu v revolučním roce 1848. Očitý svědek popisuje vnitropolitickou situaci v Praze v revolučním roce 1848, a to od 11. března do 9. dubna.
Latinské obsahy listin, týkajících se Českého království i v něm vydaných. Královské, císařské, papežské listiny. Listiny církevních institucí, šlechticů.
Trigonometrické zaměření Prahy a okolí z roku 1812 s uvedením zeměpisných délek a šířek zaměřovacích bodů a jejich vzájemných vzdáleností ve vídeňských sázích. Středem zaměření je hvězdárna v Klementinu. Dalšími body byl Místodržitelský letohrádek v Královské oboře (Jägerhaus), kostel sv. Vavřince na Petříně (St. Laurenzbergkirchel), kostel na Karlově (Karlshof), Vyšehrad a křižovnický kostel (Kreuzherrn). Všechny zeměpisně určené lokality jsou zaneseny do mapky v příloze. 1 vídeňský sáh (Wiener Klafter) = 1,896 m (D 10850 Vademecum PVH, s. 169)