Astronomicko-meteorologická ročenka na rok 1842 obsahuje tabulku astronomických efemerid na rok 1842, pojednání o změnách magnetického pole v Praze a srovnání vývoje tlaku vzduchu v Praze a 3 dalších městech v letech 1839-1840. První ročník ročenky v úvodu vysvětluje své poslání povzbudit amatérské pozorovatele k většímu úsilí. Ročenka přináší rozsáhlé pojednání o vlivech Měsíce i jiných planet na změny magnetického pole, pozorovaného v Praze ve 30. letech 19. století (s. 53-149). Další studie shrnuje výsledky meteorologických pozorování vývoje tlaku vzduchu, teplot, síly a směru větru slovem (s. 150-200) i tabulkami (s. 201-272) v Praze, Miláně, Štýrském Hradci (Gratz) a Budě (část Budapešti zvaná německy Ofen). Kniha je doplněna vlepenou přílohou s grafy znázorňujícími vliv Měsíce na změny atmostérického tlaku, teplotu i jasnost či zataženost oblohy.
Podnět k vytvoření tohoto oratorního díla získal Haydn v Anglii. Libreto podle Miltonova Ztraceného ráje a citátů ze Starého zákona v německém překladu a v úpravě barona G. van Swieten. První podnět k vytvoření velkého oratorního díla Haydn získal spolu s textem libreta podle Miltonova Ztraceného ráje (Paradise lost) v Anglii, kde hotovou skladbu hodlal uvést jeho tamější impresário Johann Peter Salomon. Text byl natolik rozsáhlý, že by jeho zhudebněním vznikla skladba dlouhá přibližně čtyři hodiny. Anglickému textu Haydn navíc dostatečně nerozuměl. Ukázal jej však ve Vídni císařskému bibliotekáři baronu van Swieten a ten jej upravil do podoby, kterou pak Haydn skutečně použil. Zpívaný text tvoří výběr citátů ze Starého zákona (z První knihy Mojžíšovy a z knihy Žalmů) a přepracované verše z Miltonova Ztraceného ráje v německém překladu.