Na sklonku roku 2013 vydal filozof Břetislav Horyna další knihu esejů, tentokrát s názvem Bory šumí po skalinách (Olomouc: Periplum 2013). Při této příležitosti jsem položil autorovi několik otázek.
Ve dnech 23. a 24. 9. 2010 se v Nitře uskutečnila mezinárodní vědecká konference "Etika a existencialismus. Podnety a výzvy pre súčasnosť. (Ethics and Existentialism. The stimuli and challenges for the present age)" organizovaná Univerzitou Konstantina Filozofa v Nitře a Torontskou univerzitou v Torontu.
Cílem tohoto článku je rekonstruovat Wittgensteinův příspěvek na poli estetiky. Ohnisko zájmu spočívá v teorii smyslového vnímání. Tuto teorii lze charakterizovat jako program "minimálně viděného"; bude analyzována fenomenologickou metodou. V souvislosti se zorným prostorem zkoumám tři problémy: rozostřenost, neurčitost a smyslový dojem. Rozdíl mezi zorným prostorem a euklidovským prostorem může být vymezen srovnáním jejich typických struktur. Budu analyzovat vztah mezi vnímáním lidských bytostí na jedné straně a jejich zorným prostorem na straně druhé. Zorný prostor lze srovnat se dvoudimenzionálním obrazem. Dále je třeba vyjasnit roli barev v programu "minimálně viděného".