Vliv natriuretických peptidů na kardiovaskulární a renální systém představuje potenciální možnosti využít tyto působky v léčbě hypertenze a srdečního selhání, i když současné výsledky klinických studií nejsou povzbudivé. Syntetický B-natriuretický peptid sice prokázal krátkodobé hemodynamické zlepšení pacientů, nicméně z pohledu renálních funkcí a dlouhodobé prognózy pacientů byl účinek sporný. Naopak novou nadějí je ularitid a duální inhibitor neprilyzinu a ARB: LCZ 696, u nejž probíhají klinické studie a předchozí data z pilotních studií se jeví slibná., The effect of natriuretic peptides on cardiovascular and renal system offers a potential benefit in therapy of hypertension and heart failure; however the current results of clinical trials are not encouraging. Synthetic B natriuretic peptide has demonstrated short-term hemodynamic improvement in patients, but in terms of renal function and long-term prognosis the effect was questionable. Nevertheless, new hope is ularitid a dual inhibitor of neprilysin and ARB: LCZ 696, the ongoing clinical studies and previous data from pilot studies appear promising., and Lenka Špinarová, Jindřich Špinar, Jiří Vítovec
Udržení adekvátní perfuze cílových orgánů hraje zásadní roli v managementu kardiogenního šoku, který je stále zatížen vysokou mortalitou. Pokud farmakologická léčba společně se snahou o ovlivnění příčiny srdečního poškození selhávají, je nutno bezprostředně zvážit zavedení mechanické podpory oběhu k zajištění orgánové perfuze. K dočasné podpoře oběhu je využíváno více typů podpor zahrnující intraaortální balonkovou kontrapulzaci, mimotělní membránovou oxygenaci, perkutánně nebo chirurgicky implantované srdeční podpory. V přehledu je šířeji diskutována problematika jednotlivých typů podpor oběhu, zkušenosti s nimi a jejich role v managementu kardiogenního šoku., The maintenance of adequate end‑organ perfusion is the cornerstone of cardiogenic shock management, which still carries a poor prognosis. Mechanical circulatory support to ensure organ perfusion is required once pharmacological therapy together with the effort to affect the cause of heart failure is less effective or fails. There are currently several circulatory support options, including intra‑aortic balloon counterpulsation, extracorporeal membrane oxygenation and percutaneously or surgically implanted ventricular assist devices. The role of, and experience with, each of these support devices in the management of cardiogenic shock is broadly discussed in this review., and Šimek M., Hutyra M., Zuščich O., Klváček A.
Peroperační léčba karcinomu močového měchýře invadujícího svalovinu se v posledních letech stala standardem. Nové látky jako inhibitory PD1/PD-L1 otevřely u metastazujícího karcinomu močového měchýře dveře pro imunomodulační léčbu. Článek se zaměřuje na data, která již změnila nebo mají potenciál změnit medikamentozní léčbu pokročilého karcinomu močového měchýře, doprovázená přehledem literatury a relevantních informací z hlavních odborných setkání (EAU, ASCO, GU-ASCO, AUA)., Perioperative treatment of muscle invasive bladder cancer has become standard in the last years. New agents like PD1/PD-L1 inhibitors have opened the door for immunomodulating therapy in metastasized bladder cancer. This article focuses on data which has changed or has the potential to change the medical treatment of advanced bladder cancer with a review of literature and proceedings of major meetings (EAU, ASCO, GU-ASCO, AUA)., and Schmid S. C., Gschwend J. E., Retz M.
Inzulin byl při léčbě diabetu v těhotenství vždy považován za lék první volby. Metformin a další perorální antidiabetika naopak patřily mezi léčiva, která podávána nebyla, a to z obavy možného poškození plodu. Poslední studie však ukazují, že bezpečnost metforminu je ve srovnání s inzulinem naprosto srovnatelná a že užívání metforminu dokonce může přinášet jistá pozitiva. Klíčová slova: diabetes mellitus – těhotenství – perorální antidiabetika – metformin, Insulin has always been used a drug of choice in a treatment for pregnant women with diabetes mellitus. On the contrary, metformin and other oral hypoglycemic agents have not been used because of concerns about possible harm caused to the fetus. However, the latest studies prove that the safety of using metformin during pregnancy is equal to insulin therapy and it might even offer certain positives. Key words: diabetes mellitus – pregnancy – oral hypoglycemic agents – metformin, and MUC. Jan Přáda, MUDr. Kateřina Anderlová, Ph.D.
Nová doporučení v oblasti srdeční resynchronizační léčby uvádějí klinické a EKG rysy pro největší přínos resynchronizační léčby, klíčové důkazy pro indikaci k resynchronizační léčbě, indikace resynchronizační léčby u pacientů se srdečním selháním a nízkou ejekční frakcí levé komory při sinusovém rytmu i při fibrilaci síní. Mimo to uvádějí doporučení pro „upgrade“ původní trvalé kardiostimulace i pro primoimplantace u pacientů indikovaných k trvalé kardiostimulaci z bradykardické příčiny a v závěru se zabývají klinickými faktory, které je vhodné zohlednit při volbě mezi biventrikulárním stimulátorem a biventrikulárním defibrilátorem v primární prevenci náhlého úmrtí., The new guidelines for cardiac resynchronization therapy state clinical and ECG features for the greatest benefit of resynchronization therapy, crucial evidence for the indication of cardiac resynchronization therapy, and indications for cardiac resynchronization therapy in patients with heart failure and low ejection fraction of the left ventricle in the presence of both sinus rhythm and atrial fibrillation. In addition, the guidelines provide recommendations for "upgrade" of original permanent cardiac pacing or primary implantation for persistent bradycardia patients and, finally, they define clinical factors that should be taken into account when choosing between a biventricular pacemaker and a biventricular defibrillator for primary prevention of sudden death., and Heinc P., Kováčik F., Přeček J., Smékal A., Šimková I., Táborský M.
U pacientů s metastazujícím karcinomem prostaty v pokročilém stadiu je indikována systémová terapie. Po diagnostikování onemocnění je zahájena androgenní deprivační léčba s cílem snížit hodnotu androgenů na kastrační hladinu. Tuto léčbu lze kombinovat s chemoterapií na bázi docetaxelu, zejména u pacientů s tumory o větším objemu. Pokud dojde k progresi karcinomu i navzdory dostatečné kastrační hladině androgenů, hovoříme o karcinomu prostaty rezistentním na kastrační léčbu. V současné době, kdy se objevují stále nové přípravky pro léčbu karcinomu prostaty rezistentního na kastraci (abirateron, enzalutamid, kabazitaxel, chlorid radnatý 223), je nezbytné zohlednit registrační kritéria a profil nežádoucích účinků. Tento článek poskytuje přehled současných možností pro systémovou léčbu metastazujícího karcinomu prostaty, který dosud nebyl léčen hormonálně, a karcinomu prostaty rezistentního na kastraci., In patients with advanced, metastastic prostate cancer systemic therapy is indicated. At initial diagnosis, these patients are treated with androgen-deprivation therapy in order to lower androgen-levels at castration-level. This treatment initially can be combined with docetaxel chemotherapy, especially in patients with higher tumor burden. If prostate cancer progresses despite adequate castration level of androgens, we speak of castration-resistant prostate cancer. In the background of rapidly evolving new treatment options for castration-resistant prostate cancer - namely abiraterone, enzalutamide, cabazitaxel, radium-223-dichloride - the approval criteria and side-effect profile have to be taken into account. The following article summarizes curent systemic treatment options for metastatic hormone-na?ve and castration-resistant prostate cancer., and Heck M. M., Kübler H., Gschwend J. E., Retz M.
Endovaskulární terapie (EVT) je nejúčinnější metoda léčby akutního uzávěru velké tepny (arteria carotis interna, arteria cerebri media, arteria basilaris). Recentně publikované prospektivní randomizované kontrolované studie porovnávající kombinovanou EVT a medikamentózní léčbu (intravenózní trombolýzu; IVT) prokázaly superioritu kombinované EVT a IVT oproti samotné IVT v terapii akutních ischemických příhod v karotickém povodí. Cílem naší práce je podat přehled sedmi studií publikovaných v letech 2014–2015. V druhé části pojednáváme o faktorech, které ovlivňují výsledný klinický stav: věk, komorbidity, hyperglykemie při příjmu, známky časné ischemie na CT hodnocené pomocí Alberta Stroke Program Early CT Score (ASPECTS), absence kolaterálního zásobení, doba do dosažení rekanalizace a použití celkové anestezie. Úspěch EVT závisí na správném výběru vhodných pacientů., The endovascular therapy (EVT) is the most efficacious treatment for recanalisation of large vessel artery occlusion. Recently published prospective randomized controlled trials (RCT) demonstrated better outcomes with combined EVT and intravenous thrombolysis (IVT) versus IVT alone in the treatment of proximal arterial occlusion in the anterior cerebral circulation. In this article seven of these RCT studies published in 2014 - 2015 are reviewed. In the latter part of the article, the factors influencing final clinical outcome are discussed: age, comorbidities, hyperglycemia on admission, signs of early ischemia as evaluaed by Alberta Stroke Program Early CT Score (ASPECTS), absence of collateral supply, time before recanalisation occurs and application general anesthesia. The careful selection of patients indicated for EVT is of utmost importance for the succes of therapy. Key words: acute ischemic stroke – endovascular therapy – mechanical thrombectomy – stent-retriever The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and M. Tinková, P. Malý
Karcinom žaludku je celosvětově třetí nejčastější příčinou úmrtí na nádorové onemocnění. Ačkoliv má incidence i mortalita v posledních letech klesající tendenci, prognóza metastatického onemocnění je velmi vážná s téměř nulovým pětiletým přežitím. Cílená léčba nabízí nové možnosti v léčbě karcinomu žaludku. Dosud jedinými, v praxi používanými cílenými léky v případě metastatického onemocnění, jsou trastuzumab a ramucirumab. Trastuzumab je monoklonální HER2 protilátka, která vedla v kombinaci s chemoterapií v první linii k prodloužení přežití pacientů s metastatickým karcinomem žaludku. Aktuálně probíhají klinické studie ve dvou liniích metastatického onemocnění. V první linii se dvěma HER2 protilátkami trastuzumabem a pertuzumabem a v druhé linii s T-DM1, konjugátem HER2 protilátky s emtansinem. Význam HER2 inhibice v perioperačním podání je předmětem probíhající klinické studie INNOVATION, jejíž cílem je definovat přínos HER2 léčby u pacientů podstupujících radikální chirurgický výkon. Dalším, v praxi používaným cíleným lékem, je ramucirumab. Ramucirumab, monoklonální protilátka proti VEGF-2 receptoru, je účinný v druhé linii léčby metastatického karcinomu žaludku a to jak samostatně, tak v kombinaci s paklitaxelem. Přínos ostatních receptorových tyrozinkináz jako je EGFR, MET a FGFR v léčbě karcinomu žaludku dosud nebyl jasně definován. Řada studií s tyrozinkinázovými inhibitory neprokázala účinnost. Optimální volba lék – pacient dosud není jasná. Imunoterapie, obzvláště léčba checkpoint inhibitory, prožívá dynamický rozvoj napříč onkologickými diagnózami. Zatímco se v případě maligního melanomu a nemalobuněčného karcinomu plic použití checkpoint blokády etablovalo do klinické praxe, u nádoru žaludku teprve probíhají klinické fáze II/III a výsledky jsou očekávány. Článek shrnuje přehled moderních cílených léků, které byly testovány a jsou používány, vstupují nebo mají potenciál vstoupit do klinické praxe., Gastric cancer is the third most common cause of cancer death worldwide. Although the overall incidence and mortality of this disease have dramatically declined over the last few decades, the prognosis remains poor with the five year overall survival rate approaching zero. Targeted therapy may offer new possibilities for the treatment of gastric cancer. Only two targeted agents have reached common use in a metastatic setting: trastuzumab and ramucirumab. Trastuzumab monoclonal HER2 antibody used in combination with chemotherapy versus chemotherapy alone, demonstrated a significant increase in overall survival in HER2 positive patients treated in first line therapy. Ongoing trials are investigating the efficacy of the combination of the two anti-HER2 monoclonal antibodies trastuzumab plus pertuzumab in first-line advanced gastric cancer and the antibody-cytotoxic drug conjugate trastuzumab-emtansine (TDM-1) in second-line advanced gastric cancer. INNOVATION is an ongoing phase III trial which should determine the benefit of HER2 treatment in a perioperative setting. Ramucirumab, a fully humanized monoclonal antibody against VEGFR-2, also entered into clinical practice and is effective in second-line gastric cancer given either alone or in combination with paclitaxel. The role of the other receptor tyrosine kinases, such as EGFR, MET and FGFR for drug therapy in gastric cancer remains to be determined. Agents targeting these other tyrosine kinase receptors have been widely tested and large scale studies with the corresponding inhibitors were unsuccessful. The optimal drug/patient choice is challenging and should be elucidated. Choosing the optimal drug for a specific patient is challenging and requires further research to be better understood. Immunotherapy, especially the immune checkpoint blockade is gradually becoming integrated into clinical practice. While immunotherapy is effective in treating tumors like melanoma and non-small cell lung cancer, its effectiveness in treating gastric cancer has yet to be determined: Phase II/III clinical trials in gastrointestinal and gastric cancers are still ongoing. The article summarizes modern targeted agents, which have already been tested, are in clinical use or could enter into clinical practice., Radka Obermannová, Kristýna Melichárková, Rostislav Vyzula, and Literatura
Všechna existující doporučení uvádějí hormonální substituční terapii (HRT) jako lék volby pro akutní klimakterický syndrom a vaginální nízkodávkovanou estrogenní terapii jako lék volby pro léčbu a prevenci urogenitální atrofie s jejími důsledky. Potvrzuje se, že časný start HRT je spojen s neutrálním až ochranným vlivem na ischemickou chorobu srdeční. HRT je jednoznačně účinnou prevencí i léčbou postmenopauzální osteoporózy, nicméně dlouhodobé podávání vyžaduje individuální hodnocení poměru přínos/riziko s rozdíly v závislosti na složení HRT., All existing recommendations sign hormone replacement therapy (HRT) as first therapy for acute climacteric syndrome. The low dose vaginal therapy is the first choice for prevention and therapy of urogenital atrophy and its complications. Early start of HRT has neutral or slightly beneficial influence on ischaemic heart disease. It is sure that HRT is effective in prevention and therapy of postmenopausal osteoporosis. Long term therapy must be individualized on base of benefits to risks ratio with differences by type of HRT., and Tomáš Fait