Cíl: Cílem práce bylo provést komplexní zhodnocení faktorů ovlivňujících úspěšnost zachování sluchu při mikrochirurgické léčbě vestibulárního schwannomu (VS). Soubor a metodika: Prospektivně jsme hodnotili soubor 81 pacientů, kteří v období 2008–2010 podstoupili radikální exstirpaci VS retrosigmoidním‑transmeatálním přístupem a v době zákroku měli zachovaný sluch. Hodnotili jsme faktory stran pacienta, nádoru, audiometrické parametry a technické aspekty operace. Parametry byly statisticky vyhodnoceny včetně regresivní analýzy nezávislých proměnných. Výsledky: Sluch se podařilo zachovat u 17 pacientů (tzv. užitečný sluch: devět; tzv. neužitečný sluch: osm). U dvou pacientů jsme zaznamenali zlepšení z neužitečné úrovně na sluch užitečný. Velikost VS byla ve skupině se zachovaným sluchem menší (p < 0,001), převažovaly tak nádory nižších stadií (p = 0,001). Hloubka zasahování do vnitřního zvukovodu nevykazovala vztah k úspěšnosti zachování sluchu. K významným faktorům ovlivňujícím výsledek patřila předoperační úroveň sluchu (p < 0,001) včetně typu odpovědi v BERA (p = 0,03). Užití intraoperační BERA bylo pro výsledek klíčové (p < 0,001). Úspěšnost zachování BERA však s výsledkem nekorelovala. Ke klíčovým faktorům ovlivňujícím uchování sluchu patřila úspěšná identifikace kochleárního nervu (p < 0,001), užití endoskopické techniky (p < 0,001), měkká konzistence tumoru (p = 0,05) a absence adhezí k neurovaskulárním strukturám (p < 0,001). Krvácivost ani přítomnost cystické komponenty úspěšnost uchování sluchu neovlivnily. Závěry: Mimo zkušenost chirurgického týmu patří k hlavním faktorům ovlivňujícím uchování sluchu velikost nádoru, úroveň sluchu před operací a možnost užití intraoperačního monitoringu sluchu. Klíčová je identifikace kochleární porce n. VIII. Z tohoto hlediska se jeví přínosné užití endoskopické techniky. K významným intraoperačním faktorům pak náleží měkká konzistence tumoru a absence adhezí k neurovaskulárním strukturám., Aim: The aim of the study was to conduct a comprehensive analysis of the factors influencing the success rate of hearing preservation in patients undergoing microsurgical removal of vestibular schwannoma (VS). Materials and methods: A total of 81 consecutive patients with serviceable hearing underwent surgical removal of unilateral vestibular schwannoma via retrosigmoid-transmeatal approach between 2008 and 2010. Patient, tumor and audiometric parameters together with intraoperative findings were prospectively analyzed. Data were statistically processed including a regression analysis of independent variables. Results: Serviceable hearing was preserved in 17 patients (useful hearing in nine and non-useful in eight cases). We observed improvement of hearing from non-useful to useful level in two patients. Average size of VS was smaller in the preserved hearing group (p < 0.001) where lower stage tumors prevailed (p = 0.001). Extent of internal auditory canal filling did not correlate with the result. Preoperative hearing level (p < 0.001) and the type of brainstem auditory evoked response (p = 0.03) arose as significant prognostic factors. Employment of intraoperative BERA was crucial for the outcome (p < 0.001) but success rate of its preservation was not correlated with the result. Identification of the cochlear nerve (p < 0.001), employment of endoscopic technique (p < 0.001), soft consistency of the tumor (p = 0.05) and the lack of adhesions to the neurovascular structures (p < 0.001) proved to be crucial factors affecting the preservation of hearing. Neither hypervascularity nor the presence of cystic component affected outcome. Conclusions: Apart from the experience of the surgical team, size of the tumor, preoperative hearing level and possibility of intraoperative hearing monitoring represented the main factors for hearing preservation. Early identification of the cochlear portion of the CN VIII is key. For this, the use of endoscopic technique seems to be beneficial. Soft consistency of tumor and lack of adhesions to the neurovascular structures represent crucial intraoperative factors. Key words: vestibular schwannoma – acoustic neuroma – hearing preservation – microsurgery – retrosigmoid approach – intraoperative neuromonitoring The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and M. Chovanec, E. Zvěřina, J. Kluh, J. Bouček, O. Profant, Z. Balogová, J. Syka, J. Betka
Autor ve svém článku přináší přehled vědeckého základu kryoterapie a možnosti jejího využití v léčbě karcinomu prostaty. Za hlavní indikaci lze považovat záchrannou kryoterapii u pacientů se selhanou radioterapií karcinomu prostaty při vyloučení metastatického onemocnění. Správný výběr pacienta je samozřejmě klíčem k optimálním výsledkům léčby. Protože zatím dnes ještě neexistují přesně definovaná indikační kritéria, autor diskutuje ta, která lze považovat za nejvhodnější. Technické zdokonalování této technologie umožnilo dosahovat lepších výsledků a snížení výskytu komplikací. Autor diskutuje dosahované publikované výsledky a výskyt komplikací, které lze považovat (kromě erektilní dysfunkce) za velmi nízký. Kryoterapie představuje účinnou modalitu léčby recidivujícího lokalizovaného karcinomu prostaty po selhání léčby ozářením., The author in his article presents an overview and scientific background for cryotherapy and its possible use in prostate cancer treatment. As major indication salvage cryotherapy can be considered in patients without metastatic disease who failed radiotherapy. Proper selection of patient plays a key role in achie - ving of optimal treatment results. The author discusses the most optimal indication criteria because we still do not have any accurately defined criteria today. Technical advancement of that technology enabled to reach better results and to decrease the incidence of complications. Currently published complication rates presented in this article can be considered very low (with the exception of erectile dysfunction). Cryotherapy can be considered as very effective modality for organ confined prostate cancer treatment after radiation failure., Aaron E. Katz, and Lit.: 37
V roce 2014 šetřili pracovníci Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě dva případy výskytu patogenních mikroorganismů kmene Salmonella spp. v cukrářských výrobcích. V obou nesouvisejících případech došlo ke konzumaci kontaminované potraviny a následným zdravotním komplikacím spotřebitelů. Ani v jednom z případů se nepodařilo zjistit zdroj nákazy, avšak ve druhém případě byla objasněna souvislost mezi konzumací cukrářských výrobků a onemocněním tří osob, které tyto výrobky konzumovaly., In 2014, public health inspectors of the Moravian-Silesian Regional Public Health Authority in Ostrava investigated 2 separate cases of the presence of pathogenic microorganisms (Salmonella spp.) in sweet desserts which caused health complications in consumers after ingestion. No source of the infection has been identified in either case, howewer, in the second case a direct link was found between 3 affected persons and consumption of the desserts., Lucie Hlaváčková, and Literatura
Zácpa je obtížné vyprazdňování tuhé stolice. Zácpa může být buď pouze symptomem jiného onemocnění, nebo vlastní chorobnou jednotkou. Vyskytuje se až u 20 % populace. Pričiny zácpy jsou děleny na střevní a mimostřevní. Z klinického hlediska je zácpa u nás klasicky dělena na: zácpu druhotnou (symptomatickou) a zácpu funkční (habituální), která je dále rozdělována na zácpu prostou, spastickou a inertní tračník. V diagnostice zácpy je základem podrobná anamnéza, vyloučení organické překážky (endoskopie, irigografie) a posouzení funkce (defekografie, manometrie, elektromyografie, „transit time"). Z léčebných opatření je zásadní dieta s dostatečným přívodem tekutin a vlákniny a poučení o režimu vyprazdňování s nácvikem pravidelné defekace. Medikamentózní léčba (laxativa, prokinetika) je podávána u fyziologické zácpy (např. změna pobytu, cestování) a u habituální zácpy po selhání režimových opatření., Constipation is a difficult passing of stools. Constipation can only be a symptom for other disease or an actual disease unit. It affects up to 20 % of population. Causes for constipation can be divided into intestínal and non-intestinal. From clinical point of view constipation is typically divided into: secondary constipation (symptomatic) and functional constipation (habitual) that can be further divided into simple constipation, spastic constipation and inert colon. When diagnosing constipation the most important steps are a detailed anamnesis, an exclusion of organic obstacle (endoscopy, irrigography) and a function evaluation (defecography. manometry, electromyography, transit time). Essential remedial measures are a basic diet with sufficient supply of liquids and fibres and instructions on bowel movement regime that includes regular defecation training. Medicamentous treatment (laxatives, prokinetics) is given in the case of physiological constipation (e.g. change of residence, travelling) and in the case of habitual constipation after the failure of regime measurements., Karel Lukáš, Aleš Hep, and Lit. 6