Zbytky nástěnných maleb se světskou tématikou: Paridův soud, turnaj, lov, milostné výjevy, vojenský tábor v krajině (ve výjevu s Juditou), středověká huť s pecemi na cezení mědi. Paridův soud mohl být chápán jako alegorie alchymistického procesu, což souviselo s předmětem podnikání objednavatele, jímž bylo hutnictví (Homolka 1985, pozn. 93 na s. 312, cituje Klossowski 1973)., Homolka 1985#, 291., and Jeden z prvních dokladů světských žánrových výjevů v monumentální nástěnné malbě.
Na nádvorní fasádě budovy doložena existence iluzivní malované šachovnice, jejíž autentičnost dokazuje malba v tzv. Zelené světnici, kde je takto vyzdobena i vnější fasáda. Malba dokazuje, že tehdejší publikum tento způsob dekorace považovalo za něco nového a tedy hodného zaznamenání., #, and První doklad iluzivní malby na fasádě v českých zemích.
Autor umisťuje antické architektonické motivy do krajiny bez záměru dokumentovat nebo připomenout skutečnou památku. Tématem se zabýval v letech 1806 - 1810, kdy vytvořil skupinu drobných obrazů , kde se v romantické krajině vynořuje motiv chrámku, akvaduktu, obelisk, urna nebo zborcené sloupy.
Znojmo, Městské divadlo, opona U pramene poezie, F. Schallud a K. Frank, 1900, Databáze: http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=opona&id=243 13. 1. 2013)., and Citace databáze: Významným výtvarným dílem interiéru je malovaná opona, zhotovená vídeňskými dekoratéry F. Schalludem a K. Frankem, kteří se rovněž podíleli na tvorbě nástropní malby a dodávkách textilních drapérií lóží.O konečné podobě opony se rozhodovalo ještě v průběhu stavby, o čemž svědčí dochovaná korespondence s vídeňským profesorem Schultessem z února roku 1900. Nejspíš z finančních důvodů se však malířská výzdoba nesvěřila některému z význačných malířů a dala se přednost dekoratérské firmě. Vznikla tak řemeslně kvalitně zhotovená malba v líbivém historizujícím duchu, nazvaná "U pramene poezie". Ústředním motivem obrazu je postava Erató, zosobňující Múzu lyrické a milostné poezie. Dívka v bílé říze, s věnečkem bílých květů na hlavě sedí u lesního pramene, vyvěrajícího po její pravé ruce. Múzu doprovází skupina kupidů, malých nahých dítek, zpodobňujících posly světské lásky, jež drží Eratinu lyru. Jeden z andílků právě připevňuje girlandu z růžových květů na kamennou bystu antického literáta, umístěnou ve stínu starého dubu. Múza podává v mušli doušek inspirace renesančnímu básníkovi. Valenta, Jiří (ed.): Malované opony divadel českých zemí. Praha, NIPOS 2010, s. 42, 43