Revize lokalizovaných nálezů středověké keramiky získaných povrchovými sběry v okolí kdysi knížecího hradu a od 13. stol. královského města Jaroměře, ležícího na samém okraji staré sídelní oblasti, dospívá k závěru o stabilní struktuře raně středověkého osídlení. Před 13. stol. středověké osídlení nepřekročilo hranice staré sídelní oblasti. Proměnu okolí nově založeného města, projevující se ovšem i v přenesení vsí do nových poloh, doprovázel v nejbližším sousedství Jaroměře zánik několika sídel se staršími kořeny bez nástupce a krátkodobé osídlení několika poloh. Nejstarší doklady působení pozemkové šlechty evidujeme takřka současně na sledovaném okraji staré sídelní oblasti i v nově osídlovaných krajích, leč ve zcela odlišných proporcích. Autor se v rámci evidence středověkých lokalit na sledovaném území před výstavbou dálnice pokouší postihnout příčiny uvedených jevů. and A review of the extensive collection of localised medieval pottery finds acquired via surface collection in the vicinity of the Přemyslid castle and – from the 13th century – royal town of Jaroměř (NE Bohemia) lying on the edge of the old settlement area shows that early medieval settlement was of a stable structure. Before the 13th century, medieval settlement did not extend beyond the boundaries of the „old settled“ area. Changes in the surroundings of the newly founded town, expressed, of course, also in the shift of villages onto new sites, were accompanied by the disappearance of several older settlements without their replacement and by the short-term settlement of several other sites. The oldest documented activities of the landed nobility are found almost simultaneously on the studied edge of the old settlement area as well as in newly settled lands, though in entirely different proportions. Using data from medieval sites in the studied area, prior to the construction of the motorway, the author attempts to capture the causes of the aforementioned phenomena.
Současná představa o stavební podobě velkých hospodářských dvorů ve středověku se opírá především o výsledky povrchových (geodeticko-topografických) průzkumů těch lokalit, které zanikly nejpozději v 16. stol. a poté je pohltil les. V archeologickou památku se proměnil také dvůr Rychvald v centrální části Džbánské pahorkatiny. Podle výrazných destrukcí kamenných zdí dodnes určíme rozsah jeho pravoúhlého ohrazeného jádra a základní rozvrh zástavby, dokonce i půdorysné členění některých budov. Kusé údaje v písemných pramenech naznačují, že dvůr ve 14. stol. přináležel k majetkům kláštera klarisek v nedalekém Panenském Týnci. and The current notion of the construction appearance of large farmyards in the Middle Ages is based primarily on the results of surface surveys (geodetic-topographic) of these sites, which were abandoned at the latest in the 16th century and subsequently covered by forests. Also the Rychvald farmyard in the central part of the Džbán Downs was transformed into an archaeological monument this way. The distinct ruins of the stone walls can still be used to determine the expanse of the right-angled enclosure surrounding the centre, the basic layout of the development and even the ground plans of certain buildings. Brief information in written sources indicates that in the 14th century the farmyard belonged to the Poor Clare monastery in nearby Panenský Týnec.