Cíl. Posoudit význam vyhodnocení následků antiandrogenní terapie na osteoblastickou aktivitu u nemocných s léčeným karcinomem prostaty při vyšetření PET/CT s aplikací 18F-NaF. Metoda. U 30 po sobě následujících vyšetření 18F-NaF-PET/CT byly sledovány projevy změny osteoblastické aktivity typu vysokoobratové osteopenie a dále přítomnost zlomenin z insuficience. Všechna vyšetření byla provedena po intravenózní aplikaci 18F-NaF v dávce 2 MBq/kg v době rovnovážné distribuce radiofarmaka, CT jako součást vyšetření bylo provedeno nízko dávkově bez aplikace jódové kontrastní látky se submilimetrovým izotropním rozlišením. Výsledky. U tří nemocných byly přítomny projevy vysokoobratové osteopenie, u dvou nemocných šlo o změny ve skeletu časně po nasazení antiandrogenní terapie, u jednoho nemocného po nasazení nového typu léčby. U tří mužů byly nalezeny fraktury z insuficience, dvakrát v oblasti pánve, jednou žeber. Celkem u osmi nemocných byla zvýšená aktivita osteoblastů přítomna v zátěžových zónách skeletu a u čtyř nemocných byla vystupňovaná aktivita v degenerativních změnách skeletu. Závěr. Pomocí 18F-NaF-PET/CT je možné sledovat změny osteoblastické aktivity navozené důsledky antiandrogenní terapie, navíc lze odhalit závažné následky akcelerované osteoporózy, jako jsou zejména pánevní zlomeniny z kostní insuficience., Aim. To evaluate the possibilities in the assessment of the consequences of antiandrogen therapy in men with treated prostatic carcinoma during the evaluation of 18F-NaF-PET/CT. Method. In 30 consecutive examinations of 18F-NaF-PET/CT in men with treated prostatic carcinoma were assessed the changes in the osteoblastic activity like high-turnover osteopenia, and especially the changes related to the insufficiency fractures. All examinations were conducted after intravenous application of 18F-NaF in the dose of 2 MBq/kg during the steady-state period of radiopharmaceutical distribution, all CT scans were performed with low-dose protocol, without application of kosine kontrast materiál a nd with submillimeter spatial resolution. Results. In 3 patients, the signs of high-turnover osteopenia were found, the all of patients were on relative short-term anti-androgen therapy. In 3 patients, the insufficiency fractures were found, twice in pelvic girdle, once rib fractures. In 8 men, the increased osteoblastic activity was found within weight bearing zones; the degenerative changes with active bone turn over in 4 men respectively. Conclusion. 18F -NaFPET/CT is the important diagnostic tool which is able to detect the changes of the osteoblastic activity inn patients under antiandrogen therapy and also it is able to detect insufficiency pelvic fractures caused by accelerated osteoporosis., Eva Ferdová, Jiří Ferda, Jindřich Fínek, Luboš Holubec jr., Boris Kreuzberg, and Literatura
Waldenströmova makroglobulinemie je definována přítomností monoklonálního imunoglobulinu typu IgM (M-IgM) a průkazem lymfoplazmocytární infiltrace kostní dřeně. Choroba má indolentní průběh, léčba se zahajuje až v okamžiku, jakmile začne nemoc poškozovat svého nositele. Za klasické indikace k zahájení léčby jsou považovány: B symptomy, symptomatická lymfadenopatie či splenomegalie, anémie s hodnotou hemoglobinu < 100 g/l nebo trombocytopenie < 100 × 109/l, způsobená lymfoplazmocytární infiltrací kostní dřeně. Mezi časté indikace pro zahájení léčby patří klinické známky hyperviskozity či kryoglobulinemie. M-IgM mívá až v 50 % charakter autoprotilátky, která může poškozovat organizmus, a proto jakékoliv prokázané poškození organizmu autoimunitní aktivitou M-IgM je také indikací k léčbě. Přehled vzácných i velmi vzácných typů poškození organizmu autoimunitní aktivitou M-IgM je obsažen v textu. Pro iniciální léčbu se doporučuje kombinace rituximabu, cyklofosfamidu a dexametazonu (RCD), případně doplněná na režim R-CHOP (rituximab, cyklofosfamid, vinkristin, doxorubicin a prednison). V našem souboru 43 pacientů dosáhla léčba kombinací R-CHOP celkem 3 (8,1 %) kompletních remisí a 31 (83,8 %) parciálních remisí. Trvání remise bylo u 75 % léčených delší než 3 roky. V případě recidivy po více než 2 letech lze použít tu samou léčbu, v případě recidivy v kratším intervalu se doporučují jiná léčebná schémata. Vysokodávkovaná chemoterapie s autologní transplantací kmenových krvetvorných buněk získaných z periferní krve se doporučuje až při první recidivě pro osoby mladší 65 let bez kontraindikací. V textu je analyzován přínos nových léků pro léčbu Waldenströmovy makroglobulinemie (bendamustinu, talidomidu, lenalidomidu, ibrutinibu a vysokodávkované chemoterapie). Klíčová slova: autoimunita – bendamustin – bortezomib – hyperviskozita – ibrutinib – kryoglobulinemie – monoclonal immunoglobuline releated disease – nemoc chladových aglutininů – rituximab – Waldenströmova makroglobulinemie, Waldenström macroglobulinemia is defined by the presence of monoclonal immunoglobulin IgM type (M-IgM) and evidence of lymphoplasmacytic bone marrow infiltration. The disease has an indolent course, the treatment is only initiated when the disease has begun to damage its carrier. The following symptoms are regarded as proven indications for initiating therapy: B symptoms, symptomatic lymphadenopathy, splenomegaly, anemia with hemoglobin below 100 g / l or thrombocytopenia < 100 × 109/l, caused by lymphoplasmacytic bone marrow infiltration. Frequent indications for initiating treatment include clinical evidence of hyperviscosity or cryoglobulinemia. M-IgM tends to have a character of autoantibody reaching up to 50 %, which may harm the organism, and therefore any proven damage to the organism by an autoimmune activity of M-IgM is also an indication for treatment. The text includes an overview of rare and very rare types of damage to the organism by M-IgM autoimmune activity. A combination of rituximab, cyclophosphamide and dexamethasone (RCD) is recommended for the initial treatment, possibly extended to R-CHOP regimen (rituximab, cyclophosphamide, vincristine, doxorubicin and prednisone). In our cohort of 43 patients the therapy involving a combination of R-CHOP achieved 3 (8.1 %) complete remissions and 31 (83.8 %) partial remissions. The remission in 75 % of the patients lasted more than 3 years. In case of recurrence after > 2 years, the same therapy can be used, in case of a relapse within a shorter period of time different treatment schedules are recommended. High-dose chemotherapy with an autologous transplant of stem cells obtained from peripheral blood is only recommended after the first recurrence for people under 65 years of age without contraindications. The text analyses the benefits of the new drugs for the treatment of Waldenström macroglobulinemia (bendamustine, thalidomide, lenalidomide, ibrutinib and high-dose chemotherapy). Key words: autoimmunity – bendamustine – bortezomibe – hyperviscosity – ibrutinib – cryoglobulinemia – monoclonal immunoglobulin related disease – cold agglutinin disease – rituximab – Waldenström macroglobulinemia, and Zdeněk Adam, Luděk Pour, Marta Krejčí, Sabina Ševčíková, Eva Pourová, Eva Ševčíková, Zdeněk Král, Jiří Mayer