V Listech filologických V (LXXX) - 1957,1, str. 55-57, uveřejnil V. Machek článek s názvem: Kdo je Kozdra v staročeském Sporu duše s tělem, kde důkladně analysuje celé místo, v němž se uvedené jméno vyskytuje, a soudí, že se jménem Kozdra míní perský král Khosrau (Khusrau, Chusrau) I., řecky χοσρόης, který vládl v letech 531-579 a který byl posledním velkým panovníkem v perské říši před vítězstvím Arabů. Dále se autor domnívá, "že místo Ezdra má býti (před slovo Nabochodonozor) položeno Kozdra (místo rukopisného ozdrach). Samozřejmě musí pak býti škrtnuto rukopisné kozdra za slovem nabochodonozor, neboť písař opakoval to jméno z pouhé nepozornosti" (l. c. 56). Že Machek uhodil na správnou strunu, nikdo z čtenářů listů filologických nepochyboval, a poněvadž na konci svého článku výslovně podotýká, že řešení otázky, odkud měl autor Sporu povědomost o tomto králi, přenechává znalcům starého písemnictví a poněvadž vedoucí redaktor akademik A. Salač připojil poznámku: "Rovnice Kozdra = χοσρόης vypadá velmi svůdně, ale řešení otázky, jak se toto jméno dostalo do textu, znamená asi zároveň řešení otázky vzniku a historie celé této látky," chci právě s germanistického hlediska doplnit Machkův článek tím, že poukáži na řadu význačných děl středověkých, a to jak latinských, tak staroněmeckých, v kterých se s tímto jménem setkáváme. Jde o kroniky, martyrologia, soubor legend (Legenda Aurea), rýmovanou bibli, Císařskou kroniku, sbírky kázání atd. Napřed však něco o vzniku a historii této látky.