Nárožní dům projektovaný pro Józsefa Plachta; rohové průčelí zdobí ve 2.- patře karyatidy (postava ženy, v jedné svěšené ruce drží věnec, druhá přidržuje na hrudi oděv), průčelí završuje trojúhelníkový štít s tympanonem s figurální výzdobou. Zleva dvojice mužů: jeden z nich pololeže, přivazuje k naznačenému kmeni stromu vousatého muže (Marsyás), uprostřed štítu mladý muž, drží v levé ruce lyru (Apollón), po jeho pravici i levici mladá žena (múza), jedna není blíže specifikovaná, druhá drží tabulku na psaní a stylus (Kleió), v pravém rohu štítu pololežící figura ženy s lyrou (patrně Erató)., Déry 1991, s. 95., and Stavebník József Placht byl jeden z majitelů firmy Placht-Gebüder, výrobců hudebních nástrojů (hlavně kytar). Placht přišel z Čech v roce 1848 a usadil se v Pešti, kde měl od roku 1856 živnost. S podnikatelskými aktivitami stavebníků mohl souviset i zobrazený námět. V dosavadní literatuře (Déry 1991, s. 96) je chybně interpretován jako Herakles, Prométheus a Hesperidky. Jedná se však o hudební soutěž mezi Apollónem a Marsyou. Athéna odhodila flétnu, kterou si udělala z jelení kosti, našel ji Marsyás a naučil se na ni hrát a soutěžil s Apollónem, jako porota byly přizvány múzy. Apollón samozřejmě vyhrál, Marsya potrestal tak, že byl stažen z kůže. Tento mýtus, převyprávěný Ovidiem, byl zobrazován poměrně často jak v antice, tak i později. Výjev s potrestáním Marsyi může mít i politický podtext, může být oslavou stávající politické situace a výstraha všem, kdo by ji chtěli narušit a stavět se z jakéhokoli důvodu proti autoritě. Jednoznačně politické poselství obdobného obsahu měla i medaile Ottavio Farnese, druhého vévody z Parmy, ražené v letech 1551-1586. Na líci byl portrét vévody, na rubu potrestání Marsya Apollónem s legendou CUM DIIS NON DISPUTANDUM, bylo to tedy jednoznačné varování před neposlušností.
Nárožní dům projektovaný pro Józsefa Plachta; rohové průčelí zdobí ve 2.- patře karyatidy (postava ženy, v jedné svěšené ruce drží věnec, druhá přidržuje na hrudi oděv), průčelí završuje trojúhelníkový štít s tympanonem s figurální výzdobou. Zleva dvojice mužů: jeden z nich pololeže, přivazuje k naznačenému kmeni stromu vousatého muže (Marsyás), uprostřed štítu mladý muž, drží v levé ruce lyru (Apollón), po jeho pravici i levici mladá žena (múza), jedna není blíže specifikovaná, druhá drží tabulku na psaní a stylus (Kleió), v pravém rohu štítu pololežící figura ženy s lyrou (patrně Erató)., Déry 1991, s. 95., and Stavebník József Placht byl jeden z majitelů firmy Placht-Gebüder, výrobců hudebních nástrojů (hlavně kytar). Placht přišel z Čech v roce 1848 a usadil se v Pešti, kde měl od roku 1856 živnost. S podnikatelskými aktivitami stavebníků mohl souviset i zobrazený námět. V dosavadní literatuře (Déry 1991, s. 96) je chybně interpretován jako Herakles, Prométheus a Hesperidky. Jedná se však o hudební soutěž mezi Apollónem a Marsyou. Athéna odhodila flétnu, kterou si udělala z jelení kosti, našel ji Marsyás a naučil se na ni hrát a soutěžil s Apollónem, jako porota byly přizvány múzy. Apollón samozřejmě vyhrál, Marsya potrestal tak, že byl stažen z kůže. Tento mýtus, převyprávěný Ovidiem, byl zobrazován poměrně často jak v antice, tak i později. Výjev s potrestáním Marsyi může mít i politický podtext, může být oslavou stávající politické situace a výstraha všem, kdo by ji chtěli narušit a stavět se z jakéhokoli důvodu proti autoritě. Jednoznačně politické poselství obdobného obsahu měla i medaile Ottavio Farnese, druhého vévody z Parmy, ražené v letech 1551-1586. Na líci byl portrét vévody, na rubu potrestání Marsya Apollónem s legendou CUM DIIS NON DISPUTANDUM, bylo to tedy jednoznačné varování před neposlušností.
Pětipodlažná nárožní budova se dvěma nárožními štíty do hlavní třídy Múzeum krt. V levém štítě uprostřed sedící žena (personifikace zoologie), v pravé ruce drží želvu, v levé knihu s lebkou, z obou stran je obklopená různými živočichy v porostu : ryby, krokodýl, orel, lev. Štít vpravo: uprostřed žena (personifikace přírodních věd) držící v levé ruce krystal, v pravé kladivo, po její pravici nahá dívka zobrazená zezadu (personifikace řeky), po levici nahý vousatý muž s veslem a rybou (personifikace řeky).
Pětipodlažní nárožní budova se dvěma nárožními štíty do hlavní třídy Múzeum krt. V levém štítě uprostřed sedící žena (personifikace zoologie), v pravé ruce drží želvu, v levé knihu s lebkou, z obou stran je obklopená různými živočichy v porostu : ryby, krokodýl, orel, lev. Štít vpravo: uprostřed žena (personifikace přírodních věd) držící v levé ruce krystal, v pravé kladivo, po její pravici nahá dívka zobrazená zezadu (personifikace řeky), po levici nahý vousatý muž s veslem a rybou (personifikace řeky). and Zobrazené postavy jsou personifikacemi řek, zoologie a přírodních věd. Výzdoba je připomínkou vědních oborů, které jsou součástí univerzitní výuky.
Budova v neorenesančním stylu, nad okny v přízemí řada osmi reliéfů. Figurální výjevy zachycují skupinky dovádějících a hrajících si putti. Putto se srpem a čutorou, putto hrající na dudy, putti pojídající vinné hrozny, putti vylévající víno z číší, troubící putto, putti krmící beránka, koupající se putti, putti s květinami, putti hřející se u ohně., Déry 1991, s. 96., and Typická výzdoba navazující na výjevy tzv. renesančních "spiritelli", dětí, které tropí neplechy (putto troubící druhému do ucha). Některé ze skupin lze však také interpretovat jako alegorické výjevy ročních dob (putti s kyticí - Jaro, putti u ohníčku - Zima).
Budova v neorenesančním stylu, nad okny v přízemí řada osmi reliéfů. Figurální výjevy zachycují skupinky dovádějících a hrajících si putti. Putto se srpem a čutorou, putto hrající na dudy, putti pojídající vinné hrozny, putti vylévající víno z číší, troubící putto, putti krmící beránka, koupající se putti, putti s květinami, putti hřející se u ohně., Déry 1991, s. 96., and Typická výzdoba navazující na výjevy tzv. renesančních "spiritelli", dětí, které tropí neplechy (putto troubící druhému do ucha). Některé ze skupin lze však také interpretovat jako alegorické výjevy ročních dob (putti s kyticí - Jaro, putti u ohníčku - Zima).