Podle záznamu o ceně ("emi Brunae Moravorum viginti sex cruciferis 16/09?") byl exemplář v Brně již na začátku 17. století. Srov. Dokoupil, Vobr 1963, č. 1322 (exemplář z knihovny augustiniánů ve Starém Brně), Dokoupil, Vobr 1970#, 540-541. č. 2046., and Exemplář je zajímavý tím, že je to druhý nejstarší výtisk Vitruvia, o němž víme, že byl v českých zemích.
Titul byl získán do knihovny olomoucké kapituly v době Augustina Olomouckého, Bistřický, Drkal, Kouřil 1961#, s. 62, and Nejstarší doložený tisk s Vitruviovým dílem v českých zemích. Jediný exemplář tohoto díla, o němž víme, že byl v 16. století v místních církevních knihovnách, což svědčí o zcela mimořádných poměrech v olomoucké kapitule za Augustina Olomouckého.
V roce 1511 po dlouholetých studiích vydal humanista, architekt a inženýr Fra Giocondo zcela přeracovanou edici Vitruviova díla doplněnou 136 bilustracemi., Ciapponi 1984#., and Toto vydání Vitruviova díla bylo základem všech pozdějších edic Vitruviova díla, ale není známo, kdy se exemplář dostal do českých zemí.
Jedno z prvních tištěných vydání Vitruviova díla, De architectura libri decem. Není známo, kdy se exemplář dostal do českých zemí., Koch 1951#., and Vitruviův spis architektuře je jediným dílem o výtvarném umění, které se z antiky dochovalo. Vitruviův traktát měl ohromný význam nejen pro recepci antické římské architektury, ale klasicistních estetických názorů obecně. Úplný opis Vitruviova díla objevil roku 1416 florentský humanista Poggio Bracciolini v klášteře St. Gallen. Vitruvius vyšel poprvé tiskem v roce 1485 (G. Sulpicio, Řím), nově emendované texty byly vydány v roce 1496 ve Florencii a v roce 1497 v Benátkách.