Text pojednává o raně středověkých hradech v centrální části Čech, tedy na území spjatém s počátky Přemyslovců a se vznikem raného českého státu. Nejprve se zabývá datováním hradů, které je většinou odkázáno pouze na archeologické prameny, jejichž chronologie se v posledních letech poměrně výrazně upřesnila. Na základě přehledné bilance pak následuje stručný nástin vývoje hradů v průběhu 9. a 10. století. V závěru jsou poznatky konfrontovány s dosavadním pojetím tzv. přemyslovské domény. and The text addresses early medieval strongholds in the central part of Bohemia – the territory connected with the beginnings of the Přemyslid dynasty and the origin of the early Czech state. We first deal with the dating of strongholds, mostly on the basis of archaeological sources alone. The chronology of these buildings has been elaborated significantly in recent years. On the basis of a synoptic review a summary of the development of strongholds during the 9th and 10th centuries is then presented. The conclusion offers a comparison of this new information with existing concepts of the “Přemyslid domain,” which, in the author’s opinion, requires revision.
Raně středověké hradiště v Libušíně (okr. Kladno, střední Čechy) je významnou archeologickou lokalitou z několika důvodů. Předně kvůli jeho poloze v jádru Čech – na území, které je spjato s počátky přemyslovské vlády, a tudíž i s počátky českého státu –, dále díky plošnému výzkumu, který ho zařadil do skupiny nejlépe prozkoumaných raně středověkých hradišť v Čechách, a také svým opevněním kombinujícím důmyslně několik konstrukčních typů hradeb. V tomto článku je podán nový výklad klíčových nálezových situací a souborů artefaktů, odlišující se od dřívějších závěrů publikovaných na počátku 70. let. 20. století. Hradiště nevzniklo na přelomu 9. a 10. stol., ale nejdříve ve druhé, popř. ve třetí třetině 10. století. To pochopitelně vyvolává úvahy o jeho funkci a historickém významu. and The early medieval stronghold in Libušín (district of Kladno, Central Bohemia) is an important archaeological site for a number of reasons, foremost of which is the stronghold’s position in the centre of Bohemia – a territory that is connected with the beginnings of the Přemyslid reign and therefore the origins of the Czech state. Large-scale excavations have also made Libušín one of the best investigated early medieval strongholds in Bohemia. Furthermore, Libušín is remarkable for the ingenious combination of several types of walls in the stronghold’s fortifications. As such, the site has traditionally attracted a great deal of professional interest. This article offers a new interpretation of key find situations and assemblages of artefacts, one that differs from earlier conclusions published at the beginning of the 1970s. Among other things, the author attempts to show that the stronghold in Libušín was not built at the turn of the 10th century as previously believed, but probably during the second third of the 10th century, at the earliest. This dating naturally raises new questions about the stronghold’s function and, hence, its historical importance.
Záměrem tohoto textu je zpřístupnit specifickou kategorii archeologického pramene (keramické značky) a upozornit na možnosti jeho využití pro studium dějin hrnčířství a distribuce keramiky. Prezentován je jeden z našich nejrozsáhlejších souborů, shromážděný v raně středověkém hradišti Stará Boleslav. Sledovány jsou podíly značené keramiky, dále identické značky, jejich distribuce na lokalitě a konečně technologické vlastnosti výrobků, které pocházejí z téže dílny. and Maker’s marks on the bases of ceramic vessels from Stará Boleslav. The aim of this text is to make available a specific category of archaeological resource (ceramic maker’s marks) and to draw attention to the opportunities for the use of this resource in studying the history of pottery and the distribution of ceramics. One of the largest available assemblages is presented, that which was brought together in the Early Medieval castle at Stará Boleslav. The article considers the proportion of marked ceramics, as well as identity markers, their distribution over the site and lastly the technological properties of those products that came from these workshops.