Porozumění dětskému vývoji chápání skutečnosti smrti může být podstatné např. v situaci závažného onemocnění dítěte nebo v kontextu ztráty blízké osoby. Poznatky z této oblasti je možné nalézt především v zahraniční literatuře. Tato studie charakterizuje vývoj dětského porozumění smrti z perspektivy měnících se trendů ve výzkumu (psychoanalytické, kognitivistické, existenciální a naivně-biologické pojetí). Definuje základní komponenty konceptu smrti a dále uvádí proměnné, které individuální vývoj konceptu smrti u dětí ovlivňují: vedle věku a kognitivního vývoje řadí mezi vlivné faktory osobní zkušenost dítěte, religiozitu rodiny, úzkostnost dítěte a rodičů, a způsob komunikace o tématu v rodině. Studie mj. upozorňuje na rizika plynoucí z odlišností chápání smrti u dětí a dospělých, poukazuje na snížení věkové hranice v utváření tzv. dospělého konceptu smrti, popisuje rozpory v závěrech dosud provedených studií a nabízí podněty pro další výzkum. and Children’s death concept: Components and determinants
Understanding of children’s death concept increases its significance in a situation of serious illness of a child or in facing a loss of a close person. Our study describes the development of child’s understanding of death from four different historical perspectives - psychoanalytic, cognitive, existential, naive-biological perspective. It points out primary components of the death-concept and variables that can modify its individual development such as age, cognitive development, personal experience of a child, religiousness of a family, anxiety of a child and parents and the communication about the topic in a family. The study summarizes risk arising from different understanding of death by children and adults, indicates decreasing age of construing matured death concept by children, discuses discrepancies of provided studies and suggests further research directions.
Přestoţe lidé s mentálním postiţením trpí častěji neţ většina populace přidruţenou duševní poruchou, není této oblasti v odborné literatuře věnováno mnoho pozornosti. Podobně není snadné nalézt odborníka, který má praktické zkušenosti s péčí o tuto specifickou skupinu. Nezájem o problematiku můţe být částečně zakotven v tradici sociálních sluţeb, která někdy připisuje symptomy duševní nemoci diagnóze mentální retardace. V teoretickém přehledu nabízíme pohled na prevalenci přidruţené duševní poruchy v souvislostech změn posledních dvou desetiletí. Vlastní explorativní výzkum vychází z polostrukturovaných rozhovorů a ukazuje, jak lidé s mírným stupněm mentálního postiţení (N=8) vnímají odbornou péči: uvědomují si svoji aktivní roli v procesu intervence, dovedou vyjádřit a zdůvodnit spokojenost nebo nespokojenost s intervencí. Důleţitým kriteriem hodnocení je pro ně kvalita vztahu s odborníkem a komunikace respektující specifika jejich postiţení. U většiny respondentů hraje profesionální péče důleţitou roli v jejich systému sociální opory. and People with intellectual disability (ID) suffer from mental illness more often than general population. This fact is not always reflected in the Czech research literature: the psychiatric problems of people with ID are underrepresented. Similarly, it is not easy to find an expert practitioner for this specific group. A lack of interest may be partly rooted in a common practice of social services which sometimes fail to differentiate between symptoms of mental disease and consequences of mental retardation. Our study focuses on dual diagnosis prevalence in the context of changes of last two decades. We present a picture of mental health care for people with ID based on their own perceptions which we obtained from semi-structured face-to-face interviews (N=8). Results show that our respondents realize their own active role in the process of intervention. They are able to express and explain their satisfaction or discontent. A quality of relation with a specialist and a communication respecting specifics of their ID appeared to be important criteria of their evaluations. Professional care plays a significant social support role for most of our respondents.