Cíle. Narcismus a psychologický nárok byly ve dvou studiích zkoumány jako prediktory zápasů: božských, ďábelských, morálních, interpersonálních, o základní význam a s náboženskými pochybnostmi. Náboženské atribuce byly testovány jako zprostředkovatelé těchto vztahů.
Účastníci a uspořádání. Účastníky byli dospělí v počtu 180, z toho 102 žen a 78 mužů (studie 1) a středoškolští studenti v počtu 213, z toho 107 žen a 106 mužů (studie 2). Byly použity tyto metody: Narcissistic Personality Inventory (NPI), Entitlement Attitudes Questionnaire (EAQ), Religious and Spiritual Struggle Scale (RSSS) a Attributions toward God Scale (AtG).
Hypotéza. Narcismus – sebeobdivování, vůdcovství, marnivost a soběstačnost korelují s náboženským zápasem. Aktivní, pasivní a mstivý nárok korelují s náboženskými zápasy. Náboženské atribuce – laskavé a kruté – jsou zprostředkovateli ve vztazích mezi narcismem a nárokem a náboženským zápasem.
Statistické analýzy. Výzkum byl navržen jako průřezová studie. Byly vypočítány korelace mezi klíčovými konstrukty – narcismem/psychologickým nárokem, náboženskými atribucemi a náboženským zápasem. Zprostředkující účinky náboženských atribucí na vztahy mezi narcismem/psychologickým nárokem a náboženským zápasem byly určeny pomocí série mediačních analýz.
Výsledky. Narcismus koreloval s interpersonálním zápasem. Laskavé náboženské atribuce byly zprostředkovateli ve vztazích mezi narcismem a zápasy: ďábelskými, morálními a náboženskými s pochybnostmi. Psychologický nárok koreloval s božským zápasem. Krutost a laskavé náboženské atribuce byly zprostředkovateli ve vztazích mezi psychologickým nárokem a zápasy: ďábelským, morálním a zápasem o základní význam.
Omezení studie. Zjištění jsou ovlivněna relativně mladým souborem. Náboženský zápas byl měřen retrospektivními záznamy reakcí účastníků na nepříznivé události, zatímco narcismus a psychologický nárok byly měřeny prostřednictvím současných zážitků účastníků. and Objectives. Narcissism and psychological entitlement were examined as predictors of divine, demonic, moral, interpersonal, ultimate meaning, and religious doubt struggles, in two separate studies. Religious attributions were tested as mediators of these relationships.
Participants and setting. The participants were 180 adults, 102 women and 78 men (study 1) and 213 college students, 107 women and 106 men (study 2). Narcissistic Personality Inventory (NPI), Entitlement Attitudes Questionnaire (EAQ), Religious and Spiritual Struggle Scale (RSSS), and Attributions toward God Scale (AtG) were applied.
Hypothesis. Narcissism—self-admiration, leadership, vanity, and self-sufficiency—correlates with religious struggle. Active, passive, and revengeful entitlement correlates with religious struggles. Religious attributions—kind and cruel— are mediators in the relationships between narcissism and entitlement and religious struggle.
Statistical analyses. The study was designed cross-sectionally. Correlations among the key constructs—narcissism/psychological entitlement, religious attributions, and religious struggle were calculated. The mediating effects of religious attributions on the relationships between narcissism/psychological entitlement and religious struggle were established by means of a series of mediation analyses.
Results. Narcissism correlated with interpersonal struggle. Kind religious attributions were mediators in the relationships between narcissism and demonic, moral, and religious struggle with doubt. Psychological entitlement correlated with divine struggle. Cruelty and kind religious attributions were mediators in the relationships between psychological entitlement and demonic, moral, and struggle with ultimate meaning.
Study limitation. The findings are affected by a relatively youthful sample. Religious struggle were measured by retrospective accounts of participant reactions to adverse events, whereas narcissism and psychological entitlement were measured through the present experiences of the participants.
(The article is in English.).