Rytina (38, 1 x 51, 1 cm): Aktaión (plášť, oštěp) doprovázený dvěma loveckými psy vkročil k potoku, v němž se koupe polonahá Diana (srpek ve vlasech). Bohyně se sklonila stříká vodu na lovce. Okolo jsou Nymfy, ta stojící vedle Diany se ohlíží na Aktaóna a chystá se zakrýt svojí velitelku, vedle ní stojí nahá Nymfa, která sundavá ze stromu luk, nad ním visí toulec. Nymfa napravo se ohlíží k Aktaiónovi a obléká se, nahé Nymfy uprostřed si lovce nevšímají a odpočívají, prostřední má nad čelem stínítko proti slunci a shlíží se v zrcadle., Prag um 1600#, I, č. 303 s. 416., and Díky rytině Aegidia Sadelera byl obraz Diana a Aktaión nejčastěji kopírovaným Heintzovým dílem, podle jeho kompozice vznikaly rytiny, obrazy i reliéfy.
Rytina (11,9 x 11,4 cm): Lukrécie s odhalenými ňadry si vráží dýku do prsou, pohled obrácený vzhůru. Za ní sloup a draperie., Fučíková 1997#, I/11., Fusenig 2010#, s. 258 č. 110., and Stejně pojatou Lukrécii najdeme na Aachenově kresbě (Firenze, Lukrécie) a na obraze z roku 1601 (Praha, NG, Lukrécie).
Mědiryt (43, 8 x 31, 5 cm): nahá Omfalé s Herkulovou lví kůží na hlavě sedí před Herkulem (ženské šaty), který přede. Za Omfalé stará služka, za Herkulem stůl s mísou s ovocem, za ním ženy, nahoře Amor odhaluje závěs nad výjevem., Fučíková 1997#, I/351, and Dole je báseň, která osvětluje mravoličný smysl výjevu - Herkula, "který se nebál války (Marta) ani smrti" přemohla láska k Omfalé. Pro charakterizaci poníženého postavení Herkula jsou služky v pozadí jsou stejně důležité jako jeho ženský oděv a předení, služky se v těchto výjevech objevily poprvé v záalpském umění, u Lucase Cranacha. O tématu obecně srov. Exemplum: Herkules a Omfalé.
Mědiryt: Minerva (přilba) vede za ruku Malířství (odhalená ňadra), v levici paletu se štětci a malířskou hůlkou. Seshora k Malířství slétá putto s věncem a palmovou ratolestí. Minerva ukazuje dopředu, na skupinu personifikací svobodných umění, v horní řadě je Hudba (flétna), Rétorika (caduceus), Aritmetika (počítá na prstech) a Múza hvězdářství, Úraníá (sférický astroláb). V dolní řadě je Dialektika (čte v knize), Gramatika (píše), a Geometrie (globus a odpichovátko). V pozadí je antická architektura v korintském řádu se sochou odpočívajícího Herkula opřeného o kyj, pod ní (za Malířstvím) je antické ženské torzo, symbol sochařství, vedle torza leží sochařská palice a dláto., Vignau-Wilberg 1997#, 179-180., Fusenig 2010#, č. 51, s. 175., and Obdobné téma zpracoval Aachen na kresbě z druhé poloviny 90. tých let 16. století (Brno, MG, Aachen, Minerva uvádí Malířství na Parnas), která je dávána do souvislosti s Majestátem císaře Rudolfa II., který roku 1595 povýšil malířství z řemesla na umění. Skutečnost, že stejný námět najdeme na Aachenově kompozici, která je věnována bavorskému vévodovi Fučíková vysvětluje tím, že Aachen namaloval nejprve obraz pro císaře Rudolfa II., jehož druhou verzi věnoval bavorskému vévodovi (Umění 55, 2007, 75-79). Z dedikace bavorskému vévodovi vyplývá, že téma povýšení malířství mezi svobodná umění bylo okolo roku 1600 univerzálně použitelné. Obraz stejného námětu signovaný Aachenem je ve sbírce barona Bondeho na švédském zámku Eriksberg (Jacoby 2000, 161–164). .