Tento článek vznikl na vyzvání redakce jako reakce na článek prof. Šindeláře Úhly a jejich aplikace [1]. Jakožto expert v příslušných mezinárodních komisích bych ovšem měl postupovat "jednoduše", totiž konstatovat, že článek neodpovídá normám, a případně rozebrat, v čem neodpovídá a jaký je výklad z hlediska norem. V tom by ale nebylo pro čtenáře mnoho nového. Přijměte proto prosím tento článek spíše jako vyjádření teoretického fyzika a dlouholetého pedagoga na MFF UK. and Jan Obdržálek.
"You cannot improve it, if you cannot measure it." Nemůžete vylepšit to, co neumíte změřit, prohlásil lord Kelvin v roce 1906 na slavnostním zasedání normalizační společnosti IEC (International Electrotechnical Commission) coby její právě jmenovaný prezident. Měřit ovšem nejde bez měřidel - a pravidel. Bez norem si také nelze představit žádnou techniku: jak byste asi vyměnili baterii, kdyby každá měla jiné napětí a jiné rozměry? Ovšem máme-li už normu pro technické prostředky (třeba ČSN IEC 60050-482). musíme mít, a to především, také normy na příslušné veličiny (např. délku, šířku,napětí,...) a jejich jednotky (metr, volt,...). and Jan Obdržálek.
Článek se zabývá specifiky "školské fyziky“, zejména čím a proč se může, ba musí výuka lišit od příslušné vědní disciplíny, a případně i od pravdy. and Jan Obdržálek.