Autor představuje monumentální desetisvazkovou edici dokumentů vztahujících se k politické kariéře Willyho Brandta (1913–1992), kterou pod souhrnným názvem péčí hlavní editorky Helgy Grebingové vydala v letech 2000 až 2006 v Berlíně Nadace spolkového kancléře Willyho Brandta (Bundeskanzler-Willy-Brandt-Stiftung). Co do svého rozsahu a komplexnosti se jedná o první takovouto edici v Německu i ve světě a jejím záměrem bylo oslovit i širší veřejnost. Na základě zmíněné edice autor podává nástin Brandtovy politické dráhy, od vstupu do sociální demokracie koncem dvacátých let přes norský a švédský exil v době Hitlerovy vlády a druhé světové války, pozvolný vzestup v poválečné Sociálnědemokratické straně Německa až po působení ve význačných funkcích primátora Západního Berlína, předsedy sociální demokracie, kancléře Spolkové republiky Německo, předsedy Socialistické internacionály a poslance Evropského parlamentu. Pozornost přitom věnuje zvláště převratné Ostpolitik, která umožnila normální vztahy západního Německa k zemím sovětského bloku a vynesla Brandtovi v roce 1971 Nobelovu cenu za mír. and This contribution presents the monumental, ten-volume edition of documents related to the political career of Willy Brandt (1913–1992). Called Willy Brandt: Berliner Ausgabe and edited by Helga Grebing, it was published by the Federal Chancellor Willy Brandt Foundation (Bundeskanzler-Willy-Brandt-Stiftung), Berlin, from 2000 to 2006. In terms of size and comprehensiveness, this is the first edition of its kind in the world. It is intended for a wide readership. Drawing on this edition, the present contribution aims to outline Brandt’s political career, from his entry into the Social Democratic Party of Germany in 1930 to his time in exile in Norway and Sweden when Germany was under Hitler’s rule and during the Second World War, his gradual rise in the post-war Social Democratic Party of Germany, to his work in the important offices of Mayor of West Berlin, Chairman of the Social Democratic Party, Chancellor of the Federal Republic of Germany, and Chairman of the Socialist International (1976–1992), and as a member of the European Parliament from 1979 to 1983. The work also pays considerable attention to the epochal Ostpolitik, which normalized relations between West Germany and the countries of the Soviet Bloc, and led to Brandt’s being awarded the Nobel Peace Prize in 1971.