Příspěvek je věnován funkci raně středověkého centra na Pohansku u Břeclavi. Stručně je v něm charakterizována pramenná báze a stav poznání této lokality. Objevy učiněné na Pohansku jsou uvedeny do širších souvislostí a komparovány s podobnými lokalitami z jiných částí raně středověké Evropy. Lokalita je interpretována jako munitio, emporium i palatium moravských raně středověkých panovníků. Centrum hrálo důležitou roli v procesu „mobilizace“ bohatství a při kontrole teritoria. Jeho vznik souvisí s tzv. cyklickým náčelnictvím. and This article considers the function of the Early Medieval centre at Pohansko near Břeclav. The source base and current state of knowledge regarding the site are briefly characterised. Discoveries made at Pohansko are presented in their broader context, and compared to similar sites elsewhere in Early Medieval Europe. The site is interpreted as a munitio, emporium and palatium of the Moravian Early Medieval rulers. It played an important role in the ‘mobilisation’ of wealth and in the control of territory. Its origin is related to a so-called cyclical chiefdom.
Studie shrnuje nejnovější výsledky interdisciplinárně pojatého výzkumu Masarykovy univerzity na Pohansku u Břeclavi, které patří k nejvýznamnějším raně středověkým centrům v ústřední oblasti tzv. Velké Moravy (9. st. n. l.). Přináší poznatky o přírodním prostředí zjištěné při výzkumu zdejšího opevnění v letech 2005–2006. Pozornost byla zaměřena na kvartérní uloženiny geologického původu a subfosilní půdy. V rámci palynologického studia byly zpracovány vzorky ze 3 profilů v řezu opevněním a 5 vrtů v jeho okolí. Petrografickými metodami byla zkoumána provenience stavebního kamene. Raně středověké centrum na Pohansku je popsáno jako komplexní kulturní systém, který byl významně formován vstupy z okolního prostředí (např. změny vodního režimu v nivě) a sám působil opačným směrem svými výstupy (např. masivní odlesňování krajiny). and The study summarizes the latest results of the interdisciplinary research conducted by the Masaryk University at Pohansko near Břeclav, one of the most significant Early Medieval centres in the core area of the Great Moravian Empire (9th century AD). It brings data on the natural environment as collected within the 2005–2006 study of the local fortification. A special attention was given to Quaternary deposits of geological origin and buried soils. Within a palynological study, samples from 3 sections in a profile across the fortification and from 5 boreholes in its neighbourhood were analysed. Provenance of the building stone was studied using petrographic methods. The Pohansko Early Medieval centre is described as a complex cultural system significantly shaped by inputs from the ambient environment (such as variations in water regime in the flood plain). At the same time, this system acted in the other direction by its outputs (e.g., large-scale deforestation of landscape).
Článek seznamuje s vyhodnocením archeobotanických a archeozoologických vzorků z výzkumu v Kosticích – Zadním hrúdu (okr. Břeclav), realizovaného v letech 2009–2011. Přispívá k řešení otázek spojených se subsistenční strategií společnosti v období od 6. do počátku 13. stol. v oblasti dolního Podyjí (Česká republika). Zaznamenaný trend podporuje archeologický obraz osady, která v době Velké Moravy (9. stol.) tvořila subsistenční zázemí blízkého centra na Pohansku u Břeclavi. Po propadu způsobeném kolapsem velkomoravské společnosti (10. stol.) zde došlo k revitalizaci a následnému boomu celého sídlištního komplexu. V mladohradištním období (11. až 12. stol.), kdy zde vzniká centrální lokalita druhého řádu (trhová ves), produkuje sídliště poměrné široké spektrum plodin i kvalitní maso pro sebe, a možná i pro nedaleké správní centrum v přemyslovské Břeclavi. and The article presents the evaluation of archaeobotanical and archaeozoological samples from the excavation in Kostice – Zadní hrúd (Břeclav distr.) conducted in 2009–2011. The work helps answer questions connected with the subsistence strategies of society in the period between the 6th century and the beginning of the 13th century in the lower Dyje River region of the Czech Republic. The recorded trend supports the archaeological image of a settlement that was part of the subsistence hinterland of the nearby centre at Pohansko near Břeclav during the period of Great Moravia in the 9th century. The decline caused by the collapse of Great Moravian society in the 10th century was followed by a revitalisation and subsequent boom in the entire settlement complex. In the Late Hillfort period (10th to 12th century), which saw the creation of a secondary location (market village), the settlement produced a relatively wide spectrum of crops and quality meat for its own needs and possibly also for the nearby administrative centre in Přemyslid Břeclav.
Článek seznamuje s výsledky systematické archeologické prospekce na území dolního Podyjí. Zájmové území je charakterizováno z hlediska přírodního prostředí i dějin archeologického bádání. Hlavní pozornost je věnována výzkumu z let 2004–2012. Popsána je jak metoda, která kombinuje analytické povrchové sběry, prediktivní modelování, leteckou archeologii a prospekci detektorem kovů, tak výstupy projektu. Prezentovaný výzkum přispěl k hlubšímu poznání vývoje sídlištní struktury v dolním Podyjí v období od 6. do 13. století. Mimořádně významným výsledkem je objev centra druhého řádu na katastru obce Kostice s bohatými povrchovými nálezy keramiky, mincí, šperku, obchodních závaží a dalších artefaktů z neželezných kovů, které na konci 10. stol. nahradilo starší velkomoravskou aglomeraci na Pohansku u Břeclavi. and The article presents the results of systematic archaeological surveys in the lower Dyje (Thaya) River region in the southeast part of the Czech Republic. The area is described from the perspective of the natural environment and the history of archaeological research. The main attention is devoted to research from the years 2004–2012, including a description of the method combining analytical surface surveys, predictive modelling, aerial archaeology and metal detector surveys; project outcomes are also presented. The research project contributed to a deeper understanding of the history of the settlement structure in the lower Dyje River region between the sixth and thirteenth centuries. Of extraordinary importance was the discovery of a secondary centre within the cadastre of the village of Kostice, with rich surface finds of pottery, coins, jewellery, trading weights and other artefacts made of non-ferrous metals; this centre replaced an earlier Great Moravia agglomeration at Pohansko near Břeclav.