The second year of the Golden Mammoth Award 2019 was symbolically concluded by the winner’s announcement ceremony in the Anthropos Pavilion of the Moravian Museum on 21 September 2020. The “Karel Absolon Award for the Popularisation of Archaeology” came into existence in 2018 due to the joint endeavour of three prominent Moravian institutions: the Institute of Archaeology of the Czech Academy of Sciences, Brno, the Moravian Museum and the Department of Archaeology and Museology of the Faculty of Arts of Masaryk University. The principal idea of the newly founded prize is to motivate colleagues across the professional community to develop attractive and creative popularisation activities, which legitimise the irreplaceability and social benefits of archaeology in the modern world in the eyes of the public. Forty projects were registered in the first year of the competition; in 2019, the committee chose from seventeen projects. The winners of the academic prize are the projects “Bohemia-Bavaria ArchaeoCentre” subtitled “To Protect and Share Common Cultural Space” (1st place), the book “The Tales of Civilisation and Barbarism” (2nd place) and the “Flint Summer School of Archaeology” (3rd place). The exhibition “World of Medieval Games” won the museum category, the project “Twentieth Year of School Excursions in Prehistory Archaeopark Všestary” came second and the “Archaeology Autumn in the Litovel Region” third. Only the first prize was announced in the student category, awarded to the project “Autumn with Prehistoric Technologies”. An extraordinary prize has been awarded for the book “We Do Not Kick the Dead – An Amateur Archaeologist’s Manual”.
V článku jsou vyhodnoceny nálezy středověkých mincí z konce 10. až počátku 13. stol., které byly v posledním desetiletí učiněny v dolním Podyjí, a to jak při archeologických terénních výzkumech, tak povrchovým průzkumem s pomocí detektoru kovů. Soubor čítající více než 170 mincí je významný pro poznání peněžního oběhu na Moravě v raném středověku. Zejména nálezy jednotlivých mincí byly donedávna vzácné. Pět mincí z polohy Kostice – Zadní hrúd a blízkého okolí pochází z 2. pol. 10. století. Většinou se jedná o ražby datované před r. 976, doposud jediné z oblasti dolního Podyjí a Pomoraví, včetně přilehlé části rakouského Podunají. Nálezy mincí z 1. pol. 11. stol. ukazují na významnou roli uherské mince ve struktuře oběživa na Moravě. Od poloviny 11. stol. nastupují početné mince domácí provenience, ražné především olomouckými Přemyslovci. and The article evaluates medieval coins from the end of the tenth century to the beginning of the thirteenth century, found over the past decade in the lower Dyje (Thaya) River region (the southeast part of the Czech Republic) during both terrain excavations and surface surveys with the use of a metal detector. The assemblage of more than 170 coins is an important source for learning about monetary circulation in Moravia at the Early Middle Ages. Finds of individual coins were especially rare until recently. Five coins from the Kostice – Zadní hrúd site and the surrounding area date to the second half of the tenth century. These were mostly coins struck before 976, thus far the only ones from the lower Dyje River and Morava River regions, including adjacent Austrian parts of the Danubian Basin. Coin finds from the first half of the eleventh century indicate the prominent role of Hungarian coins in the structure of currency in Moravia. Numerous coins of domestic provenance, minted mostly by the Olomouc Přemyslids, start appearing in the middle of the 11th century.
Pokračování diskuse o raně středověké státnosti na Velké Moravě reaguje na příspěvky D. Kalhouse, N. a M. Profantových a I. Štefana. Zabývá se otázkami metodologickými, trhem a směnnými prostředky, funkcí Pohanska u Břeclavi a dalších velkomoravských hradisek, zdaněním společnosti, obchodem s otroky, pozemkovým vlastnictvím, postavením vládnoucích rodů, hranicemi Velké Moravy a v neposlední řadě i zánikem této „říše“, jehož příčiny jsou pro pochopení charakteru tehdejší společnosti klíčové. Předložená argumentace se opírá především o archeologické prameny. and The article, a continuation of the discussion on early medieval statehood in Great Moravia, addresses methodological questions, the market, exchange resources, the function of Pohansko near Břeclav and other Great Moravian fortified settlements, the taxation of society, the slave trade, land ownership, the standing of the ruling families, the borders of Great Moravia and finally the demise of this ‘empire’, the causes of which are of great importance in understanding the nature of society at the time. The following argumentation is based primarily on archaeological sources.