Publikace předkládá ukázky z děl významných autorů minulosti i přítomnosti, jejichž ideje významnou měrou ovlivnily či dosud ovlivňují sociologické uvažování o náboženství. Základní tezí publikace je idea, že náboženství konstruuje univerzální řád světa, který tento svět obdařuje smyslem. Náboženství pak vznáší nárok na takové společenské a kulturní uspořádání, které odpovídá univerzálnímu řádu světa. Vybrané texty proto popisují nejen základní sociologickou perspektivu, ale také procesy konstruování tohoto univerzálního řádu světa, producenty a udržovatele této konstrukce. Publikace se také věnuje procesům, které dnes tento řád zpochybňují, a snahám, které se jej naopak snaží obnovit. Vybrané texty Maxe Webera, Émila Durkheima, Karla Marxe, Petera Bergera, Thomase Luckmanna, Clifforda Geertze, Marka Juergensmeyera, Mika Featherstona, Rolanda Robertsona, Gillese Kepela, Miloše Mendela a Pavla Barši jsou doplněny úvodní studií editora publikace.
Buddhismus je dnes globálním fenoménem, a to nejen díky svému geografickému rozšíření. V "globální vesnici" je buddhismus silně internacionalizován – buddhisté z Asie šíří dharmu na Západě a západní buddhisté zase přinášejí podporu a nové impulsy pro oživování buddhismu v asijských zemích. V době globalizace sílí v buddhismu také reflexe globálních problémů (rozpor mezi bohatým Severem a chudým Jihem, otázka lidských práv či problém znečišťování životního prostředí) a snaha o jejich vysvětlení a řešení na základě buddhistických principů. Publikace Zelení bódhisattvové se snaží zachytit tento zřetelný obrat buddhismu k sociálním a environmentálním problémům a ilustrovat jej na příkladě několika význačných představitelů angažovaného buddhismu druhé poloviny 20. století.