Památkově mimořádně hodnotný dům čp. 22 ve středočeské vsi Zbečno (okr. Rakovník) prošel v raném novověku složitým stavebním vývojem. Nejstarší dochované konstrukce pocházejí z 16. století, výrazné přestavby proběhly v 18. století. Geneze domu je však podstatně starší. Předmětem článku je komplexní prezentace výsledků archeologického výzkumu realizovaného v dvojici obytných místností a na dvoře usedlosti. V souvrství pod dnešními podlahami se podařilo rozlišit pozůstatky tří po sobě následujících středověký staveb, jejichž vnitřní dispozice korespondovala s dispozicí dnešního domu. Dva z těchto domů shořely. Výstavbu nejstaršího domu lze podle keramiky datovat do 2. poloviny 13. až 1. poloviny 14. století. Třebaže jsou současné stěny mírně půdorysně posunuty oproti středověkým vývojovým fázím, orientace hlavní dispoziční osy se nezměnila. and Extraordinarily valuable house no. 22 in the village of Zbečno (Rakovník district) underwent complex construction development in the Early Modern period. The oldest preserved structures date from the 16th century, and significant reconstruction work took place in the 18th century. However, the origin of the house is substantially older. The article presents the comprehensive results of an archaeological excavation performed in a pair of living rooms and in the courtyard of the homestead. In the stratified layers beneath today’s floors, it was possible to distinguish the remains of three consecutive medieval houses, the internal layout of which corresponded to the floor plan of today’s house. Two of these houses were destroyed by fire. Pottery dates the construction of the earliest house to the period between the second half of the 13th century and the first half of the 14th century. Although the current walls are slightly shifted in plan from the medieval development stages, the orientation of the main dispositional axes has not changed.
Současná představa o stavební podobě velkých hospodářských dvorů ve středověku se opírá především o výsledky povrchových (geodeticko-topografických) průzkumů těch lokalit, které zanikly nejpozději v 16. stol. a poté je pohltil les. V archeologickou památku se proměnil také dvůr Rychvald v centrální části Džbánské pahorkatiny. Podle výrazných destrukcí kamenných zdí dodnes určíme rozsah jeho pravoúhlého ohrazeného jádra a základní rozvrh zástavby, dokonce i půdorysné členění některých budov. Kusé údaje v písemných pramenech naznačují, že dvůr ve 14. stol. přináležel k majetkům kláštera klarisek v nedalekém Panenském Týnci. and The current notion of the construction appearance of large farmyards in the Middle Ages is based primarily on the results of surface surveys (geodetic-topographic) of these sites, which were abandoned at the latest in the 16th century and subsequently covered by forests. Also the Rychvald farmyard in the central part of the Džbán Downs was transformed into an archaeological monument this way. The distinct ruins of the stone walls can still be used to determine the expanse of the right-angled enclosure surrounding the centre, the basic layout of the development and even the ground plans of certain buildings. Brief information in written sources indicates that in the 14th century the farmyard belonged to the Poor Clare monastery in nearby Panenský Týnec.