Search

Start Over Creator Látal, Hynek

3. Úvahy nad objevenou disertací Viktora Kotrby

Creator:
Látal, Hynek
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Language:
Czech
Description:
Cílem zprávy je především otevření diskuse o metodologickém odkazu Viktora Kotrby (7. 5. 1906 Günzburg – 3. 9. 1973 Praha), jenž je ve srovnání například se svým generačním vrstevníkem Václavem Menclem (1905–1978) opomíjen. Východiskem jsou materiály v části Kotrbovy pozůstalosti, uložené v Ústavu dějin umění AV ČR v Praze, včetně dosud neznámého rukopisu Kotrbovy disertace, jejíž definitivní podoba je ztracena. Práce je inspirativním přínosem ke středoevropskému bádání o pozdně gotické architektuře. Důležitou součástí práce je stať o architektuře z katalogu výstavy Jihočeská pozdní gotika 1450–1530 z roku 1965. Výpisky z literatury a poznámek z terénního výzkumu poskytují vhled do Kotrbovy každodenní badatelské praxe a umožňují rekonstrukci jeho záměrů a metod. Jedním z příkladů je zájem o učence a faráře Václava Fabriho, jenž na základě zkušeností ze saského prostředí podnítil na počátku 16. století ambiciózní přestavbu farního chrámu sv. Mikuláše v Českých Budějovicích. Kotrba v tomto případě nahlížel nezachovanou stavbu nikoliv z hlediska jejích forem, ale na základě rekonstruovatelné vizuální zkušenosti jejího objednavatele. Podobně Kotrba předznamenal určité trendy v současné uměleckohistorické medievistice zájmem o recepci středověkých uměleckých děl jejich současnými konzumenty, když se zaměřil na vybrané pasáže z Kroniky české Eneáše Silvia Piccolominiho. Převážná část disertace je s přehledem napsanou syntézou, jež vychází z tehdejšího zcela aktuálního stavu poznání o vývoji a klíčových osobnostech pozdně gotické architektury v relevantních oblastech Svaté říše římské. Důraz na problematiku konstrukcí a stavebních postupů oproti sledování stylových proměn umělecké stránky kleneb řadí jinak neznámý Kotrbův text mezi standardní středoevropské uměleckohistorické práce o pozdně gotické architektuře. Text navíc místy vyniká jak bohatostí detailních poznatků, tak předznamenáním výše naznačených progresivnějších tendencí. Knižní vydání Kotrbovy disertace s komentáři k dodnes diskutovaným otázkám by se mohlo po šestačtyřiceti letech stát důstojným českým protějškem slavné monografie o Benediktu Riedovi z pera Götze Fehra, v jistém smyslu Kotrbova protějšku v Německu. and The aim of this account is to stimulate discussion of the methodological legacy of Viktor Kotrba (7. 5. 1906 Günzburg – 3. 9. 1973 Prague), who has been neglected, for example, in comparison with his contemporary Václav Mencl (1905–1978). The article is based on materials in Kotrba’s papers, deposited at the Institute for Art History, Academy of Sciences of the Czech Republic, in Prague, including a hitherto unknown manuscript of Kotrba’s dissertation. Although the final form of this work has been lost, the manuscript makes an inspiring contribution to Central European research on late Gothic architecture. An article on architecture, from the exhibition catalogue South Bohemian Late Gothic 1450–1530 (1965) is an important component of the work. Excerpts from the literature and notes on the field research offer insight into Kotrba’s standard research practices and help one to reconstruct his intentions and methods. One example is his interest in the scholar and priest Václav Fabri, who, inspired by his knowledge of the Saxon milieu, initiated the ambitious renovation of the parish Church of St Nicholas in České Budějovice at the beginning of the 16th century. In this instance, rather than looking at form, Kotrba considered the building, no longer extant, from the perspective of the reconstructible visual experience of the patron. Similarly, Kotrba’s interest in the reception of medieval artworks by their contemporary consumers—evident in his attention to selected passages from Silvio Piccolomini’s Historia Bohemica—prefigured certain trends in current art history studies of the medieval period. With a broad overview, the dissertation focuses on the contemporaneous body of knowledge of the development and key figures of late Gothic architecture in the relevant regions of the Holy Roman Empire. On account of the emphasis on the issue of construction and building approaches, as opposed to tracing stylistic transformations of the art of vaulting, Kotrba’s text can be included among the standard Central European art history works on late Gothic architecture. In addition, in places the text provides a wealth of detailed observations, as well as prefiguring the abovementioned progressive trends. A book edition of Kotrba’s dissertation, with commentary on questions still relevant today, would be, after forty-six years, a dignified Czech counterpart to the famous monograph on Benedikt Ried written by Götz Fehr, who was, in a certain sense, Kotrba’s counterpart in Germany.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public