Studie se zabývá rozhodováním matek o vakcinaci svých dětí proti pneumokokovým nákazám. Danou otázku zkoumá pomocí kvantitativního on-line dotazníkového šetření (n=180) vycházejícího z teoretického rámce teorie plánovaného chování, již také aplikuje jako teoretický model formou logistické regrese. Teorie plánovaného chování se ukazuje jako dobrý prediktivní nástroj, přičemž nejvýznamnější determinantou záměru očkovat je postoj matek vůči očkování proti pneumokokům, jeden ze tří základních konstruktů teorie. Zbylé dva se jako vlivné neprojevily s určitostí (subjektivní norma) či vůbec (vnímaná kontrola chování). Jako vlivné se také ukazuje vnímání hrozby vedlejších účinků vakcíny, jedna z proměnných rozšiřujících původní teoretický model. Výsledky testovaných modelů podporují závěr, že postoj k očkování představuje základní determinantu rozhodnutí, a to zejména pro matky se záměrem neočkovat., The study deals with the issue of mothers' decision-making regarding their child's vaccination against pneumococcal infections. An online survey of mothers (n = 180) was based on the theory of planned behaviour (TPB). A hierarchical logistic regression was used to test the theoretical model with the intention to vaccinate as the dependent variable. The theory proved itself as a strong predictive instrument. The results suggest that attitude is the main predictor of the decision. The subjective norm, as the second construct of the TPB, contributes only in certain cases and the perceived behavioural control was found to have no influence at all. The perception of vaccine-related contradictions is an important factor alongside that of attitude. These results support the idea that mothers, especially those who do not want to vaccinate their children against pneumococcal infections, primarily base their decision on their attitude., Eva Kyselá, and Literatura
Increasing policy feasibility is a frequent argument for policy relevance of research on public attitudes to policies. Therefore, this text discusses the interlinkage of public opinion and the policy-making process. The text focuses on the role of public opinion surveys as a source of information about public attitudes towards policies and policy instruments. Following a discussion of conditions of policy responsiveness related to poll measures of public support, public support is argued to emerge from public opinion as a communication process or a process of social organization, rather than to reflect a collective state of mind. As such, public support constitutes one of many possible results of the public opinion communication process – a result which is temporary and thenceforth subject to the ongoing process. It is not reducible to survey responses as expressions of individual attitudes toward policies, which present an oversimplified and partial picture of reality. Surveys, however, constitute an important source of information for researchers and policy makers. Therefore, we need to use and interpret them accordingly. Some recommendations are proposed to improve the current practice. and Zvýšení šancí, že bude politika realizována (feasibility) je častým argumentem v obhajobě relevance výzkumu postojů k politickým opatřením i politikám v širším slova smyslu. Tento přehled proto diskutuje propojení veřejného mínění a politických procesů a zaměřuje se především na průzkumy veřejného mínění jako zdroj informací o postojích veřejnosti k politickým opatřením a nástrojům. Na základě závěrů z diskuse podmínek, za kterých politika reaguje na veřejnou podporu politik, jak je měřena v průzkumech veřejného mínění, je veřejná podpora vymezena jako průběžně vznikající v rámci veřejného mínění jako procesu komunikace a sociální organizace, spíše než kolektivní stav nebo názor. Veřejná podpora politických opatření je jen jedním z možných výsledků procesů veřejného mínění, a to výsledek dočasný, který je nadále součástí těchto procesů. Veřejná podpora proto není redukovatelná na manifestace individuálních postojů. Takto redukovaný koncept veřejné podpory představuje značně zjednodušenou a pouze částečnou reflexi reality. Výzkumy veřejného mínění nicméně představují důležitý zdroj informací jak pro výzkumníky, tak pro politiky a úředníky, pročež je nutné hledat přístupy k měření a interpretaci, které realitu zkreslují co nejméně. V textu jsou proto formulována doporučení.