The third and final season of excavation on Pod Hradem Cave (Moravian Karst) reached bedrock at a maximum depth of 3.5 metres, although the bedrock in this part of the cave represents a very steeply sloping wall rather than the cave floor. Radiocarbon dates indicate that the basal layers in this part of the cave were deposited during the late Middle Palaeolithic period. The finding of amber and shell in layer 11 represents a curious discovery, but there is a possibility that these objects represent an intrusion from a different archaeological context., Ladislav Nejman, Lukáš Kučera, Petr Škrdla, Lenka Lisá, Šárka Hladilová, Miroslav Králík, Rachel Wood, Miriam Nývltová Fišáková, Duncan Wright, Marjorie E. Sullivan, Philip Hughes., and Obsahuje seznam literatury
Švédův Stůl Cave in the Moravian Karst has been excavated several times since Martin Kříž started the first excavation in 1886. Two parts of the site were re-excavated in 2019. The primary aim was to conduct classical as well as innovative and experimental sedimentological and geoarchaeological investigations of sediments from the discarded spoil heap outside the cave entrance (trench C–D). Intact sediments with a small number of lithic artefacts and a large number of animal bones were also excavated during the 2019 excavation (trench A–B) located under the trench excavated by Bohuslav Klíma’s team in the 1950s. An attempt is being made using pXRF, benchtop ED-XRF and ITRAX techniques to link some of the sedimentary material in the spoil heap (C–D) with the stratified sediments in trench A–B. Animal bones and lithic artefacts were found in both trenches. Numerous samples were collected for geoarchaeological, palaeoenvironmental and dating analyses and the results will be published in upcoming publications., Jeskyně Švédův stůl v Moravském krasu byla od dob prvního systematického výzkumu Martina Kříže v roce 1886 předmětem několika dalších badatelských aktivit. Hlavní představoval výzkum Bohuslava Klímy v letech 1953–1955. Poslední akce pak byla realizována v roce 2019. Jejím cílem bylo ověření potenciálu lokality. Zkoumána byla výsypka sedimentů před jeskyní (výkopy C–D) a současně byla v témže místě položena série sond (výkopy A–B), jejichž cílem bylo ověření tvrzení B. Klímy, že plošina je z archeologického pohledu již vyčerpaná, proto bylo překvapením, že pod výzkumem B. Klímy byly zachyceny zbytky intaktních sedimentů, které obsahovaly ojedinělé kamenné artefakty a četné pozůstatky fauny. Při výzkumu byly použity klasické výzkumné postupy, ale současně byly aplikovány další inovativní a experimentální sedimentologické a geoarcheologické metody. Příkladem může být nasazení pXRF, stolního ED-XRF a ITRAX přístrojů, cílených na možnost korelace sedimentů z výsypky (C–D) se stratifikovanými sedimenty ve výkopech (A–B)., and Tato metoda je založena na principu, že jednotlivé vrstvy mohou být geochemicky specifické v obsahu hlavního markerového prvku, vzácného stopového prvku nebo dvouprvkového poměru – např. vrstva, kde dominuje stropový opad může být obohacena vápníkem, naplavená vrstva může mít zvýšenou koncentraci železa, vápníku a hořčíku, nebo navátý material by mohl obsahovat zvýšenou koncentraci zinku, cínu, zirkonia, beryllia a hlavně křemíku. Závěrem můžeme konstatovat, že všechny výkopy poskytly kosti zvířat a kamenné artefakty. Kosti, které bylo možné taxonomicky určit, poukazují na přítomnost pestré škály pleistocenních zvířat jako jsou jeskynní medvědi, koně, vlci, nosorožci, lišky, hyeny, atd. Došlo jak k odebrání série vzorků pro geoarcheologické a paleoenvironmentální analýzy, tak k získání materiálu k určení datace. Zároveň byly odebrány vzorky sedimentů na aDNA analýzy. Všechny tyto vzorky jsou postupně zpracovávány a výsledky budou průběžně zveřejňovány v dalších výstupech z projektu.