Search

Start Over Creator Dvořák, Tomáš

35. Scientific instruments and epistemology engines

Creator:
Dvořák, Tomáš
Type:
model:article and TEXT
Subject:
filozofie, philosophy, materiální kultura vědy, vědecké přístroje, epistemologické stroje, experimentální systém, material culture of science, scientific instruments, epistemology engines, experimental system, 5, and 101
Language:
Czech
Description:
Článek popisuje postupnou změnu postoje vůči přístrojům a materiálům ve filosofií a historiografií vědy a konfrontuje současné snahy o přehodnocení materiální kultury vědy s koncepcí experimentálních systémů Hanse-Jörga Rheinbergera a epistemologických strojů Dona Ihde, This article outlines the gradually changing attitude towards instruments and materials in the philosophy and historiography of science and confronts contemporary revaluations of the material culture of science with Hans-Jörg Rheinberger’s concept of an experimental system and Don Ihde’s notion of an epistemology engine, and Tomáš Dvořák.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

36. Sociologická technoimaginace

Creator:
Dvořák, Tomáš
Format:
bez média and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
věda, sociologie, scientific visualization, technoimagination, modernization of vision, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
The article introduces the concept of "sociological technoimagination" and delineates the field of visualitzations used in the social sciences: the various forms of graphs, schemes, and diagrams. It surveys the uses and funcitons of visualizations in sciences generally and places their development in the wider contex to the modernization of vision of the 19th century; examining the pioneering uses of visualization methods by Etienne-Jules Marey, Franci Galton or Otto Neurath. Gabriel Tarde´s account of statistic (from his Laws of Imitation, 1890) is reinterpreted in regard to both the nature and social roles of the sociological technoimagination., Tomáš Dvořák., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

38. Těžba uranu versus „očista” pohraničí

Creator:
Dvořák, Tomáš
Type:
article and TEXT
Language:
Czech
Description:
Autor se zabývá málo probádaným tématem, jak je vystihuje název příspěvku, z hlediska historie poválečných migrací, rozvoje uranového průmyslu, národnostní politiky československého státu a sociálních (především etnických) proměn jáchymovského regionu. Nejprve upozorňuje na skutečnost, že naleziště uranové rudy v Československu se po druhé světové válce stala základnou pro prudký rozvoj celého nového průmyslového odvětví. Strategický význam suroviny pro Sovětský svaz, usilující o vybudování vlastního jaderného arzenálu, učinil z těžby uranu v počátcích studené války státní prioritu nejvyššího stupně. Klíčový význam v tomto ohledu měl podnik Jáchymovské doly, který vznikl na severozápadní hranici státu počátkem roku 1946 na základě československo-sovětské smlouvy z listopadu 1945 a který řídila smíšená československo-sovětská komise. Zatímco po roce 1948 vytvořil komunistický režim předpoklady pro masové nasazení politických a jiných vězňů v uranových dolech, v letech 1946 až 1948 si rostoucí potřeba pracovních sil v tomto odvětví vynucovala nucené nasazení několika tisíc osob německé národnosti. Tomuto zájmu musely ustoupit i dosud platné priority československé národnostní politiky, jejímž cílem se po vysídlení většiny německého obyvatelstva stalo pokud možno úplné „očištění“ pohraničních území od jeho pozůstatků. Autor sleduje tento proces v rovině politických rozhodnutí ústředních mocenských orgánů a zároveň v rovině vývoje zaměstnanosti a postavení německého obyvatelstva v Jáchymovských dolech. Snaží se podrobně rekonstruovat příjezd a organizaci jednotlivých transportů do dolů, jejich původ, složení a početní stav. Němce, kteří pracovali v Jáchymovských dolech, dělí do čtyř kategorií. První se rekrutovala z nevysídlených zbytků německých starousedlíků na Jáchymovsku, druhou tvořili němečtí váleční zajatci (jejich menší část padla do zajetí na území Československa, většina sem byla však přesunuta ze zajateckých táborů na území SSSR), třetí skupina sestávala z vězňů odsouzených v takzvaných retribučních procesech. Na proměně sídelní podoby sledovaného regionu se nejvýrazněji podílela čtvrtá kategorie, kterou tvořili Němci z různých koutů bývalých Sudet nuceně přesídlení do oblasti těžby uranu po roce 1948 za asistence československé vlády. Autor zjišťuje, že Jáchymovské doly přivodily v regionu svého působení lokální zvrat v průběhu poválečné etnicko-demografické revoluce, determinované masovým vysídlením Němců a řízenou kolonizací postižených oblastí „národnostně spolehlivým“ obyvatelstvem. V této souvislosti mluví o druhém německém osídlení, některých obcí, v nichž němečtí obyvatelé dosáhli znovu významného podílu, nebo dokonce převahy nad českým etnikem. Výsledkem tohoto procesu byl vznik unikátního společenství sestávajícího z různých skupin původních a nově příchozích obyvatel na území malého regionu. Autor se dotýká také zdejších vztahů mezi českým a německým etnikem, místy poznamenaných nevraživostí z české strany, a poukazuje na rozpor mezi přáním naprosté většiny Němců přesídlit do Německa a od roku 1949 deklarovanou snahou státu přimět je k asimilaci na základě přijetí československého občanství. Nakonec konstatuje, že po ukončení těžby uranu v šedesátých letech většina zbývajících Němců tento region opustila, což přispělo k jeho dalšímu vysidlování a úpadku., The article is concerned with a rarely researched topic in the history of migration after the Second World War – namely, the development of the uranium industry, the nationalities policy of the Czechoslovak state, and social (particularly ethnic) change in the Jáchymov region. First, the author points to the fact that the uranium deposits in Czechoslovakia after the Second World War became the basis for the rapid development of a whole new branch of industry. The strategic importance of this raw material for the Soviet Union, which was trying to build up its own nuclear arsenal, made uranium mining the priority at the start of the Cold War. Of key importance in this were the Jáchymov Mines, an enterprise established at the north-western frontier of Czechoslovakia in early 1946 on the basis of the Czechoslovak-Soviet Agreement of November 1945 and run by a mixed Czechoslovak-Soviet commission. Whereas after the takeover of February 1948 the Communist régime created the prerequisites for the mass deployment of political and other prisoners in the uranium mines, in 1946–48 the growing need for labour in this industry led to the forced deployment of several thousand people of German ethnicity. Previous Czechoslovak nationalities policy, the aim of which had been the greatest possible ‘purging’ of the borderlands of the German inhabitants after the expulsion of the vast majority, was subordinated to this interest. The article is concerned with the political decision-making of the central authorities in this process and also with the development of employment and the position of the German inhabitants in the Jáchymov Mines. It seeks to reconstruct in detail the arrival and organization of the individual transports to the mines, their origin, composition, and number. The author divides the Germans who worked in the Jáchymov Mines into four categories. The first comprises those people recruited from the last few remaining Germans who had long lived in the Jáchymov region. The second comprises German prisoners of war (the smaller part of which were captured on Czechoslovak territory, whereas most were transferred here from POW camps on Soviet territory). The third group comprises prisoners sentenced in the ‘retribution trials.’ It is the fourth category, however, comprising Germans from various parts of the former Sudetenland, who were forced to resettle in the area of uranium mining after the Communist takeover of February 1948 with the assistance of the Czechoslovak government, which was most strikingly involved in the transformation of the settlement of this, and region. The author argues that the Jáchymov Mines brought about a local revolution in the region in the course of the larger post-war ethnic-demographic revolution, which was determined by the mass expulsion of Germans and the centrally-controlled colonization of the regions using ‘ethnically reliable’ settlers. In this context he discusses the second German settlement of some villages, in which the German inhabitants again came to constitute a large part or even the majority. A consequence of this process was the emergence of a unique community in this small region, comprising various groups of original inhabitants and new arrivals. The article also considers local relations between ethnic Czechs and ethnic Germans, which were sometimes marked by Czech hostility, and points out the contradiction between most Germans’ desire to move to Germany and the declared attempt by the State, beginning in 1949, to force them to assimilate by taking Czechoslovak citizenship. In conclusion, he states that when uranium ceased to be mined in the 1960s most of the remaining Germans left the region, and this contributed to further depopulation and decline.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

40. Trojrozměrné písmo

Creator:
Dvořák, Tomáš
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Filozofie, filozofie, philosophy, kartotéka, materiální kultura vědy, teoretický design, card catalogue, material culture of science, theory design, 5, and 101
Language:
Czech
Description:
Recenzní studie věno- vaná knize Markuse Krajewskiho Paper Machines: About Cards & Catalogues, 1548-1929 (Cambridge - Londýn: MIT Press 2011) mapuje konceptuální dějiny kartotéky s důrazem na transformaci knihovnických katalogů z podoby vázané, tištěné knihy do formy standardizovaných a mobilních kartotéčních lístků. Soustředí se především na vliv materiálních podmínek produkce vědeckých textů na povahu vědění a jeho klasifikace - v tomto směru také analyzuje kartotéční systém Niklase Luhmanna coby trojrozměrné písmo, jímž je psána jeho teorie sociálních systémů., The review article of Markus Krajewski's Paper Ma- chines: About Cards & Catalogues, 1548-1929 (Cambridge - London: The MIT Press 2011) traces the con- ceptual history of the card catalogue while emphasizing the transforma- tion of library catalogues from bound and printed books into systems of standardized and mobile paper slips. It focuses primarily on the influence of material conditions of knowledge production on the nature of scientific knowledge and its classification - in this regard, it also analyzes the card catalogue system of Niklas Luhmann as an example of three-dimensional writing, in which his theory of social systems is written., and Tomáš Dvořák.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public