The article analyses the “Iron Curtain” as a Czech site of memory.
The official communist narrative denied the Western term “Iron Curtain” and asserted the legalistic argumentation of “state borders protection” supported by nationalistic and ideological arguments. After the fall of the regime in 1989 and the opening of the state borders, the Western “Iron Curtain” paradigm was adopted by the democratizing Czech society whereas the communist narrative
became marginalised. It did not disappear, though, and both interpretations, the “Iron Curtain” as a central part of the new mainstream discourse and the “state border protection” as a peripheral part of post-communist memory, have remained alive side by side. and Článek zahrnuje poznámkový aparát pod čarou
Autorka podle recenzenta objasnila ze stanoviska sociálních dějin na příkladu „kulturní masové práce“ řadu skutečností týkajících se mocenského systému Německé demokratické republiky a vzájemného vztahu kulturních funkcionářů, účastníků kulturního života a kulturní politiky komunistické strany. Zároveň se ale v její práci vyjevují meze sociálněhistorického přístupu, zejména v absenci konkrétních příkladů, jež by ilustrovaly vyvozené charakteristiky sociálních skupin, a v pominutí individuálních motivací aktérů.