Olej na plátně (74,3 x 103 cm). Figurální scéna. Před soudcem sedícím na vyvýšeném místě klečí žena, vkládá ruku do tlamy sochy lva sedícího u nohou starce. Za ženou stojí šašek (její přestrojený milenec)., Neumann 1974#, 148-151, č. k. 60, obr. 79., and Obraz získal Humprecht Jan Černín za svého působení v Benátkách v letech 1660-63. Dílo je protějškem obrazu Zkouška čistoty vestálky Tuccie (Škréta namaloval celkem deset výjevů na námět ženské moci, které se dostaly sbírky Humprechta Jana Černína). Obraz Bocca della verita ilustruje novodobou legendou o antickém básníku Vergiliovi. Vergilius, ve středověku považovaný za kouzelníka, dal podle legendy zhotovit hlavu s otevřenou tlamou, do níž musely ženy, nařčené z nevěry, vložit ruku a přísahat na svou nevinnost. Falešnou přísahou o ruku přišly. V Římě jsou tato "Ústa pravdy/ Bocca della verita" v předsíni kostela S. Maria in Cosmedin (ve skutečnosti to je antická deska - kryt odpadního kanálu z 1. století, poprvé v souvislosti s Vergiliem uvedeno r. 1475 v německé knize o římských pamětihodnostech). Škréta však pro zkoušku použil sochu lva, do jehož tlamy žena ruku vkládá, v kompozici se inspiroval grafikou od Georga Pencze (1533-1534). Ve výjevu hraje důležitou roli šašek, přestrojený milenec ženy, který položil ruku na její hlavu, takže žena mohla prohlásit, že se jí kromě manžela a šaška nedotkl žádný muž.
Kresba perem (267 x 556 cm). Figurální scéna zasazená do prostředí antického Říma (v pozadí uprostřed Cestiova pyramida, před chrámem nalevo Venuše s Amorem). Průvod tančících postav, muži pijí z pohárů, hrají na dvojitou flétnu, syrinx, tančící žena s thyrsem, putti věnčící Pana, motiv opilého Siléna na oslu, muž troubící na točený roh. Nalevo je žena věnčící hermovku., Neumann 1974#, 197-199, č. k. 105, obr. 129., and Bakchický průvod je inspirován antickými reliéfy s bakchickými scénami, objevuje se tam i od 16. století velmi často zobrazovaný motiv Siléna jedoucího na oslu a podpíraného vedle jdoucím mužem (srov. Exemplum: Silén na oslu). Autor se patrně inspiroval nejen antickými památkami, ale i jejch renesančními verzemi, z fresky A. Carracciho Bakchův triumf (Palazzo Farnese, 1595) například převzal skupinu Siléna na oslu, k níž Carracci přidal chlapce podepírající Silénovu nohu.
Olej na plátně (110 x 89 cm): jako Paris a Helena jsou zobrazeni Aloisie Lodovica Anna de Montecuccoli a František Antonín Berka hrabě Hovora z Dubé (přilba zdobená válečným výjevem, antikizující brnění, plášť sepnutý na rameni, meč s rukojetí v podobě lva). Drží se za ruce a kráčejí doprava, za nimi architektura, napravo v průhledu antikizující lodě. Za dvojicí jde služka se psem., Vlnas 2002#, 280 č. II/1.14., Stolárová, Vlnas 2010#, III.30, and Historizující portrét byl oblíben na vídeňském císařském dvoře za Leopolda I. (pod vlivem oper a slavností). Portrét vznikl při příležitosti svatby zobrazeného páru roku 1672. Inspirací byl Škrétovi obraz Únos Heleny od Quida Reniho, (1631, Louvre), z něhož převzal i služku se psem.
Kresba (370x286 cm). Postavy dvou nahých putti s křídly, hrají si urnami a jejich víky., Neumann 1974#, 197, č. k. 103, obr. 127., and Patrně kopie podle Parmigiana.
Olej na plátně (74, 5 x 101 cm): Vestálka Tuccie přináší na důkaz svého panenství vodu v sítu. Výjev je situován do otevřené haly, v níž shodiště vede k soše Diany (nahá, měsíční srpek na čele, luk, toulec) na kruhovém podstavci s antikizující dekorací (hlavy Faunů a festony)., Vlnas 2001#, 157 č. I/4.30., Stolárová, Vlnas 2010#, III.10, and Obraz získal Humprecht Jan Černín za svého působení v Benátkách v letech 1660-1663. O tématu srov. Exemplum: Tuccia. Škréta se při koncipování svého obrazu nedržel ani antických pramenů, ani reálií. Výjev je zasazen architektonického rámce evokujícího obecně Řím, jedinými antikvářskými detaily je kruhová báze sochy a socha Diany, která tu nahradila Vestu. O tématu srov. Exemplum: Tuccia.