Scéna v krajině, v popředí zelená plocha (vodní hladina?), v pozadí černý útes a obloha s tmavými plynoucími mraky. V zelené ploše v dálce loď s bílými plachtami označenými červenými římskými číslicemi. Nad zelenou plochou letící postavy - Minerva, k níž se blíží čtyři figury., Bydžovská, Srp 2006#, s. 66, obr. 52. Havlíková 2008., and Variace na stejný námět, který autor zpracovával v roce 1933.
Olej na plátně. Scéna v krajině. V popředí motiv nohou muže, který se topí v tůni, ve které se odráží modrá obloha, v pozadí na obzoru abstraktní motiv krystalu. and Bydžovská, Srp, 2006#, s. 41, 86, obr. 73; Havlíková 2008.
Třetí díl z původně zamýšleného triptychu (Mládí, Minotaurus, Návrat Théseův). Scéna v krajině, v popředí zelená plocha s bílým útesem (vodní hladina?), v pozadí modrá obloha s tmavými plynoucími mraky. V zelené ploše v dálce loď s černou plachtou, nad zelenou plochou letící postavy - Minerva, k níž se blíží tři další figury. and Bydžovská, Srp 2006#, s. 6-7, obr.1; s. 42-43, obr.23. Havlíková 2008.
Kresba. Figury v plenéru, v popředí poprsí ženy, k níž se blíží profil muže se zavřenýma očima. V pozadí náznak architektury, na horizontu balón a nápis ORFEUS., Bydžovská, Srp 2006#, s. 24, obr. 12. Havlíková 2008., and Ve 20. a 30. letech 20. století byly narážky na antiku předmětem dobového zájmu avantgardních umělců. Často však, namísto vizuální připomínky mýtu nebo konkrétního hrdiny, byl jediným pojítkem s antikou název, který měl vyvolat asociace vedoucí k osobnímu vnímání odkazu antické kultury. Abstrakcí se všeobecně známý námět často posouval do ironizující roviny.Motiv muže hledajícího svou ženu, v souvislosti s nápisem, odkazuje na mýtus o Orfeovi a Eurydice.
Kresba tužkou na papíře. Scéna v krajině, ze země ční lidská noha a ruka. V pozadí náznak vegetace a architektura., Bydžovská, Srp 2006#, s. 104-109, obr. 92, 94-97., and Antická tématika zajímala Šímu delší dobu, a to již od konce třicátých let. Navázal na motiv částí lidského těla čnících z vody (Pád Ikarův) a vytvořil řadu studií pro pozdější obraz s námětem osudu Prométheova syna Deukalióna, který byl považován za zachránce lidského pokolení po potopě. Kresby jsou inspirovány Ovidiovým textem - "Kameny hozené Deukalioném se změnily v muže, Pyrrhou v ženy" (Ovidius, Proměny, Praha 1935, s. 21). První byla iniciála J k básni A la France v knize P. J. Jouva Kyrie (1938), v letech 1941-1943 následovaly studie k pozdějšímu obrazu s názvem Lidé Deukaliónovi.
Olej na plátně. Scéna v krajině, v popředí uschlé kmeny stromů, ze země ční lidská noha a ruka. V pozadí náznak vegetace, na obzoru bílá oblaka., Bydžovská, Srp 2006#, s. 108-109, obr. 99. Havlíková 2008., and Protějšek k obrazu Zoufalství Orfeovo.
Olej na plátně. Noční scenérie, krajina s ruinami, zleva přichází mohutná mužská postava, muž je bosý, na nahém těle má chiton, vpravo mezi ruinami ležící pes., Bydžovská,Srp 2006#, s. 110, obr. 100. Havlíková 2008., and Hrdina Trojské války se po letech útrap vrací domů, kde však není svými blízkými hned poznán, protože se vydává za žebráka. Pozná jej však jeho věrný pes Argos, který hned poté umírá. Šíma údajně propojil mýtus s vlastní zkušeností. Po návratu z války ho jeho pes údajně poznal dřív než vlastní rodina (Šmejkal 1988, pozn. 3, s. 232).
Lept pro frontispis ke knize Pierra Jeana Jouva, Le Paradise perdu (1937 a 1938). Scéna v krajině. V popředí motiv nohou muže, který se topí v tůni, v pozadí na Léda s labutí a na obzoru abstraktní motiv krystalu., Bydžovská, Srp 2006#, s. 90-91, obr. 77, 78., and O tématu srov. Exemplum: Léda s labutí. Šíma ilustroval bibliofilské vydání knihy P. J. Jouva, Le Paradis perdu, k němuž nečekaně použil antický mýtus o Ikarovi a spojil jej s dalším, námětově nesouvisejícím antickým mýtem. Formálně navázal na své obrazy z roku 1936, kde již použil motiv Ikarových nohou trčících z tůně a krajinu s krystalem. Navíc se však v pozadí tohoto výjevu objevuje ještě motiv Lédy s labutí. Antický mýtus zde nabývá zcela jiný význam. Autor "chtěl vytvořit paralelu k hlavnímu Jouvalovu námětu - pádu ve smyslu prvního hříchu...Léda s labutí by tak odkazovala k prvnímu hříchu a pád Ikarův k jeho důsledku" (Bydžovská - Srp 2006, s. 90-91).