Účelem textu je představení různých modelů psychoterapeutické formulace případu. Koncept formulace případu je nejprve definován, jsou uvedeny jeho základní vlastnosti a účel. Následně jsou představeny specifické aspekty formulace případu z pohledu odlišných psychoterapeutických přístupů a modely aspirující na využitelnost různými přístupy. Zmiňované koncepty jsou poté uvedeny do kontextu sady kategorií nabízející přehled obsahových a formálních prvků formulace případu. Kategoriemi odlišujícími různé koncepty a definice formulace případu jsou původ teorie, centrální prvek, symptomatologie, vztah k plánování, adresát a profesní kontext., The purpose of the presented text is an introduction of different psychotherapeutic case formulation models. First the case formulation concept is defined and its basic qualities and purpose are delineated. Then the text introduces specific aspects of case formulation as viewed by different psychotherapy approaches, and models declaring their usefulness for more than one specific approach. Mentioned models are then put into context of a set of categories offering overview of content and formal aspects of case formulations. The categories differentiating concepts and definitions of case formulations are: theory origination, central element, symptomatology, approach to planning, recipient, and context of profession., and Michal Čevelíček, Roman Hytych, Jan Roubal.
Objectives. The study aimed to explore which barriers adult people perceive when deciding whether to enter psychotherapy and how these barriers influence their decision to start psycho-therapy.Sample and setting. The sample consisted of 392 adult respondents who considered entering individual psychotherapy during the last five years. They completed a questionnaire on per-ceived barriers to entering psychotherapy, the phase of decision-making, and the severity of psychological symptoms.Hypotheses. This was an exploratory study with the following questions: a) What is the per-ceived importance of specific barriers to enter-ing psychotherapy? b) What groups (principal components) of barriers to entering psychother-apy can be identified? c) What is the relationship between the perceived importance of barriers and the decision to enter psychotherapy?Statistical analysis. The number of barriers was reduced using PCA. The relationship of the decision-making phase to other variables was explored via multinomial regression analysis.Results. The most severe barrier to entering psychotherapy were price, reluctance to express emotions in front of others and the assumption that one’s problems were not as severe as the problems of people in psychotherapy. Respond-ents who decided not to enter psychotherapy were older, expressed more distrust of psycho-therapy, and perceived it as more stigmatizing than those who contacted a therapist. Respond-ents who decided to enter psychotherapy (but who had not contacted a therapist) had less se-vere symptoms and perceived psychotherapy as more stigmatizing than those who contacted a therapist. Study limitations. Limits of the study include a non-representative sample and the time window used for the retrospective rating of symptoms and barriers. and Cíl. Cílem studie bylo prozkoumat, jaké překáž-ky dospělí lidé vnímají při rozhodování o vstu-pu do psychoterapie a jak tyto překážky souvisí s rozhodnutím psychoterapii zahájit.Soubor a metoda. Výzkumný soubor tvořilo 392 dospělých respondentů, kteří během posledních pěti let zvažovali zahájení individuální psycho-terapie. Respondenti vyplnili dotazník zaměře-ný na vnímané překážky vstupu do psychotera-pie, fázi rozhodování vstoupit do psychoterapie a intenzitu potíží. Hypotézy. Studie měla explorační charakter, za-měřila se na následující otázky: a) Jak vnímají lidé závažnost jednotlivých překážek vstupu do psychoterapie? b) Jaké skupiny (hlavní kom-ponenty) překážek pro vstup do psychoterapie můžeme identifikovat? c) Jak souvisí závažnost vnímaných překážek s rozhodnutím vstoupit do psychoterapie?Statistická analýza. Množství překážek autoři nejprve redukovali pomocí analýzy hlavních komponent. Souvislost fáze rozhodování o vstu-pu do psychoterapie s dalšími proměnnými byla ověřována pomocí multinomiální regresní ana-lýzy. Výsledky. Jako nejzávažnější překážka byla vní-mána cena psychoterapie, následovaly zábrany v odhalování emocí před ostatními a pocit, že vlastní potíže nejsou tak závažné jako potíže lidí navštěvujících psychoterapii. Respondenti, kteří zavrhli vstup do psychoterapie, byli starší, vyja-dřovali větší nedůvěru k psychoterapii a vnímali ji jako více stigmatizující než ti, kdo kontakto-vali terapeuta. Účastníci, kteří vstup do terapie zvažovali (ale terapeuta nekontaktovali), vyka-zovali nižší míru potíží a vnímali psychoterapii jako více stigmatizující než ti, kdo kontaktovali terapeuta.Omezení studie. Limity studie jsou nereprezen-tativnost výzkumného souboru a využití delšího časového rozmezí pro retrospektivní hodnocení úrovně potíží a významnosti překážek.