Phonotactic probability refers to the frequency with which phonological segments and sequences of phonological segments occur in words in a given language (Vitevitch – Luce, 2004). It has been shown that phonotactic probabilities of words are important in language processing and language acquisition (Jusczyk et al., 1994; Mattys – Jusczyk, 2001; Pitt – McQueen, 1998). For example, words with high phonotactic probability are processed faster by native speakers in same-different tasks (Luce – Large, 2001), and pseudowords with high phonotactic probability are judged as more word-like by adults (Vitevitch et al., 1997). In this paper we present a phonotactic calculator for Czech implemented as a Python script. The script relies on frequency data from three freely available corpora of Czech: SYN2015 and SYN2020, corpora of written Czech (Křen et al., 2015; 2020), and ORAL v1, a corpus of spoken Czech (Kopřivová et al., 2017). The steps of the calculation mirror those developed by Vitevitch and Luce (2004) for English, and the script can provide phonotactic (and additionally orthotactic) probability for any Czech word or pseudoword. The script can be downloaded at <https://phonocalc.github.io>. and Pojem fonotaktická probabilita odkazuje k frekvenci, s níž se fonologické segmenty a sekvence těchto segmentů objevují ve slovech v určitém jazyce (Vitevitch – Luce, 2004). Předchozí výzkumy ukázaly, že fonotaktická probabilita slov hraje důležitou roli při zpracování a akvizici jazyka (Jusczyk et al., 1994; Mattys – Jusczyk, 2001; Pitt – McQueen, 1998). Slova s vysokou fonotaktickou probabilitou jsou například rychleji zpracována rodilými mluvčími v úloze „same-different“ (Luce – Large, 2001) a pseudoslova s vysokou fonotaktickou probabilitou jsou dospělými hodnocena jako pravděpodobnější slova daného jazyka (Vitevitch et al., 1997). V tomto článku představujeme nástroj pro výpočet fonotaktické probability pro češtinu, který je volně dostupný jako skript v programovacím jazyce Python. Nástroj vychází z údajů o frekvenci slov ze tří volně dostupných korpusů českého jazyka: korpus psaného jazyka SYN2015 (Křen et al., 2015), korpus psaného jazyka SYN2020 (Křen et al., 2020) a korpus mluveného jazyka ORAL v1 (Kopřivová et al., 2017). Výpočet replikuje postup původního kalkulátoru pro anglický jazyk (Vitevitch – Luce, 2004) a výstupem je odhad fonotaktické (a navíc také ortotaktické) probability pro jakékoliv české slovo či pseudoslovo. Skript je dostupný z internetové stránky <https://phonocalc.github.io>.
The non-standard language has become, in the course of the twentieth century, an important and legitimate component of Czech literary texts, but the most widely used non-standard variety, the so-called common Czech, prevails. The Moravian (or Silesian) varieties appear much less. This article analyses the language of two prosaic works which operate to a significant extent with Silesian dialects, Obyčejné věci (Common Things) by Jan Vrak (1998) and Slezský román (The Silesian Novel) by Petr Čichoň (2011). The use of dialects is, in both pieces of prose, supported by the localization of some parts of the storyline to the territory of Silesia. The intricately composed experimental prose by Jan Vrak confronts the typically Silesian elements with the elements of other varieties and presents the emphasized language diversity as a part of the main character’s search for his personal and family identity. Slezský román works with language in an easier way and highlights primarily the language specificity of the Hlučínsko region, affected also by the influence of German.