V úvodu studie je rekapitulována současná situace ve zpracování dějin Akademie věd v českých zemích, kterou ovlivnily některé realizované i nerealizované grantové projekty a také založení oddělení pro dějiny Akademie věd v Masarykově ústavu a Archivu AV ČR v roce 2009. Komplexní a objektivní pohled na dějinný vývoj Akademie věd může výrazně ovlivnit i dlouhodobou debatu o povaze, potřebnosti a identitě mimouniverzitního výzkumu v České republice a obohatit ji o rozměr, který dosud nebyl v dostatečné míře reflektován. Komparace s jinými zeměmi také ukazuje na některá deformovaná tvrzení v celé debatě. V druhé části článku je analyzován stav dosavadního výzkumu (i v zahraničí) a pramenné základny. Poukazuje se zde na četná desiderata včetně hlubšího zpracování vývoje vědecké struktury v šedesátých letech, zapojení vědců do reformního dění v druhé polovině šedesátých let nebo na chybějící biografii předsedy ČSAV Františka Šorma. Velký problém pak představuje zpracování období sedmdesátých a osmdesátých let i následné doby transformace, kde musíme počítat i s omezeným přístupem k archivním materiálům. V následující třetí části jsou pak předkládány možné varianty zpracování dějin ČSAV. První alternativu představuje dvou- nejlépe však čtyřsvazkové, chronologicky členěné dílo, jehož členění odpovídá více či méně zřetelným vnitřním mezníkům v dějinách ČSAV. Navrženy bylo pracovně členění a pojmenování svazků: 1. svazek (1952-1962): První desetiletí - formování a stabilizace; 2. (1962-1970): Zlatá šedesátá - i ve vědě?; 3. svazek (1970-1985): Pod přísným dohledem - léta tzv. normalizace; 4. svazek (1986-1992): Přestavba a transformace - pokusy o reformu a jejich vyústění. K této variantě se autoři přiklánějí. Druhá varianta zahrnuje 2 svazky pro celé období 1952–1992, členěné věcně a problémově: 1. svazek: vědní a vzdělanostní politika komunistického státu ve vztahu k ČSAV; právní rámec; institucionální dějiny ČSAV jako celku; mezinárodní styky ČSAV a mezinárodní kontext zde pěstovaného výzkumu; přehledová a tabelární část; přílohy, prameny a literatura. 2. svazek: dějiny jednotlivých ústavů (pracovišť), profily osobností, týmů a dějiny vědních oborů zde pěstovaných; přehledová a tabelární část; přílohy, prameny a literatura. V závěru se autoři soustřeďují na některé praktické otázky spojené s naplňování zvolené varianty dějin ČSAV - např. nutnou interdisciplinární spolupráci či na skloubení jednotlivých institucionálních rovin ČSAV. Věnují se i problematice metodologického uchopení v konfrontaci s dosavadními koncepcemi analogických děl v zahraničí a zdůrazňují nutnost zasazení dějin ČSAV do širších sociokulturních souvislostí., The introduction to the study goes over the current situation regarding treatment of the history of the Academy of Sciences in the Czech lands, which has been affected by several implemented and unimplemented grant projects, as well as the establishment of the Department for the History of the Academy of Sciences at the Masaryk Institute and Archive of the ASCR in 2009. A comprehensive, objective view of the historical development of the Academy of Sciences may even have a significant effect on the long-term debate concerning the nature, identity and need for extra-university research in the Czech Republic and enhance it with a dimension that has not previously been taken into sufficient account. A comparison with other countries will also refer to some distorted statements made in the overall debate. The second part of the article analyses the state of research to date (even abroad) and the source base. Here it refers to numerous desiderata, including a deeper treatment of the development of the scientific and scholarly structures during the 1960s, the engagement of scientists and scholars in reform activities during the latter half of the 1960s and the lacking biography of CSAS President František Šorm. A great problem is then presented by the 1970s, the 1980s and the subsequent period of transformation, where we also have to expect limited access to archive materials. In the following third part the possible options for the treatment of CSAS history are presented. The first alternative involves a two-volume, or preferably, a four-volume chronologically arranged work, the division of which corresponds more or less to the obvious internal milestones in CSAS history. The following division and titles were proposed on a working basis: Volume 1 (1952-1962): The first decade - formation and stabilization; Volume 2 (1962-1970): The golden sixties - even in science?; Volume 3 (1970-1985): Under strict supervision - the normalization years; Volume 4 (1986-1992): Reconstruction and transformation - attempts at reform and the upshot. The authors are inclined to adopt this alternative. The second alternative comprises two volumes for the entire period from 1952 to 1992, divided up in accordance with the subjects and the issues involved: Volume 1: the science and scholarship policy of the Communist state in relation to CSAS; the legal framework; the institutional history of CSAS as a whole; international relations of CSAS and the international context of research undertaken here; summaries and tables; appendices, sources and bibliography. Volume 2: the history of individual institutes (departments), profiles of individuals, teams and the history of disciplines, dealt with here; summaries and tables, appendices, sources and bibliography. In conclusion, the authors focus on several practical issues associated with the implementation of the selected alternatives regarding CSAS history - e.g. the necessary interdisciplinary collaboration, and on the way that individual CSAS institutional levels are combined. They also deal with the issue of methodological understanding in comparison with previous concepts of analogical works abroad, stressing the need to set the history of CSAS in its broader sociocultural context.(Translated by Melvyn Clarke.), and Překlad resumé: Melvyn Clarke