Dotazníkové šetření MPSV "Názory laické veřejnosti na práci lékařské posudkové služby" potvrdilo předpoklad potřeby zvýšení informovanost veřejnosti o obsahu činnosti lékařské posudkové služby Téměř všichni dotázaní se domnívají, že posouzení zdravotního stavu posudkovým lékařem je nezbytné a tři čtvrtiny lidí souhlasí s názorem, že by se mělo zamezit plýtvání peněz daňových poplatníků. Se závěry posouzení souhlasí však většinou jen ti, kterým bylo "posudkově" vyhověno a následně přiznána požadovaná dávka.V podstatě všichni oslovení se shodují, že je zapotřebí zvýšit povědomí veřejnosti o činnosti lékařské posudkové služby. Zde nastává významná úloha posudkového lékaře, který by se měl stát case managerem svého klienta/pacienta, poskytnout mu požadované informace v potřebné kvalitě a kvantitě a tak jej provést labyrintem systému sociálního zabezpečení. Navíc zůstává nedoceněna role referentek ČSSZ a úřadů práce či tajemnic posudkových komisí MPSV, které je třeba zahrnout do široké definice činnosti case managementu v lékařské posudkové službě., Ministry of Labour and Social Affairs (MoLSA) survey on Public opinion about Assessment Service has proved the necessity to increase informing wide public about activity of the Assessment Service. Almost all who we were asked think that assessment of health state by an assessment doctor is necessary and three quarters of them agree with the fact that waste of tax payers' money should be decreased. But mostly only those who have been positively assessed and have received the assigned compensation or allowance agree with that conclusion. Almost all of the asked persons agree that it is necessary to increase the public knowledge about Assessment Service activity. It is an important task for an assessment doctor who should become a case manager of his/her client/patient and provide him/her with all necessary information in a good quality and quantity and thus lead him/her through the maze of social insurance system. Besides, a role of CSSZ- (Czech Social Security Administration) and work office- clerks and secretaries of assessment committees of MoLSA is underestimated. It is necessary to get these professionals involved in the process of case management in the assessment service., Libuše Čeledová, Rostislav Čevela, and Lit.: 5
Publikace vychází z údajů získaných v rámci Celopopulační studie užívání návykových látek a postojů k němu v ČR v r. 2008. Studie proběhla pod záštitou Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti (součást Úřadu vlády České republiky) a ve spolupráci s tehdejším Centrem adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze (nyní Klinika adiktologie 1. LF UK) a Lékařským informačn, [autoři Vendula Běláčková ... et al.], and Obsahuje bibliografii
Cílem tohoto článku je analyzovat a hodnotit organizačně právní postavení českých nemocnic a jeho vývoj v kontextu současných evropských a světových trendů vývoje nemocniční péče se zaměřením na syntézu těchto poznatků. Hlavními metodami použitými v práci jsou metody analýzy veřejné politiky - zejména metoda analýzy vybraných událostí veřejné politiky, morfologická analýza, analýza aktérů, modelování a analýza právního rámce. Nadnárodní vývojové trendy nemocniční péče jsou ovlivněny měnícími se faktory (demografické změny, změna skladby nemocí, změny rizikových faktorů, změny očekávání veřejnosti, technologické změny, politické a sociální změny). Současné vývojové trendy nemocničního sektoru směřují ke zvyšování autonomie nemocnic, korporatizaci, privatizaci veřejných nemocnic, zavádění prvků Public Private Partnership (PPP) a vzrůstající konkurenci. Tyto trendy jsou inspirované teoretickými koncepty New public management, neoklasickou ekonomií, monetarismem, chicagskou ekonomickou školou a liberální teorií spravedlnosti. To koresponduje se zájmy Světové obchodní organizace a postoji Světové banky. Na druhé straně aktéři jako OECD, Světová zdravotnická organizace a OSN rozvíjejí koncepty dlouhodobé udržitelnosti s důrazem na celkovou efektivitu a kvalitu produkce služeb. V České republice byly organizační změny nemocničního sektoru provedeny za nedostatečně rozvinutého právního rámce (především v oblasti zajištění kvality a odpovědnosti), často s převahou zjednodušujících tržně orientovaných konceptů. Globální a nadnárodní trendy vývoje nemocničního sektoru s sebou nesou rizika negativních sociálních důsledků - redukce kvality zdravotní péče v širším smyslu, zejména v parametrech ekvity a dostupnosti péče a zvyšování nákladů na péči. Tyto negativní důsledky mohou být eliminovány sledováním (formou veřejné správy a nezávislého výzkumu) důsledků tržně orientovaných reforem a vytvářením pevného institucionálního rámce pro nemocnice., The aim of this article is to analyse the organizational and legal status of Czech hospitals in context of current European and supranational trends in the hospital sector with orientation to synthesis of these pieces of knowledge. The main methods used in this work are methods of public policy analysis - first of all method of selected events analysis, morphological analysis, policy network analysis, modelling and analysis of legal regulations. Supranational developmental trends of hospitals are affected by pressures for changes (demography, changing pattern of disease, changing risk factor, changing public expectation, changing technology and clinical knowledge and political and social changes). Current developmental trends of hospital sector lead to market style reform, autonomization, corporation, privatization of public hospitals, concept of Public Private Partnership (PPP) and extending competition. These trends are inspired by theoretical concepts of new public management, neoclassic economy, monetarism, Chicago school and liberalism justice theory. It corresponds with interests of WB and WTO. On the other side OECD, WHO, UN develop concepts of long-term sustainability through enforcing effectiveness, efficiency and quality of hospital performance. In the Czech Republic the reform organizational changes (decentralization, privatization) were made under insufficient legal framework (especially quality assurance and responsibility) and resulted in generally prevailing very simplified market oriented alternatives. Global and supranational developmental trends of hospital sector bring risks of negative social impact - reduction of health care quality in wider meaning, primarily in equity parameters and accessibility of health care, and cost escalation. Many of these negative consequences could be avoided by looking at (independent research) the impact of the marketizing reform and by creating institutional framework for hospitals., Pavla Mašková-Hanušová, Petr Háva, and Lit.: 150
Od 1. ledna 2008 byly v českém zdravotnictví zavedeny tzv. regulační poplatky. Článek obsahuje ekonomickou analýzu těchto poplatků a za použití induktivních a deduktivních postupů ukazuje, že regulační poplatky mají celou řadu ekonomických a národohospodářských souvislostí, které v současných emotivních debatách zanikají a které jsou podle názoru autora z hlediska zdravotní politiky neméně významné než sociální a medicínské souvislosti regulačních poplatků. Diskutuje otázky ochranného limitu (stropu), ekonomických charakteristik jednotlivých zavedených poplatků a různých forem financování zdravotní péče a ukazuje místo, které mezi nimi poplatky mají. Závěrem vymezuje dvojí druh motivací pro zavádění poplatků ve zdravotnictví., Since January 2008 regulative out-ofpocket payments have been introduced in the Czech health care system. The article tries to show, using inductive and deductive thinking approach, that those payments have vast economic consequences, which are overshadowed by current emotional debate and have in author’s opinion the same importance as their social and medicinal relationships. It discusses the question of limit, economic characteristics of shown payments and different forms of financing heath care and the position which the payments occupy. In the end, it specifies two different motivations for introducing payments., Jan Mertl, and Lit.: 7
The subject of work is the development of Czech health care law in the past 20 years in the context of (1) Czechoslovak and Czech social change, (2) the development of international human rights interpretations related to health. The goal is evaluation of the Czech health care law in the individual developmental stages and their compliance with human rights related to health. Running away from the Czech health care law framework of human rights and its substitution by a positive concept of patients‘ rights is accompanied by efforts to reduce human rights protection mechanisms at the Constitutional Court („euroamendment“ of the Czech Constitution in 2001). Major changes in medical law in relation to human rights brings the current changes in health care reform (2011 - Health Reform I and II. Phase)., Petr Háva, Pavla Mašková, Tereza Teršová, and Literatura