Jubilejní publikace Ústavu slavistiky k 100. výročí založení Masarykovy univerzity představuje přehledný průřez dějinami pracoviště od jeho založení v roce 1995 po současnost včetně stručné analýzy současného stavu a výhledu do budoucnosti. Brožura Ústav slavistiky. Východiska a perspektivy obsahuje celkem deset příspěvků, jejichž autory jsou členové ústavu. Její součást tvoří také obrazová příloha. Názorně text doplňuje a odkazuje k stěžejním osobnostem působícím na ústavu, stejně jako k významným událostem, které se na ústavu konaly v průběhu posledních let. Úvodní studie vedoucího Ústavu slavistiky Iva Pospíšila pojednává o formování brněnské slavistiky, okolnostech založení ústavu a také o významných slavistech, kteří slavistiku na Masarykově univerzitě formovali, např. Sergij Vilinskij, Frank Wollman, Roman Jakobson, Radoslav Večerka, Roman Mrázek, Danuše Kšicová, Stanislav Žaža, Ivan Dorovský a mnozí jiní. Aktuálnímu směrování Semináře východoslovanských jazyků a literatur se věnuje Aleš Brandner. Více o metodologickém zaměření brněnské literárněvědné rusistiky a ukrajinistiky přináší další studie Iva Pospíšila. Studie Halyny Myronové a Petra Kaliny mapují dějiny a současný stav ukrajinistiky na Masarykově univerzitě. Pavel Krejčí poukázal na důležité místo, jež na Ústavu slavistiky zaujímají balkanistika a jihoslovanské jazyky a literatury. Dějiny a současnost v rámci výzkumu historie, kultury a literatury jihoslovanských národů hodnotí studie Václava Štěpánka. Krátkou historii brněnské slovakistiky shrnuje a na nové směrování brněnské sorabistiky poukazuje opět studie z pera Iva Pospíšila. Dějiny brněnské polonistiky ve své studii podrobně popisuje Roman Madecki. Závěrečná studie Josefa Šaura ve spoluautorství s Ivem Pospíšilem zachycuje zaměření, perspektivy i úskalí oboru filologicko-areálová studia. ,The anniversary publication of the Department of Slavonic Studies, devoted to the centenary of the foundation of Masaryk University, is a synoptic outline of the history of the institute from the time it was established up to the present day and includes a brief analysis of its current state and perspectives for the future. This booklet, entitled Department of Slavonic Studies. Starting Points and Perspectives, contains altogether ten contributions written by members of the institute. It also includes a pictorial supplement which complements the text and refers to the principal personalities working at the institute and to the significant events of recent years. The introductory study, written by the head of the institute Ivo Pospíšil, describes the foundation and development of Slavonic studies in Brno, the circumstances of its formation, and presents some outstanding Slavicists who shaped Slavonic studies at Masaryk University, for example, Sergii Vilinskii, Frank Wollman, Roman Jakobson, Radoslav Večerka, Roman Mrázek, Danuše Kšicová, Stanislav Žaža, Ivan Dorovský and others. The current orientation of the Seminary of East-Slavonic Languages and Literatures is introduced by Aleš Brandner. More about the methodological approach of Russian and Ukrainian studies in Brno can be found in the subsequent chapter by Ivo Pospíšil. Studies by Halyna Myronova and Petr Kalina analyze the history and current situation of Ukrainian studies at Masaryk University. Pavel Krejčí points out the importance of the place occupied by Balkan studies and South-Slavonic languages and literatures in the structure of the Institute of Slavonic Studies. History and the present day in the framework of researching of the history, culture and literature of South-Slavonic nations is evaluated by Václav Štěpánek. A concise historical outline of Slovak studies and the new position of the Serbian studies in Brno is summarized by Ivo Pospíšil. The history of the Brno institute's Polish studies is described in greater detail by Roman Madecki. The closing study, written by Josef Šaur together with Ivo Pospíšil, records the orientation, perspectives and pitfalls of philological-area studies.