Velký anglický kritický realista W. M. Thackeray (1811-1863) věnoval v průběhu celé své literární dráhy značnou pozornost theoretickým problémům a kritice literatury a umění. V jeho bohatém odkazu najdeme několik uměleckých děl polemického charakteru, v nichž Thackeray kritisuje literární díla prostřednictvím různých forem parodie, burlesky o satiry (The Memoim of Mr. Charles J. Yellowplush, Catherine, Novels by Eminent Hands a j.), řadu novinářských příspěvků literárně kritických, články a úvahy, zabývající se kritikou výtvarného umění, a množství příležitostných poznámek o literatuře u umění, roztroušených v celé jeho tvorbě a korespondenci. Pozoruhodná je zejména Thackerayova kritika literatury a umění z let třicátých a čtyřicátých, kterou lze charakterisovat jako frontální útok na protirealistická literární a výtvarná díla, rozšířená v Anglii v uvedené době. Soustředíme svou pozornost na rané fáze tohoto boje v letech třicátých, především na Thackerayovy kritické příspěvky, zabývající se anglickou literaturou. K náležitému ocenění jejich přínosu je třeba podrobněji prozkoumat, jak byl Thackeray k literárně kritické činnosti theoreticky i prakticky vyzbrojen a za jakých podmínek ji zahajoval.