Search

Start Over Contributor Dítě, Petr , 1941- Subject lidé

2. Akutní pankreatitida – validace nové klasifikace na souboru 159 nemocných a prognostické faktory

Creator:
Floreánová, Katarína, Dítě, Petr, Kianička, Bohuslav, Dovrtělová, Lenka, and Přecechtělová, Marie
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, validační studie, and TEXT
Subject:
lidé, lidé středního věku, staří, mužské pohlaví, ženské pohlaví, kohortové studie, pankreatitida--klasifikace--krev--mortalita, akutní nemoc, chirurgie operační--statistika a číselné údaje, délka pobytu--statistika a číselné údaje, leukocyty - počet--statistika a číselné údaje, erytrocytární znaky, prognóza, stupeň závažnosti nemoci, progrese nemoci, chí-kvadrátové rozdělení, ROC křivka, index tělesné hmotnosti, krevní obraz, senzitivita a specificita, Atlantská klasifikace, and prognostické faktory
Language:
Czech and English
Description:
Úvod: V posledních letech prošla více než 20 let sloužící Atlantská klasifikace akutní pankreatitidy (AP) revizí. Přesto se prognostické ukazatele AP neustále hledají. Naše studie se pokouší zhodnotit odůvodnění 3 nově zavedených stupňů tíže revidované klasifikace akutní pankreatitidy a přínos 2 jednoduchých krevních laboratorních testů jako markerů rizika úmrtí a těžkého průběhu AP. Metody: Do studie bylo zahrnuto a sledováno celkem 159 pacientů s AP. Pacienti byli rozděleni do skupin podle Revidované Atlantské klasifikace a jednotlivé skupiny byly hodnoceny podle počtu úmrtí, délky hospitalizace a počtu stavem vyžadovaných intervencí včetně operací pankreatu. Počet leukocytů a distribuční šíře červených krvinek (RDW – red blood cell distribution width) v první den hospitalizace byly hodnoceny z hlediska prognózy AP. Výsledky: Podíl úmrtí, délka hospitalizace a počty operací pankreatu se statisticky významně lišily mezi všemi jednotlivými skupinami tíže podle Revidované Atlantské klasifikace. Počty bílých krvinek a RDW v 1. den hospitalizace byly identifikovány jako významné prediktory těžké AP a RDW také jako významný prediktor úmrtí. Souhrn: Nově zavedené kategorie lehké, středně těžké a těžké AP podle pravidel Revidované Atlantské klasifikace dobře vystihují prognózu, délku hospitalizace a riziko intervencí u nemocných. Počet bílých krvinek a RDW v první den hospitalizace se jeví jako možný adept mezi ukazatele k predikci úmrtí a rozvoje těžké formy AP., Introduction: In the last few years the Atlanta classification of acute pancreatitis (AP) have been revised. However prognostic markers of AP are still being searched for. The aim of this study is to validate the 3 severity cathegories proposed by the revised Atlanta classification. We also tried to reevaluate the association between two laboratory markers (leucocyte count and RDW – red cell distribution width) on admission and prognosis of the patients with AP. Methods: 159 patients were included into the study. The patients were classified according to revised Atlanta criteria and the subgroups evaluated according to mortality, lenght of hospital stay and need for interventions. Leucocyte count and RDW on admission was evaluated in the patients. Results: All the subgroups of patients were associated with significantly relevant differences in mortality, lenght of hospital stay and need for operations on pancreas. Leucocyte count and RDW were identified as significant predictors for severe AP and RDW was also identified as significant predictor for mortality in patients with AP. Conclusion: New categories of severity as defined by Revised Atlanta classification are describing well the mortality, lenght of hospital stay and need for interventions in the patients with AP. Leucocyte count and RDW on admission are needed to be confirmed as potential prognostic markers of severity and mortality in AP., and Katarína Floreánová, Petr Dítě, Bohuslav Kianička, Lenka Dovrtělová, Marie Přecechtělová
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

3. Akutní stavy u chorob jater, žlučníku a žlučových cest ve stáří

Creator:
Weber, Pavel, Kubešová, Hana, Procházka, Ladislav, Kala, Zdeněk, Dítě, Petr, and Ambrošová, Petronela
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
akutní bolest břicha--diagnóza--etiologie, lidé, staří, mezenterium - cévní okluze--diagnóza--komplikace, arteriae mesentericae--patologie, vena mesenterica--patologie, ileus--diagnóza--etiologie--komplikace, and peritonitida--diagnóza
Language:
Czech and English
Description:
Je diskutována problematika akutních chorob jater, žlučníku a žlučových cest, které mohou být v séniu nejednou příčinou kritického stavu s bezprostředním ohrožením života seniora. Autoři rozebírají v tomto přehledném článku uvedené naléhavé situace z hlediska etiopatogeneze, klinického obrazu, průběhu, diagnostiky, léčby i prognózy s ohledem na vyšší věk., The article discusses the problem of acute diseases of the liver, gall bladder and bile ducts, which can lead to a number of critical conditions in old age that can be life-threatening for the senior. This overview article analyses these urgent situations in terms of aetiopathogenesis, clinical image, progress, diagnosis, treatment and prognosis in the context of advanced age., Pavel Weber, Hana Kubešová, Ladislav Procházka, Zdeněk Kala, Petr Dítě, Petronela Ambrošová, and Lit.: 36
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

4. Autoimunitní pankreatitida – diagnostický konsenzus

Creator:
Dítě, Petr, Novotný, Ivo, Kianička, Bohuslav, Rydlo, Martin, Nechutová, Hana, Martínek, Arnošt, Uvírová, Magdalena, Bojková, Martina, and Dvořáčková, Jana
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, přehledy, and TEXT
Subject:
pankreatitida--diagnóza--klasifikace--patofyziologie, konsensus, autoimunitní nemoci--diagnóza--patofyziologie, počítačová rentgenová tomografie--využití, cholangiopankreatografie endoskopická retrográdní, pankreas--anatomie a histologie--patofyziologie, vývody pankreatu--anatomie a histologie--patofyziologie, směrnice pro lékařskou praxi jako téma, senzitivita a specificita, and lidé
Language:
Czech and English
Description:
Autoimunitní forma pankreatitidy patří mezi specifickou formu onemocnění slinivky břišní s významným podílem autoimunitní složky v etiopatogenezi. V současné době existují 2 formy onemocnění, které jsou definované klinicky i histomorfologicky a jsou laboratorně popsány. Přes řadu společných rysů histomorfologických se obě formy zásadně odlišují přítomností tzv. endoteliálních granulárních lézí (GEL) u typu 2, resp. absencí GEL u typu 1. Abundantní přítomnost gamaglobulinu a imunoglobulinu G4 charakterizuje 1. formu nemoci, podobně jako častá přítomnost IgG4 pozitivních extrapankreatických lézí. Subtyp 2 bývá typicky spojen s nálezem idiopatických střevních zánětů, především ulcerózní kolitidy. Oba typy autoimunitní pankreatitidy se vyznačují rychlou odpovědí na terapii steroidy. Vzhledem k různým diagnostickým kritériím autoimunitní formy pankreatitidy byl v roce 2011 zveřejněn diagnostický konsenzus sjednocující stávající kritéria a vycházející z klinických symptomů, biochemických nálezů, nálezů při použití zobrazovacích metod, histomorfologie žlázy a pozitivní odezvy na podání steroidů. Stálým problémem zůstává včasná diferenciální diagnostika mezi fokální formou autoimunitní pankreatitidy a karcinomem hlavy pankreatu. MRI/CT, MRCP a v Japonsku ERCP, s cílenou biopsií žlázy pod EUS kontrolou, jsou doporučeny jako metody volby., The autoimmune type of pancreatitis represents the specific disease of pancreas, with significant contribution of autoimmune processes in its etiopathogenesis. Currently, there are two proved subtypes of this particular pancreatopathy, which are defined clinically, histomorphologically and serologically. They have many histomorphological signs in common, but differ in the presence of so-called granulocytic epithelial lesions (GEL), which are absent in subtype 1. The subtype 1 is characterized by the presence of gammaglobulines, esp. immunoglobuline G4 and IgG4 positive extrapancreatic lesions. The subtype 2 is typically associated with the inflammatory bowel diseases, esp. ulcerative colitis. But the common characteristic of both subtypes is the fact response to applied steroid treatment. Due to diverse diagnostic criteria in the past, in 2011 the consensus for the diagnosis of autoimmune pancreatitis was announced. It is based on clinical symptoms, biochemical results, the results got by using of imaging methods, histomorphology and positive response to steroid treatment. The matter to be solved is the question of early differential diagnosis between focal autoimmune pancreatitis and adenocarcinoma of pancreatic head. From imaging methods are MRI/CT, MRCP (in Asia ERCP), EUS with targeted biopsy of the gland (under EUS control), are recommended as the methods of choice., and Petr Dítě, Ivo Novotný, Bohuslav Kianička, Martin Rydlo, Hana Nechutová, Arnošt Martínek, Magdalena Uvírová, Martina Bojková, Jana Dvořáčková
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

5. Chronická pankreatitida - etiologická klasifikace a diagnostická kritéria

Creator:
Dítě, Petr
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
chronická nemoc, pankreatitida--diagnóza--etiologie--klasifikace, autoimunitní nemoci, gama-globuliny, and lidé
Language:
Czech and English
Description:
Současná etiologická klasifikace rozděluje chronickou pankreatitidu na formu toxonutritivní, u níž je hlavním činitelem alkohol, formu idiopatickou geneticky indukovanou, autoimunitní, formu recidivující a obstruktivní. Je evidentní, že rozdílná etiologie onemocnění je spojena s rozdílnými nálezy histomorfologickými. Jejich znalost je zásadně důležitá jak pro cílenou terapii, tak pro posouzení vývoje nemoci. Přestože je chronická pankreatitida stále definována jako chronický, trvale progredující proces fibrotizace žlázy, bylo prokázáno, že právě díky jiné histomorfologii žlázy, např. chronická autoimunitní forma se chová zcela jinak v průběhu terapie kortikoidy než forma alkoholem indukovaná nebo forma obstruktivní. Zdá se, že bude třeba v brzké budoucnosti definici nemoci, jak ji uvádíme dnes, pozměnit a změnit stávající diagnostické a následně léčebné algoritmy., Petr Dítě, and Lit. 32
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

6. Chronická pankreatitida diagnostikovaná po první atace akutní pankreatitidy

Creator:
Bojková, Martina, Dítě, Petr, Uvírová, Magdalena, Dvořáčková, Nina, Kianička, Bohuslav, Kupka, Tomáš, Svoboda, Pavel, Klvaňa, Pavel, and Martínek, Arnošt
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
akutní nemoc, chronická pankreatitida--diagnóza--etiologie, pankreatitida--diagnóza--etiologie, rizikové faktory, dospělí, ženské pohlaví, lidé, mužské pohlaví, and lidé středního věku
Language:
Czech and English
Description:
Úvod: Jedním z onemocnění, které je potenciálním rizikovým stavem pro vznik chronické pankreatitidy, je pankreatitida akutní. Materiál: Z celkového počtu 231 osob, které bylo sledovaných s diagnózou chronické pankreatitidy, 56 nemocných bylo iniciálně léčeno s akutní pankreatitidou (24,2 %). V intervalu 12–24 měsíců od prvé ataky akutní pankreatitidy jejich stav postupně progredoval do obrazu pankreatitidy chronické. Osoby zařazené do studie po 1. atace akutní pankreatitidy abstinovaly, během období jejich sledování nebyla recidiva akutní pankreatitidy prokázána. Výsledky: V etiologii akutní pankreatitidy převládal alkohol (55,3 %), biliární etiologie byl prokázána v 35,7 %. Dle revidované Atlantské klasifikace byla u 69,6 % nemocných stanovena pankreatitida těžká, ostatní nemocní splnili kritérium formy intermediární, nemocní s lehkou formou nebyli zařazeni. Závěr: Významnými přítomnými rizikovými faktory bylo kouření a obezita a u 18 %, resp. u 25,8 % nemocných byl zjištěn pankreatogenní diabetes mellitus. Přitom 88,1 % nemocných trpících akutní pankreatitidou byli kuřáci. Největší počet osob s chronickou pankreatitidou po atace pankreatitidy akutní byl v produktivním věku, tj. 25–50 let. Do chronické pankreatitidy nepřechází pouze akutní pankreatitida alkoholická, ale nalezli jsme tento přechod i u pankreatitidy biliární etiologie., Introduction: One of the diseases involving a potential risk of developing chronic pancreatitis is acute pancreatitis. Material: Of the overall number of 231 individuals followed with a diagnosis of chronic pancreatitis, 56 patients were initially treated for acute pancreatitis (24.2 %). Within an interval of 12- 24 months from the first attack of acute pancreatitis, their condition gradually progressed to reached the picture of chronic pancreatitis. The individuals included in the study abstained (from alcohol) following the first attack of acute pancreatitis and no relapse of acute pancreatitis was proven during the period of their monitoring. Results: The etiology of acute pancreatitis identified alcohol as the predominant cause (55.3 %), biliary etiology was proven in 35.7 %. According to the revised Atlanta classification, severe pancreatitis was established in 69.6 % of the patients, the others met the criterion for intermediate form, those with the light form were not included. Conclusion: Significant risk factors present among the patients were smoking, obesity and 18 %, resp. 25.8 % had pancreatogenous diabetes mellitus identified. 88.1 % of the patients with acute pancreatitis were smokers. The majority of individuals with chronic pancreatitis following an attack of acute pancreatitis were of a productive age from 25 to 50 years. It is not only acute alcoholic pancreatitis which evolves into chronic pancreatitis, we have also identified this transition for pancreatitis of biliary etiology., and Martina Bojková, Petr Dítě, Magdalena Uvírová, Nina Dvořáčková, Bohuslav Kianička, Tomáš Kupka, Pavel Svoboda, Pavel Klvaňa, Arnošt Martínek
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

7. Chronická pankreatitida ve stáří

Creator:
Dítě, Petr, Novotný, Ivo, Ševčíková, Arona, and Dolina, Jiří
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
pankreatitida--epidemiologie--etiologie--terapie, staří, diferenciální diagnóza, nádory slinivky břišní, příznaky a symptomy ústrojí trávicího, diabetes mellitus--etiologie, alkoholická pankreatitida--epidemiologie--etiologie, bolesti břicha--etiologie--terapie, dietoterapie--využití, and lidé
Language:
Czech and English
Description:
Chronická pankreatitida je trvale progredující onemocnění. U starších osob se průběh nemoci vyznačuje někteými zvláštnostmi, mezi které patří: bolest, hubnutí, průjmovitá stolice, diabetes mellitus, ikterus, ascites, portálli hypertenze, krvácení a obstrukce duodena. Na chronickou pankreatitidu je třeba pomýšlet i u starších osob, především je třeba nemoc diferenciálně diagnosticky odhšit od pankreatického karcinomu, který symptomaticky probíhá podobně., Chronic pancreatitis is a constantly progressing disease. In older patients the progression of the disease has some particularities, some of them are: pain, weight loss, diarrheic stool, diabetes mellitus, icterus, ascites, portal hypertension, bleeding, duodenal obstruction. It is important to consider chronic pancreatitis in older people; above all the disease must be differentially diagnostically distinguished from pancreatic carcinoma that symptomatically proceeds similarly., Petr Dítě, Ivo Novotný, Arona Ševčíková, and Lit. 33
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

8. Crohnova nemoc – genetické faktory z pohledu etiopatogeneze

Creator:
Kupka, Tomáš, Šímová, Jarmila, Martínek, Lubomír, Svoboda, Pavel, Klvaňa, Pavel, Bojková, Martina, Uvírová, Magdalena, Dovrtělová, Lenka, and Dítě, Petr
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
lidé, Crohnova nemoc--etiologie--genetika, signální adaptorový protein Nod2--genetika, fenotyp, polymorfismus jednoho nukleotidu, mutace, genetická predispozice k nemoci, biologická léčba, fenotypizace, and imunobiologie
Language:
Czech and English
Description:
Crohnova nemoc se často projevuje čistě jako zánětlivé onemocnění, ale u mnoha pacientů se vyvine v komplikované onemocnění charakterizované tvorbou striktur nebo píštělí. Přesná etiopatogeneze tohoto závažného onemocnění není zcela jednoznačně objasněna, a to i přes veškeré úsilí výzkumu a přes poznání řady dílčích patogenetických mechanizmů. Mnoho studií naznačuje, že se zvýšeným rizikem rozvoje komplikované formy onemocnění souvisí zejména varianty v NOD2/CARD15 genu. Samotná přítomnost variant v NOD2 genu je pouze jen jedním z faktorů přispívajících k rozvoji tohoto onemocnění. U geneticky predisponovaných jedinců v kombinaci s působením faktorů prostředí dochází k porušení vrozené (např. porušená střevní bariéra, dysfunkce Panethových buněk) i adaptivní (např. nerovnováha efektorových a regulačních T lymfocytů a cytokinů, migrace a retence leukocytů) imunitní odpovědi vůči snížené pestrosti střevních komenzálů. Data dosud provedených metaanalýz neposkytují jednoznačné důkazy k podpoře top-down strategie terapie závislé pouze na jediné variantě v NOD2 genu, ale na druhé straně v případě vysoce rizikových pacientů se dvěma variantami v NOD2 genu data ukazují, že cílená a časná intenzivní terapie by mohla být prospěšná. Na tyto otázky by mohly odpovědět další prospektivní studie., Crohn’s disease is often purely inflammatory, but most patients develop complicated disease with strictures or fistulae. Specific etiopathogenesis of this severe disease is not definitely clear despite research efforts and learning of many pathogenetic mechanisms. Many studies have suggested that NOD2 mutations are associated with in­creased risk of complicated disease. Presence of NOD2 mutation itself is just one of factors contributing to development of this disease. Genetically predisposed individuals in combination with influence of environmental factors result in a disturbed innate (i.e., disturbed intestinal barrier, Paneth cell dysfunction) and adaptive (i.e., imbalance of effector and regulatory T cells and cytokines, migration and retention of leukocytes) immune response towards a diminished diversity of commensal microbiota. Data of meta-analysis made so far provide ambiguous evidence to support top-down therapy based solely on single NOD2 mutations, but suggest that targeted early-intensive therapy for high-risk patients with two NOD2 mutations might be beneficial, but more prospective trials could answer these questions., and Tomáš Kupka, Jarmila Šímová, Lubomír Martínek, Pavel Svoboda, Pavel Klvaňa, Martina Bojková, Magdalena Uvírová, Lenka Dovrtělová, Petr Dítě
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

9. Další primární novotvary u nemocných s karcinomem prostaty ve srovnání s jeho incidencí, mortalitou a prevalencí

Creator:
Geryk, Edvard, Dítě, Petr, Kozel, Jiří, Štampach, Radim, Kubíček, Petr, and Odehnal, Jakub
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
lidé, mužské pohlaví, nádory prostaty--epidemiologie--komplikace, epidemiologické studie, sekundární malignity, věkové faktory, karcinom prostaty, incidence, prevalence, vícečetná onemocnění, primární a následné novotvary, synchronní a metachronní výskyt, časová a geografická distribuce, and mortalita
Language:
Czech and English
Description:
V letech 1959–2006 bylo u českých mužů evidováno 81 884 nových karcinomů prostaty (KP) s nárůstem z 12,3 na 96,1 na 100 tis. mužů. Úmrtnost se zvýšila z 21,3 na 27,2 na 100 tis. mužů. Podíl KP ze všech nádorů se zvýšil u incidence ze 7,1 % na 13,2 %, u mortality z 6,7 % na 8,9 %. V letech 1989–2005 vzrostla prevalence KP z 98 na 408,5 na 100 tisíc mužů a dosáhla téměř 20 500 žijících. Z 11 183 nemocných s vícečetnými KP bylo evidováno 4 608 primárních a 6 575 následných případů, představujících 17,4 % ze všech evidovaných KP v letech 1976–2005. Z primárních KP bylo léčeno 89,7 % duplicit a 10,3 % multiplicit. Počet primárních KP vzrostl na 282 v roce 1996 a pak klesal, následných KP trvale rostl na 705 v roce 2005. Téměř polovina KP se vyskytla ve věku 70–79 let a třetina ve věku 50–69 let. Poměr 1 115 (21,3 %) synchronních a 4 121 (78,7 %) metachronních následných novotvarů byl 1:3,7 s průměrnou dobou vzniku následného novotvaru 4,1 roku. Z 5 236 následných novotvarů po primárních KP byly nepočetnější nádory kůže 28,6 %, trávicí 26,7 %, močové 17,8 % a respirační 10,9 % soustavy. Z 5 613 novotvarů před KP jako druhou diagnózou, bylo 35,3 % nádorů kůže, 21 % trávicí, 19,6 % močové a 8,7 % respirační soustavy. Z nemocných s primárním KP k 17. 10. 2007 žilo 22,4 % a zemřelo 77,6 %, s následným KP žilo 31,6 % a zemřelo 68,4 % mužů. Vzhledem k výskytu KP ve spojení s dalšími novotvary není u české populace zatím dostatečná intervence ke zdravému životnímu stylu také vzhledem k očekávanému počtu 42 tisíc mužů, žijících s KP v roce 2015., In Czech men there were registered 81,884 new prostate cancers (PC) during 1959–2006, increased from 12.3 to 96.1 per 100,000 men. The mortality increased from 21.3 to 27.2 per 100,000 men. The share of PC of all cancers increased from 7,1 % to 13.2 % in incidence and from 6.7 % to 8.9 % in mortality. The prevalence of PC increased from 98 to 408.5 per 100,000 men in 1989–2005 and reached nearly 20,500 survived. Of 11,183 patients with PC were recorded 4,608 primary and 6,575 subsequent cases, represented 17.4 % of all registered PC in 1976–2005. There were treated 89.7 % duplicities and 10.3 % multiplicities of all primary PC. The number of primary PC increased to 282 cases in 1996 and then decreased, of subsequent PC permanently increased to 705 in 2005. Nearly half of PC contributed to the age group 70–79 year, third the age 50–69 year. The proportion of 1,115 (21.3 %) synchronous and 4,121 (78.7 %) metachronous subsequent neoplasms was 1:3.7. The average time between the primary and subsequent neoplasms was 4.1 years. The most frequent from 5,236 subsequent neoplasms after primary PC there were 28,6 % cancers of skin, 26,7 % gastrointestinal cancers, 17,8 % of urinary and 10,9 % in respiratory tract. The most frequent from 5,613 neoplasms before PC as the second diagnosis there were 35,3 % cancers of skin, 21 % gastrointestinal, 19,6 % urinary and 8,7 % respiratory tract. From patients with primary PC survived 22,4 % and died 77,6 %, from subsequent PC survived 31,6 % and died 68,4 % men up to 17. 10. 2007. Given the incidence of PC in conjunction with other neoplasms of the Czech population is not yet sufficient the intervention of a healthy lifestyle as well, given the expected number of 42 thousand men, living with PC in 2015., Edvard Geryk, Petr Dítě, Jiří Kozel, Radim Štampach, Petr Kubíček, Jakub Odehnal, and Lit.: 30
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

10. Endoskopická diagnostika a léčba biliárních komplikací po laparoskopické cholecystektomii

Creator:
Kianička, Bohuslav, Dítě, Petr, and Suškevič, Igor
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
cholecystektomie laparoskopická--škodlivé účinky, lidé, mužské pohlaví, ženské pohlaví, cholestáza--diagnóza, žlučové cesty--zranění, iatrogenní nemoci, retrospektivní studie, cholangiopankreatografie endoskopická retrográdní--využití, and pooperační komplikace--chirurgie
Language:
Czech and English
Description:
Bohuslav Kianička, P. Dítě, I. Suskevič and Lit.: 28
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public