Universal Dependencies - Czech - FicTree

s-1

dev-andelvte001-s1

001#1

Všimla jsem si, že pokoj je zaplněný květinami, zřejmě k téhle dívce každý nějaké přinesl - a podle toho k ní musela chodit spousta lidí.

s-2

dev-andelvte001-s2

001#2

Daly jsme se do řeči.

s-3

dev-andelvte001-s3

001#3

Jestli si představujete, že mluvila nějakým kazatelským tónem nebo vemlouvavým hlasem, kdepak.

s-4

dev-andelvte001-s4

001#4

Mluvila, jako kdyby byla mou kamarádkou z diskotéky, smála se každou chvíli - to bylo zvláštní, stále vyhledávala nějaký veselý rys na tom, o čem jsme mluvily, i když to vůbec veselé zdánlivě nebylo.

s-5

dev-andelvte001-s5

001#5

Tím smíchem ale dodávala každému jevu nějaký snesitelnější smysl.

s-6

dev-andelvte011-s1

001#6

A odjel jsem.

s-7

dev-andelvte011-s2

001#7

Víte - a to je třeba říct - byl jsem v té době ve zlé osobní situaci, není třeba ji popisovat.

s-8

dev-andelvte011-s3

001#8

Ale tohle setkání se zachráněným kotětem mi dodalo sílu.

s-9

dev-andelvte011-s4

001#9

Představte si, že to kotě hodili do vody přesně tak, aby je proud vynesl pod rameno bagru, který nakládal písek.

s-10

dev-andelvte011-s5

001#10

Že ho naložili na vůz tak, aby se pískem neudusilo, a že se při transportu krabice prorazila, aby mohlo vyběhnout.

s-11

dev-andelvte011-s6

001#11

Představte si: já přijel z daleké země a zastavil se zrovna u toho stavení.

s-12

dev-andelvte011-s7

001#12

Zajímal jsem se, proč dítě pláče.

s-13

dev-andelvte021-s1

001#13

A tam jsem mu vypravovala, jak kdysi dávno - hodně dávno - dokud jsem byla mladá - jsem lovila ty rudohnědé chlupaté mamuty s třímetrovými kly..

s-14

dev-andelvte021-s2

001#14

Poslouchal a tváře mu svítily obdivným nadšením...

s-15

dev-andelvte021-s3

001#15

A když jsem mu nakonec svěřila, že jsem mamuty nelovila, že mu jen tak povídám příběhy, nebyl zklamaný, děti mají fantazii stejně rády jako skutečnost, mívají ve zvyku přece obě zaměňovat.

s-16

dev-andelvte021-s4

001#16

Jistě jsem u něj stoupla v ceně.

s-17

dev-andelvte021-s5

001#17

O tohle jde: neurazit se.

s-18

dev-andelvte021-s6

001#18

Umím si představit řadu svých přítelkyň, které by se urazily, kdyby je jejich vnuk o něco podobného požádal.

s-19

dev-andelvte021-s7

001#19

Cítily by se zahanbené a směšné.

s-20

dev-andelvte031-s1

001#20

Byla válka.

s-21

dev-andelvte031-s2

001#21

V té válce zabili jednoho pána.

s-22

dev-andelvte031-s3

001#22

Tatínka.

s-23

dev-andelvte031-s4

001#23

Dítě chápe, že tím jediným výstřelem, který zahlédlo v televizi, nebo o kterém zaslechlo vyprávět, zanikl celý svět.

s-24

dev-andelvte031-s5

001#24

Proč?

s-25

dev-andelvte031-s6

001#25

Proč zanikl?

s-26

dev-andelvte031-s7

001#26

Neumíme na to rozumně odpovědět, to dětské žasnutí je tak logické a objevné.

s-27

dev-andelvte031-s8

001#27

'Tatínku, víš, že Honzovi odešla maminka?'

s-28

dev-andelvte031-s9

001#28

Vím to.

s-29

dev-andelvte031-s10

001#29

Co na to říct.

s-30

dev-andelvte031-s11

001#30

Kývnu.

s-31

dev-andelvte031-s12

001#31

'A on dnes ve školce tolik plakal,' žaluje dítě.

s-32

dev-andelvte031-s13

001#32

Mlčím.

s-33

dev-andelvte031-s14

001#33

Dítě ke mně obrací veliké užaslé oči, jako by v jeho dnešní zkušenosti byly vměstnány všechny tragedie světa.

s-34

dev-andelvte031-s15

001#34

Desetileté dítě se diví úžasu tříletého:

s-35

dev-andelvte031-s16

001#35

'Rozvedli se.'

s-36

dev-andelvte041-s1

001#36

Zvedl jsem se a prošel kolem řeky a práce mi opravdu šla líp.

s-37

dev-andelvte041-s2

001#37

Vyráběl jsem právě podklady pro uměleckou reprodukci obrazu jarní krajiny a mistr asi usoudil, že abych barvy vystihl, musím jarní krajinu vidět.

s-38

dev-andelvte041-s3

001#38

Rozumíte mi?

s-39

dev-andelvte041-s4

001#39

Jemu nešlo o nějaké splnění hodin pracovní doby, on věděl, že zharmonizovaný člověk tvoří nejen mnohem kvalitněji, tvoří daleko rychleji než ten, který nemá své síly soustředěny.

s-40

dev-andelvte041-s5

001#40

Bylo to v letech velké krize v tiskárenství a já byl velice vděčný za to, že jsem tohle místo nalezl.

s-41

dev-andelvte051-s1

001#41

Práci jsem odvedl znamenitě.

s-42

dev-andelvte051-s2

001#42

A věděl jsem, že mám nejlepšího nadřízeného na světě.

s-43

dev-andelvte051-s3

001#43

Když člověk ví, že ho šéf má rád, že mu věří, že si ho váží, odvede tolik díla jako nikdo jiný.

s-44

dev-andelvte051-s4

001#44

Když jsem později pracoval ve velké tiskárně, vzpomínal jsem na starou partu, na to, jak bychom se byli nechali rozkrájet pro slávu naší firmy.

s-45

dev-andelvte051-s5

001#45

Pokud si vás zaměstnavatel váží a pokud vám to umí dát najevo, bude jeho firma vždy o několik kol před těmi firmami, které vidí ve svých zaměstnancích jen položky na výplatní pásce.

s-46

dev-andelvte051-s6

001#46

Lekci, kterou mi šéf dal, jsem si odnesl do života.

s-47

dev-andelvte061-s1

001#47

Chvíli jsme šly mlčky a mně to připadalo moc divné, takhle asi vodili zmatené lidi ve staré Indii k Buddhovi a ve staré Palestině za Ježíšem.

s-48

dev-andelvte061-s2

001#48

'Kolik jí je?'

s-49

dev-andelvte061-s3

001#49

'Devětadvacet.'

s-50

dev-andelvte061-s4

001#50

'Jak vypadá?'

s-51

dev-andelvte061-s5

001#51

'Uvidíš.'

s-52

dev-andelvte061-s6

001#52

A tak jsem zase mlčela, než jsme došli k paneláku na sídlišti a Ilona zazvonila na jeden ze zvonků.

s-53

dev-andelvte071-s1

001#53

V kostele mělo tohle dítě speciální židličku, aby mohlo sedět a zpívat s ostatními.

s-54

dev-andelvte071-s2

001#54

Bratranec se ženou stárli a jejich děti také, starší děti si našly partnery a odešly z domu, mrzáček zůstával doma, nezemřel brzy, jak lékaři předpokládali.

s-55

dev-andelvte071-s3

001#55

Bratrancova rodina byla jedna z těch rodin, o jejichž štěstí je lépe nehovořit, aby se nezakřiklo, všichni se měli rádi, vesele rádi, býval u nich smích od rána do večera a manželé si už ani neuměli představit, že se někdy uvažovalo o tom, že by jejich holčička zmizela za zdmi nějakého ústavu.

s-56

dev-andelvte081-s1

001#56

Jednou se měla přistavovat část mlýna.

s-57

dev-andelvte081-s2

001#57

Stavitel rozhodl, že lípa musí pryč.

s-58

dev-andelvte081-s3

001#58

Ale babička si postavila hlavu.

s-59

dev-andelvte081-s4

001#59

Ne a ne!

s-60

dev-andelvte081-s5

001#60

Nenechá lípu porazit!

s-61

dev-andelvte081-s6

001#61

Všichni babičce tvrdili, že se nedá nic dělat, lípa musí ustoupit, jestli se má mlýn přestavět, a mlýn se přestavět musí.

s-62

dev-andelvte081-s7

001#62

Ale babička si prosadila, že se lípa přesadí a hotovo.

s-63

dev-andelvte081-s8

001#63

A vybrala místo.

s-64

dev-andelvte081-s9

001#64

Její bratr, můj prastrýc, byl slavný pražský zahradník.

s-65

dev-andelvte081-s10

001#65

Když se o tom doslechl, vysmál se sestře, kdo prý kdy slyšel, aby se tak velká lípa přesazovala.

s-66

dev-andelvte081-s11

001#66

Podle všech biologických zákonů to nemůže přečkat.

s-67

dev-andelvte091-s1

001#67

A už nikdy jsem tu starou dámu nepotkala a dodnes nevím, kdo to byl.

s-68

dev-andelvte091-s2

001#68

Vím jen, že jsem jí já, malá hloupá holka, zachránila život.'

s-69

dev-andelvte091-s3

001#69

Hleděli jsme chvíli mlčky na náramek a pak si ho přítelova prateta nasadila na zápěstí, líbezná víla jí tenké zápěstí objala.

s-70

dev-andelvte091-s4

001#70

'Myslíme si, že dokážeme na tomhle světě moc málo,' řekla prateta, 'ale zapomínáme, že se na někoho můžeme usmát.

s-71

dev-andelvte091-s5

001#71

A třeba tím někoho zachránit před smrtí.'

s-72

dev-andelvte091-s6

001#72

Vlídná slova

s-73

dev-andelvte091-s7

001#73

Jednou jsem přinesl své pratetě květinu.

s-74

dev-andelvte091-s8

001#74

Obyčejnou kytku, jaké se prodávají, v květináči obtočeném papírem.

s-75

dev-andelvte091-s9

001#75

Moje prateta už květiny nedostávala.

s-76

dev-andelvte101-s1

001#76

Uvažoval jsem, co těch zbytečných dvacet minut budu na opuštěném venkovském nádraží dělat.

s-77

dev-andelvte101-s2

001#77

A pak mne zamrazilo.

s-78

dev-andelvte101-s3

001#78

Dvacet minut.

s-79

dev-andelvte101-s4

001#79

Prostoj.

s-80

dev-andelvte101-s5

001#80

Jaká je to příležitost!

s-81

dev-andelvte101-s6

001#81

Mám před sebou dvacet minut.

s-82

dev-andelvte101-s7

001#82

Celých dvacet minut...

s-83

dev-andelvte101-s8

001#83

Srdce a čas

s-84

dev-andelvte101-s9

001#84

'Můj dobrý přítel,' začal vyprávět L. D., 'byl tím, co se nazývá úspěšný člověk.

s-85

dev-andelvte101-s10

001#85

Dosáhl ve svých čtyřiceti toho, o čem většina čtyřicátníků jen teskně sní.

s-86

dev-andelvte101-s11

001#86

Znáte to: možná jste už také zažili onu hranici stínu.

s-87

dev-andelvte101-s12

001#87

Člověk jde a jde životem, stále po ozářené straně, a náhle udělá krok a zjistí, že už tím krokem překračuje z ozářené strany do stínu.

s-88

dev-andelvte111-s1

001#88

Jely na nákup a nějaký náklaďák s opilým řidičem do nich vrazil.

s-89

dev-andelvte111-s2

001#89

Něco se ve mně převrátilo naruby a dodnes jsem to nepřekonal.

s-90

dev-andelvte111-s3

001#90

Víte, mrzí mě v životě hodně věcí.

s-91

dev-andelvte111-s4

001#91

Ale tahle s tím obrázkem mě bude strašit do smrti.

s-92

dev-andelvte111-s5

001#92

O nic nešlo.

s-93

dev-andelvte111-s6

001#93

Zdánlivě vůbec o nic.

s-94

dev-andelvte111-s7

001#94

Jen jsem se zachoval jako zodpovědný dospělý, nenechal jsem se vyrušit z práce.

s-95

dev-andelvte111-s8

001#95

Nějakým malým radostným děvčátkem.

s-96

dev-andelvte111-s9

001#96

Ale už napořád budu vidět její dychtivou tvářičku, její touhu ukázat mi neumělý obrázek, její nadšení, její zklamání.

s-97

dev-andelvte111-s10

001#97

Stačilo pár vteřin, pár nepatrných vteřin a jejich vůz by o pár vteřin minul onen druhý vůz!

s-98

dev-andelvte121-s1

001#98

Konečně: tělo je obálka a duše je dopis, obálka se snadno okouká, dopis je důležitý.

s-99

dev-andelvte121-s2

001#99

Když bylo bratranci pětačtyřicet let, zjistili u něj v nemocnici leukémii.

s-100

dev-andelvte121-s3

001#100

Zhroutil se.