Universal Dependencies - Czech - CAC

s-1

s44w-s1

s44w#1

Na základě společného života vznikají mezi lidmi různé vztahy.

s-2

s44w-s2

s44w#2

Zkoumání těchto vztahů je předmětem společenských věd.

s-3

s44w-s3

s44w#3

Politická ekonomie se zabývá takovými vztahy mezi lidmi, které vznikají při výrobě a rozdělování hmotných statků na různých stupních vývoje lidské společnosti.

s-4

s44w-s4

s44w#4

Lidé mají mnoho materiálních potřeb, jejichž ukojení je podmínkou jejich existence.

s-5

s44w-s5

s44w#5

Většina těchto potřeb má svůj základ biologický, jsou vlastní člověku jako živočišnému druhu, potřeba jíst, chránit se před chladem a nepohodou.

s-6

s44w-s6

s44w#6

Avšak spolužitím lidí ve společnosti se tyto základní potřeby komplikují, potřeba jíst, odívat se a bydlit určitým způsobem, a kromě toho k nim přistupují potřeby nové, podmíněné ryze společensky, potřeba jezdit vlakem, v automobilu, chodit do kina, číst knihy.

s-7

s44w-s7

s44w#7

Ukojení většiny těchto potřeb předpokládá existenci materiálních prostředků, statků, které se nenalézají volně v přírodě, nýbrž jsou produktem společenské výroby.

s-8

s44w-s8

s44w#8

Výrobou rozumíme přeměnu látek, které skýtá vnější příroda prostřednictvím lidské činnosti v užitečné statky, ať již jejich užitečnost spočívá v tom, že mohou bezprostředně uspokojovat lidské potřeby, chléb, oděv, obydlí, tak zvané spotřební statky, nebo v tom, že slouží další výrobě, srp, kladivo, stroje, suroviny, výrobní prostředky.

s-9

s44w-s9

s44w#9

Výroba je nemyslitelná bez lidské práce.

s-10

s44w-s10

s44w#10

Prací rozumíme cílevědomé a účelné působení lidí na přírodu, jehož výsledkem je užitečný statek.

s-11

s44w-s11

s44w#11

Práce je specifickým druhovým znakem člověka.

s-12

s44w-s12

s44w#12

Zvířata také působí na přírodu, aby uspokojila své potřeby.

s-13

s44w-s13

s44w#13

Jejich působení však není cílevědomé, není motivováno předem jasným účelem, je zcela živelné a pudové.

s-14

s44w-s14

s44w#14

Pavouk provádí úkony, které se podobají úkonům tkalce, včela zahanbuje stavbou svých voskových buněk mnohého stavitele, člověka.

s-15

s44w-s15

s44w#15

Ale nejhorší stavitel se liší od počátku od nejlepší včely tím, že dříve, než začne stavět buňku z vosku, vystaví ji už ve své hlavě.

s-16

s44w-s16

s44w#16

Prací člověk působí nejen na přírodu, ale též sám na sebe.

s-17

s44w-s17

s44w#17

Učí se vykonávat různé složité úkony, zdokonaluje svoje schopnosti, hromadí praktické poznatky a zkušenosti, které mu dovolují dosahovat týchž výsledků efektivněji, vynaložením menšího množství práce, snadněji a produktivněji, zatímco včela, která jedná jenom pudově, staví dnes své voskové buňky stejně jako před tisíci léty.

s-18

s44w-s18

s44w#18

Souhrn duševních a tělesných schopností, které člověk uvádí do pohybu při práci, se nazývá pracovní síla.

s-19

s44w-s19

s44w#19

Pracovní síla není totéž co člověk.

s-20

s44w-s20

s44w#20

Člověk není jenom výrobcem, je také spotřebitelem, snaží se co nejpříjemněji a nejrozmanitěji strávit volný čas.

s-21

s44w-s21

s44w#21

Pracovní síla je pouze schopnost člověka pracovat, práce je potom vynaložením pracovní síly.

s-22

s44w-s22

s44w#22

K materiální výrobě nepostačuje jenom pracovní síla člověka.

s-23

s44w-s23

s44w#23

Při práci lidé nepoužívají jenom své vlastní energie a svých vlastních schopností, ale též řadu činitelů věcných.

s-24

s44w-s24

s44w#24

Věcné podmínky výroby nazýváme souhrnně výrobní prostředky.

s-25

s44w-s25

s44w#25

Podle úlohy, jakou mají výrobní prostředky ve výrobním procesu, se dělí na pracovní předměty, pracovní prostředky.

s-26

s44w-s26

s44w#26

Za pracovní předměty považujeme to, nač člověk působí svou prací, co zpracovává, z čeho vyrábí užitečné statky.

s-27

s44w-s27

s44w#27

Tak například pracovním předmětem ševce je kůže, mlynáře sklizené obilí, pracovním předmětem dřevorubce je rostoucí les.

s-28

s44w-s28

s44w#28

Jestliže pracovní předmět používaný v určitém výrobním procesu prošel již předběžným zpracováním a je tedy produktem předcházejících výrobních procesů, nazývá se surovinou, vytěžená nafta, dřevo nařezané na desky, vydělaná kůže.

s-29

s44w-s29

s44w#29

Pracovními prostředky rozumíme vše, čím člověk působí na pracovní předmět, co používá k tomu, aby z pracovního předmětu vyrobil užitečný statek.

s-30

s44w-s30

s44w#30

Patří sem především výrobní nástroje, to jest věci, jimiž člověk na pracovní předmět působí bezprostředně, jako kladivo, šídlo, kosa, lis, soustruh.

s-31

s44w-s31

s44w#31

Kromě výrobních nástrojů do skupiny pracovních prostředků patří ještě věci, jimiž sice člověk bezprostředně na pracovní předmět nepůsobí, jsou však k výrobě nezbytné, jako například sklady, tovární budovy, energetické zdroje, transmisní zařízení, dopravní prostředky.

s-32

s44w-s32

s44w#32

Úloha těchto základních činitelů výroby v růstu společenského bohatství a tím ve vývoji lidské společnosti není však stejná.

s-33

s44w-s33

s44w#33

Z tohoto hlediska nejmenší význam mají pracovní předměty, jakkoli jsou při výrobě nezbytné.

s-34

s44w-s34

s44w#34

To je dáno tím, že v každém výrobním * se pracovní předmět chová více méně pasívně, je pouze objektem lidského působení pomocí pracovních prostředků.

s-35

s44w-s35

s44w#35

Tak kůže, z které se dnes vyrábějí boty, je touž kůží, ze které se boty vyráběly kdykoliv dříve, dřevo, ze kterého se zhotovují různé užitečné statky, je týmž dřevem jako třeba před tisíci lety.

s-36

s44w-s36

s44w#36

To ovšem neznamená, že pokrok výroby a s tím související pokrok lidského poznání přírodních procesů se nijak netýká pracovních předmětů.

s-37

s44w-s37

s44w#37

Právě tento pokrok umožňuje, aby se postupně pracovními předměty stávaly takové přírodní látky, které dříve neměly pro člověka žádný význam, rudy, uhlí, nafta a zcela nové hmoty, plastické hmoty.

s-38

s44w-s38

s44w#38

Daleko větší význam pro růst společenského bohatství a pro ovládnutí přírody člověkem mají pracovní prostředky a zejména jejich nejaktivnější část, výrobní nástroje.

s-39

s44w-s39

s44w#39

Právě jejich neustálým zdokonalováním dosahuje člověk toho, aby vynaložením menšího množství práce vyráběl více užitečných statků, lépe a všestranněji uspokojoval své potřeby, byl čím dále tím méně závislý na rozmarech přírody.

s-40

s44w-s40

s44w#40

V době, kdy lidé vládli jen primitivními nástroji, které přímo skýtala příroda, obušky, mlaty, kameny, pracovali mnoho a žili bídně, jen stěží hájili svou existenci proti slepým a nepoznaným silám přírody.

s-41

s44w-s41

s44w#41

Naproti tomu dnešní stupeň ovládnutí fyzických, chemických a biologických procesů lidmi umožňuje vysoce produktivní výrobu, umožňuje vynaložením poměrně malého množství živé lidské práce uspokojovat stále rostoucí a dříve neobvyklé lidské potřeby.

s-42

s44w-s42

s44w#42

Nejdůležitějším ze tří činitelů výroby je ovšem sám člověk, jeho pracovní síla.

s-43

s44w-s43

s44w#43

Bez lidské práce by sebedokonalejší výrobní prostředky zůstaly hromadou mrtvých věcí.

s-44

s44w-s44

s44w#44

Hromadící se výrobní zkušenost člověka s prohlubováním jeho poznání zákonitostí přírody vede k zdokonalování dosavadních výrobních nástrojů a tím k všeobecnému pokroku výroby.

s-45

s44w-s45

s44w#45

Bez ohledu na to, za jakých historických podmínek výroba probíhá, je jejím konečným smyslem spotřeba.

s-46

s44w-s46

s44w#46

Teprve ve spotřebě každý výrobek prakticky osvědčuje, zda je schopen uspokojit potřeby, pro které byl vyráběn, a zda tedy lidská práce, která byla do něho vložena, nebyla zbytečně promarněna.

s-47

s44w-s47

s44w#47

Některé statky slouží spotřebě bezprostředně tím, že uspokojují lidské potřeby, osobní spotřeba, některé zprostředkovaně tím, že jsou používány jako výrobní prostředky v jiných odvětvích, výrobní spotřeba.

s-48

s44w-s48

s44w#48

Jakkoli výroba je počátkem a spotřeba konečným aktem celého koloběhu hospodářského života, je rozdíl mezi nimi v jistém smyslu relativní.

s-49

s44w-s49

s44w#49

To se týká zejména výrobní spotřeby.

s-50

s44w-s50

s44w#50

Plně tu platí, že každá výroba je zároveň spotřebou, to jest spotřebou výrobních prostředků a lidské pracovní síly, a každá spotřeba z týchž důvodů výrobou.

s-51

s44w-s51

s44w#51

Na všech stupních vývoje lidské společnosti je výroba výrobou společenskou.

s-52

s44w-s52

s44w#52

Jednotlivec nikdy v dějinách lidské společnosti nežil a nevyráběl mimo společenství s ostatními lidmi.

s-53

s44w-s53

s44w#53

Lidé se vždy ve výrobním procesu určitým způsobem sdružují, vzájemně spolupracují.

s-54

s44w-s54

s44w#54

Tato spolupráce lidí ve výrobě se nazývá kooperací práce.

s-55

s44w-s55

s44w#55

Práce každého jednotlivce je proto pouze částí úhrnu práce kooperujících skupin lidí a jako taková je prací společenskou.

s-56

s44w-s56

s44w#56

Počáteční formy kooperace práce byly velmi jednoduché.

s-57

s44w-s57

s44w#57

Lidé se pod tlakem přírodní nutnosti prostě sdružovali k vykonávání práce stejného druhu, jakou byl primitivní lov, sbírání různých plodů, primitivní zemědělství.

s-58

s44w-s58

s44w#58

Postupem doby se kooperace práce stávala stále složitější a také rozsah kooperujících skupin lidí rostl.

s-59

s44w-s59

s44w#59

Rozhodující vliv zde měla pokračující dělba práce.

s-60

s44w-s60

s44w#60

Dělbou práce rozumíme specializaci jednotlivců nebo celých společenských skupin na práci stejného nebo podobného druhu.

s-61

s44w-s61

s44w#61

Tato dělba práce proniká jak dovnitř jednotlivých pracovišť v manufaktuře nebo moderní továrně, různé skupiny dělníků vykonávají různé operace při zhotovení téhož výrobku, tak do celé společnosti.

s-62

s44w-s62

s44w#62

Samostatně hospodařící jednotlivci nebo celé skupiny pracovníků sdružených na jednom pracovišti vyrábějí produkci určitého druhu, kterou zásobují celou společnost, a naopak spotřebovávají výrobky jiných výrobců.

s-63

s44w-s63

s44w#63

Tato společenská dělba práce je nejenom výrazem pokroku výroby, ale také jeho hnací silou.

s-64

s44w-s64

s44w#64

Specializace lidí na určitý druh práce umožňuje mnohem dokonalejší zvládnutí úkonů, které jsou specifické pro určitý obor.

s-65

s44w-s65

s44w#65

Proto specializace výrobních nástrojů a pracovních prostředků je předpokladem technického pokroku.

s-66

s44w-s66

s44w#66

Kromě toho tato specializace umožňuje hromadnou výrobu, která je vždy mnohem produktivnější než výroba v malém.

s-67

s44w-s67

s44w#67

Tak, jak se dělba práce prohlubovala, rostl okruh vzájemně kooperujících lidí.

s-68

s44w-s68

s44w#68

V počátcích docházelo k společenské dělbě práce v místně poměrně omezeném měřítku a okruh vzájemně kooperujících lidí byl nevelký.

s-69

s44w-s69

s44w#69

Postupem doby dělba práce a z ní vyrůstající kooperace práce spojila celé země v jeden ekonomický celek.

s-70

s44w-s70

s44w#70

Jejich ekonomika tak počínala představovat jeden složitý organismus spjatý mnoha závislostmi, období rozkladu feudalismu a vzniku kapitalismu, a konečně se rozšířila na celý svět.

s-71

s44w-s71

s44w#71

Dnes vlastně celý svět představuje jedno veliké kooperující společenství lidí spjatých mezinárodní dělbou práce.

s-72

s44w-s72

s44w#72

Jestliže kooperace práce se nezakládá jenom na nahromadění většího počtu pracovních sil na jednom pracovišti, primitivní lov nebo zemědělství, ale na pokračující dělbě práce, je společenský charakter výroby stále zjevnější a výraznější.

s-73

s44w-s73

s44w#73

Práce každého jednotlivce je pouze nezbytným článkem ve složitém řetězci vytvořeném dělbou práce, je pouze takovou částí úhrnu práce kooperujících lidí, která nemá smysl sama o sobě, vně spojitosti s prací jiných lidí, má zcela zřejmé společenské určení, výrobek již nebude spotřebován samotným výrobcem, nýbrž výrobci jiných užitečných statků.

s-74

s44w-s74

s44w#74

Tak je výroba charakterizována jako společenská výroba a práce jako společenská práce.

s-75

s44w-s75

s44w#75

Při výrobě nevstupují tedy lidé do určitých vztahů pouze k přírodě, jejíž látky přetvářejí ke svému užitku, ale spojují se též vzájemně prostřednictvím kooperace a dělby práce, vstupují na podkladě výroby do určitých vzájemných vztahů.

s-76

s44w-s76

s44w#76

Jsou to výrobní vztahy.

s-77

s44w-s77

s44w#77

Specifickou zvláštností těchto společenských vztahů, výrobních vztahů, je pak to, že jsou zprostředkovány věcmi, ve kterých je lidská součinnost a práce zmaterializována.

s-78

s44w-s78

s44w#78

Tak mezi ševcem a mlynářem je určitý vztah záležející v tom, že práce ševce i práce mlynáře je pouze vzájemně se doplňujícím článkem úhrnu společenské práce.

s-79

s44w-s79

s44w#79

Tento vztah se však nemůže uskutečnit a projevit nijak jinak než tak, že švec bude spotřebovávat mouku vyrobenou mlynářem a mlynář boty vyrobené ševcem.

s-80

s44w-s80

s44w#80

Tak se výrobní vztahy liší od společenských vztahů jiného typu tím, že jsou zprostředkovány věcmi.

s-81

s44w-s81

s44w#81

Tato okolnost vede jednak k tomu, že vztahy mezi lidmi nabývají vnější podoby vztahů mezi věcmi, jednak k tomu, že vztahy mezi lidmi, vztah mezi mlynářem a ševcem, kteří vynakládají společenskou práci, se skrývají za vztahy mezi věcmi, moukou a botami.

s-82

s44w-s82

s44w#82

Je potom úkolem politické ekonomie, aby neulpívala na povrchu skutečnosti a za vztahy mezi věcmi stále hledala vztahy mezi lidmi.

s-83

s44w-s83

s44w#83

Společenský charakter výroby podmíněný kooperací a dělbou práce vede k tomu, že ani místo, kde se produkt vyrábí a kde se spotřebovává, ani osoby, které jej vyrábějí, a ty, které jej spotřebovávají, nejsou totožné.

s-84

s44w-s84

s44w#84

Jak místně, tak co do vyrábějícího a konzumujícího subjektu je spotřeba oddělena od výroby.

s-85

s44w-s85

s44w#85

Proto za každých historických okolností je mezi výrobou a spotřebou ještě jedna ekonomická sféra, rozdělování.

s-86

s44w-s86

s44w#86

Rozdělování společenského produktu mezi jednotlivce nebo společenské skupiny tvoří zprostředkující článek mezi výrobou a spotřebou.

s-87

s44w-s87

s44w#87

Není třeba zvlášť dokazovat, že také rozdělování má charakter společenský.

s-88

s44w-s88

s44w#88

Jde o akt, jehož povaha je sama sebou společenská.

s-89

s44w-s89

s44w#89

Rozděluje se společenský produkt mezi různé členy společnosti.

s-90

s44w-s90

s44w#90

Proto také na podkladě rozdělování vznikají mezi lidmi určité vztahy.

s-91

s44w-s91

s44w#91

Tyto vztahy se zpravidla nazývají distribučními, rozdělovacími vztahy.

s-92

s44w-s92

s44w#92

Také pro distribuční vztahy mezi lidmi platí, že jsou zprostředkovány věcmi.

s-93

s44w-s93

s44w#93

Vždyť se rozděluje společenský produkt, tedy souhrn vyrobených materiálních statků, věcí.

s-94

s44w-s94

s44w#94

Distribuční vztahy jsou odvozeny od vztahů výrobních.

s-95

s44w-s95

s44w#95

Tato primérnost oblasti výroby je dána už tím, že rozdělovat lze pouze to, co bylo vyrobeno.

s-96

s44w-s96

s44w#96

Avšak také charakter, společenská forma distribuce závisí na charakteru výrobních sil.

s-97

s44w-s97

s44w#97

Výrobní a distribuční vztahy tvoří dohromady celek ekonomických vztahů mezi lidmi.

s-98

s44w-s98

s44w#98

Protože určujícím jádrem těchto ekonomických vztahů jsou vztahy výrobní, nazývá se někdy celý komplex ekonomických vztahů výrobními vztahy.

s-99

s44w-s99

s44w#99

Výrobními silami rozumíme souhrn všech faktorů, které určují stupeň ovládnutí přírody člověkem, které rozhodují o výši produktivity práce, o tom, s jakým efektem, s jakým účinkem co do množství vyrobených užitečných statků a uspokojených lidských potřeb je práce vynakládána.

s-100

s44w-s100

s44w#100

Patří sem především pracovní síla člověka, souhrn přírodovědných znalostí lidí, pokud věda a výroba vytvořily předpoklady pro jejich technologickou aplikaci, a veškeré používané výrobní prostředky.