Universal Dependencies - Czech - CAC

s-1

s03w-s1

s03w#1

Výchova mládeže nikdy nebyla a nemůže být jen záležitostí v úzkém smyslu pedagogickou.

s-2

s03w-s2

s03w#2

Tím více to platí v naší společnosti, jejíž vedoucí síla, komunistická strana, právem považuje školství za jeden z nejvýznamnějších nástrojů politického, ekonomického i kulturního zápasu o další rozvinutí socialismu.

s-3

s03w-s3

s03w#3

Výchova se nemůže obejít bez vědecké pedagogické teorie.

s-4

s03w-s4

s03w#4

Ale dialektika věci je v tom, že stejným právem musíme připomenout i pravý opak.

s-5

s03w-s5

s03w#5

Výchova je záležitost tak závažná, že ji nelze svěřovat jen odborníkům.

s-6

s03w-s6

s03w#6

Týká se celé společnosti a celá společnost za ni odpovídá.

s-7

s03w-s7

s03w#7

Škola může úspěšně plnit své poslání, má- li pevnou oporu ve veřejnosti, na závodech, ve společenských organizacích, ve sdělovacích prostředcích, v rodině.

s-8

s03w-s8

s03w#8

I když úlohu školy nesmíme přeceňovat, přece jen v jistém smyslu platí, jaká je dnes škola, taková bude zítra společnost.

s-9

s03w-s9

s03w#9

Vycházíme- li z představy cílové perspektivy, můžeme ideální koncepci školské soustavy charakterizovat v nejobecnějších rysech jako plně demokratický a vysoce efektivní systém jednotné kolektivní a zároveň individualizované komunistické výchovy veškeré mládeže od okamžiku, kdy se dítě obejde bez trvalé péče matčiny, až do okamžiku, kdy mladý člověk je schopen obejít se bez soustavné péče školy a přejít k cílevědomé sebevýchově.

s-10

s03w-s10

s03w#10

Naše dnešní škola přejímá už mnohé z tohoto teoretického postulátu, ale mnohé zůstává ještě nesplněnou perspektivou.

s-11

s03w-s11

s03w#11

Vzdělává mládež od šesti let, tedy dříve než v mnohých jiných zemích, ale přesto počátek by bylo možno v budoucnu posunout ještě níže, aby se pedagogicky lépe využilo věku, v němž je dětská mysl nejtvárnější.

s-12

s03w-s12

s03w#12

Část mládeže navštěvuje školu do # let i déle, velká část však v podstatě končí své soustavné všeobecné vzdělání již v patnácti letech, tedy mnohem dříve, než dosáhne skutečné dospělosti.

s-13

s03w-s13

s03w#13

Jednotná výchova v povinné škole je dosud málo individualizována, na druhém cyklu vládne naopak ostrá vnější diferenciace.

s-14

s03w-s14

s03w#14

Pedagogická konvergence škol jednotlivých typů a jejich organické sjednocení je dosud hudbou budoucnosti.

s-15

s03w-s15

s03w#15

Komunistická je výchova v našich školách zatím spíše ve svých potenciálních cílech než ve svých aktuálních výsledcích.

s-16

s03w-s16

s03w#16

Máme- li se v další etapě přiblížit k těmto cílům, bude nutno vyrovnat se především s nejslabšími body, které zdravý vývoj naší školy v současné době nejvíc komplikují.

s-17

s03w-s17

s03w#17

Především to je problém političnosti školy.

s-18

s03w-s18

s03w#18

Političnost socialistické školy je v její angažovanosti pro revoluční ideály komunismu.

s-19

s03w-s19

s03w#19

Mládež většinou má již spontánní sklon k revoluční aktivitě, takže nejde ani tak o to, tuto aktivitu teprve vyvolávat, jako spíše ji usměrňovat, aby se nezvrhla v činnost pseudorevoluční, nebo dokonce kontrarevoluční.

s-20

s03w-s20

s03w#20

Ne každý protest, ne každá opozičnost je revoluční.

s-21

s03w-s21

s03w#21

Etapa, kdy hlavní formou sociální revoluce byl boj o svržení kapitalismu a nastolení vlády dělníků a rolníků, je již za námi.

s-22

s03w-s22

s03w#22

Dnes je hlavní formou sociální revoluce boj o upevnění této vlády, a ten se projevuje především konstruktivní budovatelskou prací.

s-23

s03w-s23

s03w#23

Mládež musí pochopit, že tato fáze revoluce není snažší než předcházející, spíše naopak, a že i ona má mnoho příležitostí osvědčit svou statečnost, iniciativu a vytrvalost.

s-24

s03w-s24

s03w#24

Tomuto cíli by měl odpovídat i obsah výchovy.

s-25

s03w-s25

s03w#25

Nechť se žáci dovídají v hodinách dějepisu, literatury a dalších předmětů, jak utlačovaní bojovali proti utlačovatelům.

s-26

s03w-s26

s03w#26

Dnes však potřebují ještě něco víc.

s-27

s03w-s27

s03w#27

Potřebují vědět, jak vítězné třídy upevňovaly svá vítězství anebo jak je zradou, nesvorností či neschopností ztrácely.

s-28

s03w-s28

s03w#28

Potřebují vědět, že nové společenské řády se nastolují bojem, ale udržují a upevňují se prací, disciplínou a organizací.

s-29

s03w-s29

s03w#29

Výchova naší mládeže bude komunistická, bude- li klást důraz nejen na systém poznatků, ale též na metodu jejich získávání.

s-30

s03w-s30

s03w#30

To předpokládá zdokonalit a obohatit soustavu tradičních učebnic tak, aby žáci nenacházeli v knize všechno již hotové, ale museli namáhat svůj rozum, tříbit svou schopnost logického úsudku, řešit problémy vyžadující důvtip i vytrvalost v hledání a zkoušení různých metod.

s-31

s03w-s31

s03w#31

Důraz na samostatné myšlení ovšem neznamená kult intelektualismu vzdáleného životu a praxi.

s-32

s03w-s32

s03w#32

Marxistická pedagogika vyzdvihuje jednotu myšlenky a činu.

s-33

s03w-s33

s03w#33

Proto socialistická škola je škola pracovní a polytechnická.

s-34

s03w-s34

s03w#34

V ní má své domovské právo laboratoř, dílna a zahrada, kde mladý člověk zkouší svou obratnost a ověřuje si v praxi své teoretické vědomosti.

s-35

s03w-s35

s03w#35

Princip spojení školy se životem a výrobou není módní heslo, jehož aktuálnost by vybledla a vyvanula s nástupem nové sezóny.

s-36

s03w-s36

s03w#36

Chyby, ke kterým před lety došlo při jeho realizaci, nemohou být důvodem k jeho odložení do archívu.

s-37

s03w-s37

s03w#37

Nebudeme mu dělat barnumskou reklamu a diskreditovat jej překotným zaváděním výrobní praxe, kde pro ni nejsou podmínky, jak se to stávalo v minulosti.

s-38

s03w-s38

s03w#38

Ale tím seriózněji je nutno prosazovat, aby škola nesklouzávala znova na pozice scholastického formalismu a neprodukovala místo živých aktivních lidí vydestilované školomety papouškující nabiflovaná slova bez obsahu.

s-39

s03w-s39

s03w#39

Již Komenský chtěl, aby škola jako skutečná dílna lidskosti nebyla pouze učebnou, ale také pracovnou.

s-40

s03w-s40

s03w#40

Vybavit školu dobrou laboratoří, dílnou a pokusným pozemkem je v jistém smyslu totéž, ba více než prodloužit dobu pouze teoretické výuky o další ročník.

s-41

s03w-s41

s03w#41

Nebezpečí školního formalismu však nespočívá jen v odtrženosti od praxe.

s-42

s03w-s42

s03w#42

Hrozí i tam, kde duševní rozvoj je chápán příliš jednostranně, pouze jako záležitost intelektu, a podceňuje se emocionální stránka osobnosti.

s-43

s03w-s43

s03w#43

Věda je ohromná síla, ale člověk potřebuje ještě něco jiného než vědu.

s-44

s03w-s44

s03w#44

Škola, která se chce důsledně vypořádat s přežitky náboženství, by měla vycházet z toho, že náboženství zapustilo u mnohých lidí tak hluboké kořeny nejen proto, že vyplňuje svými mystickými dogmaty bílá místa v knize vědy, ale snad ještě spíše proto, že má i svou estetickou dimenzi, jíž vzrušuje smysly člověka.

s-45

s03w-s45

s03w#45

Není tendenčnějšího umění v dějinách, než je umění náboženské a církevní.

s-46

s03w-s46

s03w#46

A přece právě nad ním bývají často u vytržení ti, kteří se rádi povýšeně distancují od angažovaného socialistického umění.

s-47

s03w-s47

s03w#47

Strašák tendenčnosti nesmí odrazovat ani umělce, ani školu od umění ideově angažovaného, protože právě ono je nepostradatelné ve výchově, která chce rozvinout mladého člověka k plné lidskosti.

s-48

s03w-s48

s03w#48

Vždyť nejednou tam, kde nestačí k zodpovězení lidských problémů logika, racionální argumentace, nalézá člověk uspokojení v kráse výtvarného díla, v sugestivním verši nebo hudbě, je- li to umění blízké jeho srdci.

s-49

s03w-s49

s03w#49

Nejenom vědění je síla, ale také umění je síla.

s-50

s03w-s50

s03w#50

Teprve spojí- li škola obojí, položí- li na váhu všechnu racionální přesvědčivost socialistické vědy i všechnu emocionální sugestivnost socialistické kultury, nemůže se minout cíle.

s-51

s03w-s51

s03w#51

Demokratičnost naší školy je její velkou hodnotou.

s-52

s03w-s52

s03w#52

Ale právě proto nesmí zůstat pouhou frází ani dogmatem.

s-53

s03w-s53

s03w#53

Je to princip dynamický, jehož vývoj odhaluje nové aspekty a dimenze.

s-54

s03w-s54

s03w#54

Přídělový systém podle zásady každému stejně je revolučním činem v etapě likvidace diskriminující třídní soustavy buržoazní školy, nikoli však vrcholem vývoje socialistické školy, jejíž humanismus respektuje v dítěti zároveň s obecně lidskými vlastnostmi a právy i jeho individuální schopnosti, zájmy a potřeby.

s-55

s03w-s55

s03w#55

Má- li platit každý podle svých schopností, plyne z toho pro školu povinnost tyto schopnosti rozpoznávat a rozvíjet.

s-56

s03w-s56

s03w#56

Příroda je ve své štědrosti spravedlivá a rozděluje talenty velmi rovnoměrně bez ohledu na sociální rozvrstvení nebo teritoriální rozdíly.

s-57

s03w-s57

s03w#57

V dělnických rodinách i na zapadlém venkově se rodí stejné procento talentů všeho druhu jako ve městech a mezi inteligencí.

s-58

s03w-s58

s03w#58

Buržoazní školský systém této skutečnosti nedbal a připouštěl velké plýtvání talenty.

s-59

s03w-s59

s03w#59

Zvýhodňoval pouze mládež z privilegovaných vrstev, a tak se stávalo, že vyšší vzdělání získávali i průměrní a podprůměrní, zatímco talenty mezi dělnickou a rolnickou mládeží končily často svou dráhu ve slepých uličkách obecných a měšťanských škol dříve, než se mohly rozvinout.

s-60

s03w-s60

s03w#60

Smyslem jednotné socialistické školy je překonat tuto sociální diskriminaci a vytvořit vzdělávací systém, který by dával rovnou příležitost všem, aniž by přitom unifikoval své požadavky a přistřihával všechny podle jediné šablony.

s-61

s03w-s61

s03w#61

Jde tedy nikoli o mechanickou jednotnost, nýbrž o její vyšší dialektickou formu, která je naším cílem.

s-62

s03w-s62

s03w#62

Zatím je tento postulát realizován nedokonale.

s-63

s03w-s63

s03w#63

Jedním ze symptomů toho je chronický neduh naší školy, propadání neúměrně vysokého procenta normálních žáků.

s-64

s03w-s64

s03w#64

Nedá se přece vážně tvrdit, že každý šestý občan naší země je tak nenormální, že není schopen absolvovat všechny ročníky základní školy.

s-65

s03w-s65

s03w#65

A přece každoročně opouští tuto školu po zákonné devítileté docházce téměř šestina až pětina populace, aniž absolvovala její poslední, z hlediska výchovně vzdělávacího nejdůležitější ročník.

s-66

s03w-s66

s03w#66

Ve školním roce # - # ukončilo povinnou docházku # dětí, ale pouze # absolvovalo devátý ročník.

s-67

s03w-s67

s03w#67

Rozdíl činí v absolutní hodnotě # dětí, což je asi tolik, kolik obyvatel má Kolín, Znojmo nebo Cheb.

s-68

s03w-s68

s03w#68

Socialistická pedagogika odmítá třídění dětí na hloupé a chytré.

s-69

s03w-s69

s03w#69

Nezavírá ovšem oči před problémem talentu.

s-70

s03w-s70

s03w#70

Vychází z faktu, že každý jedinec může v některých činnostech dosáhnout úspěchu, bude- li mu umožněno vhodnou orientací příslušné schopnosti cvičit a rozvíjet.

s-71

s03w-s71

s03w#71

Aktuálním problémem základní školy je také její vertikální členění.

s-72

s03w-s72

s03w#72

Za dosavadního stavu se neúměrně mnoho času věnuje počátečnímu stupni.

s-73

s03w-s73

s03w#73

Prvých pět ročníků je didakticky nedostatečně využito, zatímco na vyšším stupni pak prudce zvýšené nároky vedou k povážlivě vysokému procentu propadajících.

s-74

s03w-s74

s03w#74

Není náhoda, ale každoročně se potvrzující pravidlo, že právě v šestém ročníku propadá nejvíc dětí, v roce # jen # .

s-75

s03w-s75

s03w#75

Naše společnost věnuje na školství nemalé částky.

s-76

s03w-s76

s03w#76

Podle statistik vzrostl index těchto výdajů od roku # do roku # na # * , podíl ročních výdajů na školství ze státního rozpočtu vzrostl od roku # do roku # z # * na # * , podíl výdajů na školství z národního důchodu vzrostl za tutéž dobu ze # * na # * .

s-77

s03w-s77

s03w#77

Tento trend si musí zachovat i nadále vzestupnou tendenci, nechceme- li zaostávat za ostatními vyspělými zeměmi.

s-78

s03w-s78

s03w#78

Tím škodlivější by však bylo smiřovat se s disproporcemi a přebujelostí, jež jsou charakteristické pro současný stav našeho školského systému.

s-79

s03w-s79

s03w#79

Vážnou disproporci představuje dnešní trend rozmisťování chlapců a dívek po # letech.

s-80

s03w-s80

s03w#80

Mnoho i velmi schopných chlapců odchází do učebního poměru, který je pro ně slepou uličkou, kdežto na gymnáziích, která mají být hlavním zdrojem pro vysoké školy, mají značnou převahu dívky.

s-81

s03w-s81

s03w#81

Neméně vážným problémem je přebujelost našeho vzdělávacího systému.

s-82

s03w-s82

s03w#82

Je to důsledek jakési velmi krátkozraké politiky rozinek, která v posledních letech přejímala z jiných školských modelů jen to populární.

s-83

s03w-s83

s03w#83

Máme například pětidenní učební týden jako v některých západních zemích, ale nepřešli jsme zároveň na celodenní výuku, jaká je v těchto zemích obvyklá už v nejnižších ročnících.

s-84

s03w-s84

s03w#84

Cesta k maturitě u nás trvá # let, tedy déle než ve většině nejvyspělejších zemí, a rekordně dlouhá je i naše základní škola s jednotným učebním plánem.

s-85

s03w-s85

s03w#85

Nepřekvapuje proto příliš, že se už nedostává prostředků na důsledné plnění kdysi vytčeného cíle, totiž poskytovat většině mládeže plné středoškolské vzdělání.

s-86

s03w-s86

s03w#86

Tento cíl, stanovený v roce # # sjezdem strany, měl být splněn v roce # .

s-87

s03w-s87

s03w#87

Skutečnost je taková, že z celkového počtu úspěšných absolventů ZDŠ populačního ročníku vstupuje na výběrové střední školy sotva třetina.

s-88

s03w-s88

s03w#88

Přibližný počet učňů činí necelé dvě třetiny populačního ročníku, # * .

s-89

s03w-s89

s03w#89

Asi # * mládeže už se po patnácti letech dále nevzdělává a odchází přímo do pracovního poměru, nebo zůstává u rodičů.

s-90

s03w-s90

s03w#90

Srovnáme- li s uvedenými ciframi skutečnost, že v SSSR dosahuje nyní # * mládeže plného středoškolského vzdělání jen v denním studiu, nemáme zatím mnoho důvodů k sebeuspokojení.

s-91

s03w-s91

s03w#91

Neřešené problémy nižších stupňů a typů školských komplikují i situaci našich vysokých škol, kde je vážným problémem vysoké procento mladých lidí, kteří studium nedokončují.

s-92

s03w-s92

s03w#92

Je zřejmé, že nazrává čas ke komplexnímu řešení, které by vytyčilo jasné mobilizující perspektivy a ukázalo zároveň směr, v jakém je nutno postupovat už při nejbližších krocích.

s-93

s03w-s93

s03w#93

V úvahách, které míří k uvedeným cílům, se zpravidla objevují tyto náměty.

s-94

s03w-s94

s03w#94

Dosáhnout, aby v podstatě všechny pětileté děti mohly navštěvovat mateřskou školu.

s-95

s03w-s95

s03w#95

Prodloužit povinnou školní docházku aspoň na deset let.

s-96

s03w-s96

s03w#96

Soustředit obsah počátečního vzdělání do čtyř nebo i tří let a umožnit plynulejší přechod k systematické výuce na vyšším stupni.

s-97

s03w-s97

s03w#97

Zpružnit obsah vyššího stupně povinného vzdělání optimálními formami kvalitativní diferenciace při zachování jednotného vzdělávacího základu.

s-98

s03w-s98

s03w#98

Zkrátit cestu k maturitě na gymnáziu z # na # let optimální změnou struktury dosavadního vertikálního členění školské soustavy.

s-99

s03w-s99

s03w#99

Postupně sbližovat různé typy škol # cyklu, gymnázium více spojovat s praxí a na odborných školách naopak posilovat přiměřeně složku obecně vzdělávací.

s-100

s03w-s100

s03w#100

Pro absolventy učňovských škol vytvořit vhodné nástavbové studium, zdokonalené střední školy pro pracující, umožňující získat plné střední vzdělání a přístup na vysokou školu.